Na protivládní demonstraci před sídlo parlamentu v gruzínském hlavním městě dorazily tisíce lidí. Ruská agentura Interfax odhaduje počet účastníků protestu na pět až osm tisíc, podle německé agentury DPA je v centru Tbilisi až deset tisíc lidí. Putin v reakci na krizi v Tbilisi zakázal ruským aerolinkám od 8. července létat do Gruzie. Turistické kanceláře mají doporučeno zrušit zájezdy.
V centru Tbilisi se znovu demonstruje, Putin zakázal létat do Gruzie
3 minuty
Události ČT: V centru Tbilisi se znovu demonstruje
„Od 8. července se ruským leteckým společnostem dočasně zakazuje uskutečňovat vzdušnou přepravu občanů z území Ruské federace na území Gruzie,“ citovala z dokumentu agentura TASS.
Putinův výnos také doporučil cestovním kancelářím, aby se po dobu zákazu zdržely realizace svých zájezdů. Prezident nařídil vládě, aby napomohla ruským občanům v Gruzii s návratem do vlasti. Ruské ministerstvo zahraničí již dříve doporučilo ruským občanům vyvarovat se cest do Gruzie.
3 minuty
Horizont ČT24: Lidé v Gruzii vyšli do ulic
Přímé lety do Gruzie vykonávají podle listu Vedomosti společnosti Aeroflot, Poběda, S7, Uralskije avialiniji, Utair i další firmy. Kromě nich na přímých linkách mezi Ruskem a Gruzií létá gruzínský přepravce Georgian Airways. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov označil prezidentovo rozhodnutí za vynucené opatření. Datum 8. července bylo podle mluvčího zvoleno proto, že v tuto dobu skončí většina zájezdů do Gruzie.
Ruský vůdce tak reaguje na nepokoje gruzínských demonstrantů, kteří požadují změnu volebního systému z většinového na poměrný, nové volby a odstoupení ministra vnitra Giorgiho Gacharii, zodpovědného za rozehnání čtvrteční demonstrace. Ta byla reakcí na vystoupení ruského poslance v místním parlamentu.
Demonstrace v Tbilisi
K přívržencům opozice se podle Interfaxu v pátek přidali studenti odmítající násilí jak ze strany režimu, tak jeho oponentů. „Protest se odehrává bez jakýchkoliv incidentů či výzev k násilí,“ dodala agentura.
Gruzínská opozice hodlá pokračovat v protestech, dokud nebudou splněny její požadavky v podobě odstoupení ministra vnitra, osvobození zadržených demonstrantů a vypsání předčasných parlamentních voleb. Protesty si už vynutily odstoupení předsedy parlamentu Irakliho Kobachidzeho z vládní strany Gruzínský sen.
Dav demonstrantů, rozzuřených návštěvou ruských poslanců, se ve čtvrtek večer pokusil vtrhnout do sídla parlamentu. Zásah policistů si vyžádal na 240 raněných, ze dvou třetin demonstrantů. Asi tři stovky lidí byly zatčeny.
Ruština v gruzínském parlamentu jako rozbuška
Protesty vyvolala návštěva ruského komunistického poslance Sergeje Gavrilova, který během jednání meziparlamentní unie pravoslavných usedl jako její nově zvolený předseda do křesla šéfa gruzínského parlamentu a pronesl projev v ruštině.
Gruzínští opoziční poslanci hlasitými protesty zasedání přerušili a další jednání zmařili. Tamní opozice tvrdí, že Gavrilov bojoval v roce 2008 v rusko-gruzínské válce, poslanec to ale popírá. Do předsednického křesla prý usedl proto, že ho tam organizátoři pozvali.
- Vojenským konfliktem, který vypukl mezi Ruskem a Gruzií 7. srpna 2008, vyvrcholilo dlouhodobé napětí mezi oběma zeměmi.
- Během šesti dnů intenzivních bojů přišlo o život na 500 lidí, válečné události vedly k vyhnání desetitisíců uprchlíků a Rusko poté uznalo separatistické republiky Jižní Osetii a Abcházii.
Před gruzínským parlamentem se kvůli incidentu ve čtvrtek sešly tisícovky lidí. Davy se pokusily proniknout do parlamentní budovy, čemuž bránily pořádkové síly zejména použitím slzného plynu. Podle informací agentury Reuters použily k rozehnání lidí i gumové projektily a vodní dělo. Protestující zase házeli lahve a některým policistům vzali ochranné štíty a strhli helmy.
Gruzínská média uváděla, že protest byl živelný a neorganizovala ho žádná politická strana. Později se ale údajně do čela demonstrantů postavili aktivisté opozičního Sjednoceného národního hnutí (UNM) exprezidenta Michaila Saakašviliho.
Sám Saakašvili, který nyní žije v Kyjevě, v pátek své stoupence vyzval k dalším protestům a z odpovědnosti za napětí obvinil zakladatele strany Gruzínský sen, miliardáře Bidzinu Ivanišviliho.
2 minuty
Události: Gruzínci protestují kvůli ruskému poslanci
Gruzínská prezidentka: Incidenty vyvolala ruská „pátá kolona“
Prezidentka Zurabišviliová v komentáři k nepokojům označila Rusko za „nepřítele a okupanta“ a uvedla, že incidenty před parlamentem vyvolala ruská „pátá kolona“ s cílem vyvolat v Gruzii rozkol. Přerušila státní návštěvu Běloruska a vrátila se do vlasti.
Kreml podle agentury Reuters gruzínský protest odsoudil a označil jej za protiruskou provokaci, která ohrozila bezpečnost ruských turistů. Náměstek ruského ministra zahraničí Grigorij Karasin ve svém prohlášení uvedl, že „radikálně naladěná gruzínská opozice“ využila návštěvy ruské parlamentní delegace k vyvolání nepokojů.
„Znovu to dokazuje emocionální nálady radikálních gruzínských politiků, kteří se všemožně snaží zabránit normalizaci vztahů mezi Tbilisi a Moskvou,“ řekl Karasin, který má na ruském ministerstvu zahraničí na starosti vztahy s Gruzií. Moskva bude podle něj dál o normalizaci vzájemných styků usilovat.
Rusko a Gruzii znepřátelila krátká válka v srpnu 2008, po které Moskva uznala nezávislost kavkazských odštěpeneckých provincií Abcházie a Jižní Osetie, kde udržuje své vojenské posádky. Tbilisi to označuje za okupaci. Obě země neudržují diplomatické styky a navzdory občasným diplomatickým konzultacím, které probíhají v Praze a v Ženevě, se vztahy nepodařilo normalizovat.
