Macron i Le Penová se snaží oslovit voliče Mélenchona. Rozhodující bude televizní debata

10 minut
Zbývá týden do druhého kola francouzských voleb
Zdroj: ČT24

Náskok Emmanuela Macrona před Marine Le Penovou se týden před druhým kolem prezidentských voleb ve Francii mírně zvyšuje. Poslední průzkumy ukazují rozdíl 55 ku 45 procentům. Kampaň podle francouzského zpravodaje ČT Jana Šmída pokračuje. Například současný prezident v sobotu navštívil Marseille. V Paříži se v sobotu konají demonstrace proti oběma kandidátům, jde zejména o voliče Jeana-Luca Mélenchona.

„Tento víkend je zejména ve francouzské metropoli (Paříži) protestní. Je tady velká manifestace proti extrémní pravici, ale zároveň i proti Emmanuelu Macronovi. Jsou to lidé, kteří říkají, že nemají žádnou volbu. Druhé kolo mezi Macronem a Le Penovou je pro ně v podstatě neřešitelná otázka,“ řekl Šmíd. 

Podle zpravodaje v Paříži nyní protestují hlavně voliči radikálně levicového Mélenchona, který do druhého kola prezidentských voleb jen těsně nepostoupil. Demonstranti tvrdí, že nejsou spokojeni se středovým Macronem ani s krajně pravicovou Le Penovou, a říkají, že nemají koho volit. 

Ilustrace druhého kola prezidentských voleb ve Francii
Zdroj: ABACA/Joly Victor

Šmíd uvedl, že Francouze nejvíce zajímají témata jako ekonomika, kupní síla, sociální otázky nebo dopady sankcí vůči Rusku. Macron a Le Penová se podle něj neshodnou například v energetice. Zatímco oba kandidáti jsou pro jádro, Le Penová nesouhlasí s budováním větrných elektráren. 

Ke komu se přikloní voliči Mélenchona?

Kandidát krajní levice Jean-Luc Mélenchon měl v prvním kole kolem dvaceti procent hlasů.  Většina jeho voličů, což jsou podle Šmída spíše lidé ze sociálně slabších rodin, nyní přecházejí spíš k Macronovi. „Marine Le Penová se samozřejmě zaměřuje spíš na ně, a to na severu a jihu země. Mélenchon si právě tam vedl velmi dobře,“ řekl zpravodaj. Dodal ale, že ve vodách Mélenchona teď „loví“ spíš Macron. 

Šmíd také dodal, že se očekávají další předvolební mítinky. Důležitým faktorem ve druhém kole ale podle něj také bude očekávaná nižší účast, což je právě kvůli lidem, podle kterých by se ani jeden z kandidátů prezidentem stát neměl. „Je tady i faktor prázdnin. V Paříži začínají školní prázdniny, děti jdou do školy naposledy v pátek. Není tak vyloučeno, že voliči okamžitě v pátek nebo v sobotu odjedou,“ upozornil. 

S velkým zájmem se očekává i televizní debata mezi Emmanuelem Macronem a Marine Le Penovou. Podle Šmída může přesvědčit nerozhodnuté voliče. „Předchozí debata dopadla katastrofální porážkou pro Marine Le Penovou, což po čase také sama začala přiznávat. Teď jsou všichni zvědaví, jak se poučila z chyb,“ dodal. 

Válka na Ukrajině není zásadním tématem ve volbách

Zpravodaj ČT také řekl, že válka na Ukrajině nehraje zásadní roli v kampani kandidátů na prezidenta Francie. „Hraje však roli v otázkách, jako je například snaha prezidenta Macrona o diplomatické řešení. Je ale třeba říci, že v poslední době Macron upustil od svých diplomatických aktivit. Ale když mluvil s Vladimirem Putinem, tak to bylo na žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Teď se ale zcela soustředí na předvolební kampaň,“ uvedl. 

Francouzská vláda je podle Šmída kritizována například za to, že nemluví o tom, jaké typy zbraní Ukrajině dodává. „Je to také na žádost Ukrajiny, protože tamní představitelé říkají, že pokud budou Rusové vědět, jaké zbraně na Ukrajinu přicházejí, tak se na to můžou připravit a budou se je snažit zneškodnit,“ řekl. 

S ukrajinskými uprchlíky se údajně Francie vyrovnává dobře. Do země ale dorazilo mnohem méně běženců než do zemí střední a východní Evropy, kolem čtyřiceti tisíc. „Většina z nich bydlí v rodinách. Je tu velká solidarita lidí, kteří si uprchlíky berou do svých rodin. V této rovině je ta pomoc velice účinná,“ řekl Šmíd s tím, že v předvolebních kampaních se toto téma příliš neobjevuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 3 mminutami

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 16 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 28 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 31 mminutami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 2 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...