V prvním kole francouzských voleb zvítězil Macron, s Le Penovou míří do druhého

Nahrávám video

Výsledky prvního kola prezidentských voleb ve Francii potvrzují, že v kole druhém se 24. dubna zopakuje duel mezi centristou Emmanuelem Macronem a vůdkyní krajní pravice Marine Le Penovou. Současný prezident Macron získal po sečtení všech hlasů podle deníku Le Monde 27,84 procenta hlasů, zatímco Le Penová 23,15 procenta. V těsném závěsu třetí je představitel krajní levice Jean-Luc Mélenchon s 21,95 procenta, ostatní kandidáti mají jednociferné zisky.

Jak současný prezident, tak jeho rivalka se v projevech po oznámení volebních projekcí snažili promlouvat k široké škále voličů a slibovali budování jednoty ve francouzské společnosti. Průzkumy pro druhé kolo ukazují mírný náskok Macrona, řada neúspěšných kandidátů se vymezila proti Le Penové. 

Oba politici si vylepšili výsledky roku 2017, kdy Macron zvítězil se 24 procenty následován Le Penovou s 21,3 procenta. V hlasování naopak propadli zástupci tradičních francouzských stran. Kandidátka Republikánů Valérie Pécresseová pravděpodobně nedosáhla ani na pět procent hlasů, ještě hůře dopadla socialistka Anne Hidalgová.

Tyto dvě kandidátky, jakož i zástupce Zelených Yannick Jadot večer vyjádřili podporu Macronovi, zástupce radikální levice Mélenchon vyzval své příznivce, aby ve druhém kole nehlasovali pro Le Penovou. Ta sice za poslední roky změnila svou rétoriku i program, kritici včetně Macrona ji však stále vydávají za nebezpečnou extremistku.

Odstup Mélenchona od druhého místa byl přitom během večera v jeden okamžik i pouhých 0,8 procenta hlasů. Podle oficiálních výsledků dělí zatím Le Penovou a Mélenchona zhruba půl milionu hlasů. K urnám v neděli přišlo asi 35 milionů voličů, a účast tak byla o něco vyšší, než se předpokládalo.

Krajně pravicový Zemmour oslovoval Židy

Le Penovou z předních kandidátů podpořil pouze další zástupce krajní pravice Éric Zemmour, který v posledních týdnech v průzkumech výrazně ztratil a zřejmě jej volilo jen sedm procent hlasujících. 

S jeho jménem se navíc pojí volební skandál, který od pondělí vyšetřuje úřad CNIL, který ve Francii dohlíží na ochranu osobních údajů. Desetitisíce lidí, a zejména členové a členky židovských obcí, dostaly dva dny před prezidentskými volbami na mobilní telefon smsku podepsanou jménem Zemmoura.

Odkaz v ní vedl na text na jeho internetových stránkách s nadpisem „Zpráva Érika Zemmoura Francouzům židovského vyznání“. Článek pojednával zejména o antisemitismu ve Francii, o „problémových“ občanech, kteří „otravují život“ Židům, nebo islamistickém terorismu, uvedla stanice BFM TV.

Francouzské právo zakazuje používat v politické kampani seznamy osob, které by vznikly na základě jejich náboženského přesvědčení. Kandidátovi za porušení tohoto zákona hrozí pokuta až 300 tisíc eur (7,3 milionu korun) a pět let vězení.

Ohlasy ve francouzském tisku

„Emmanuel Macron a Marine Le Penová ve druhém kole, Jean-Luc Mélenchon jako rozhodčí a za nimi politický chaos,“ píše deník Le Monde na svých internetových stránkách. Tři nejúspěšnější kandidáti „posbírali tři čtvrtiny hlasů a smetli tradiční republikánské síly“, píše deník a připomíná, že je to přesně 20 let od chvíle, kdy otec Le Penové Jean-Marie Le Pen zaskočil celou Francii svým postupem do druhého kola prezidentských voleb.

Šéfredaktor deníku Le Figaro Alexis Brézet konstatuje, že „překvapení je, že není žádné překvapení“. Zatímco před prvním kolem se Macron musel obávat, teď vše naznačuje tomu, že před druhým kolem se už bát nemusí a „vítězství by mu nemělo uniknout“. Na pozoru by se podle Brézeta měl prezident mít před Mélenchonovými stoupenci, kteří by mohli vytvořit protestní blok, který nesmí vláda podcenit. Poučení by si při postupu proti krajní levici mohl Macron vzít ze svého evidentně nepříliš úspěšného tažení proti krajní pravici, domnívá se šéfredaktor Le Figaro.

„Odvetný zápas, výhodu má Macron,“ stojí na titulní straně deníku Le Parisien. „Remake roku 2017 se opravdu bude konat,“ píše televizní stanice France24. Macron během svého mandátu spolupracoval s pravicovými politiky a přebíral jejich teze tak úspěšně, až „vysál“ voličskou základnu republikánské kandidátky Valérie Pécresseové, všímá si France24.

Pécresseová nepřekročila pětiprocentní hranici, zatímco před pěti lety její republikánský spolustraník François Fillon získal dvacet procent hlasů a skončil třetí. Pécresseová v pondělí dokonce vyzvala Francouze, aby jí pomohli uhradit výdaje na kampaň, a zachránili tak republikánskou stranu. Kvůli nízkému volebnímu zisku jí stát proplatí jen desetinu nákladů.

„Porážka, která vypadá jako vítězství,“ popisuje Mélenchonův výsledek deník Le Monde. Sice nepostoupil do druhého kola, ale upevnil si pozici nejviditelnějšího lídra levice.

První strana levicového deníku L'Humanité byla v pondělí černá s jediným sdělením „Pas elle“ (Ne ona), který odkazuje na Le Penovou. Písmena „l“ přitom mají podobu plamenů, jaké jsou v logu strany Národní sdružení (RN), za kterou Le Penová kandidovala. „Hrozba, že by se kandidátka krajní pravice dostala k moci, ještě nikdy nebylo tak velká,“ stojí v podtitulku.

Libération ve své analýze Macronovi vyčítá, že se během svého mandátu prezentoval jako „hráz proti krajní pravici“, což částečně přispělo k její banalizaci. Le Penová toho podle Libération využila k „uhlazení své image a zamaskování radikality“. Zatímco v televizní debatě před pěti lety byla roztěkaná a měla problémy s odpověďmi v mnoha oborech, letos Macrona jen stručně pozdravila a své vystoupení zvládla.

Stanice BFM TV na rozdíl od ostatních médií zdůrazňuje, že letošní druhé kolo se výrazně liší od toho před pěti lety. Postoupili sice stejní kandidáti, ale Le Penová výrazně proměnila svůj obraz na veřejnosti a zdržuje se radikálních prohlášení. Přestala také hlasitě volat po odchodu z Evropské unie a eurozóny. Skupina voličů, kteří by si ji ve druhém kole mohli vybrat, je širší, než byla před pěti lety.

Nováčkem letošních voleb byl krajně pravicový novinář Éric Zemmour, který po překvapivém podzimním vzestupu nakonec získal sedm procent hlasů. Podle průzkumu Elabe by se 86 procent jeho voličů mohlo v druhém kole přiklonit k Le Penové.

Pondělkem také začíná kampaň před druhým kolem. Zatímco před kolem prvním byl Macron v kampani prakticky nepřítomný, na nadcházejících čtrnáct dní si naplánoval několik cest po celé Francii. V nejbližších dnech zavítá do Štrasburku na východě a přístavního města Le Havre na západě země. Velká televizní debata dvou kandidátů se odehraje ve středu 20. dubna od 21 hodin ve vysílání stanice France 2. Před pěti lety debata značně uškodila Le Penové, letos ale můžeme očekávat výrazně profesionálnější a tím i přesvědčivější výkon, shodují se média.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při útocích na mezinárodní letiště v Saúdské Arábii zemřeli tři lidé

V Saúdské Arábii zemřeli tři lidé po útocích na mezinárodní letiště krále Chálida v Rijádu a mezinárodní letiště v Abhá. Ve středu večer to podle agentury Reuters uvedly tamní úřady. Rijád z útoků zatím nikoho neobvinil, nicméně jemenští povstalci z řad hútíů se ve středu už přihlásili k útokům na saúdskoarabskou metropoli.
před 2 mminutami

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 20 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 20 lidí včetně několika dětí, oznámily večer úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 46 mminutami

Francouzský premiér slíbil řešení krize ve školství do konce října

Francouzský premiér Sébastien Lecornu ve středu večer slíbil, že do konce října jeho vláda předloží plán řešení krize ve školství. Podle něj kabinet nemůže zůstat netečný k obavám studentů, kteří kritizují stav školství a škol v zemi a již několik dní demonstrují v ulicích francouzských měst. Protesty provázejí násilnosti, které si vyžádaly uzavření řady škol. Ve středu byla ale na většině těch středních výuka obnovena.
12:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američanka, která přežila popravu, je podle právníků při vědomí a komunikuje

Američanka Christa Pikeová, která minulý týden po své popravě smrticí injekcí ve státě Tennessee přežila a skončila v nemocnici, je při vědomí a komunikuje. V úterý to podle agentury AP uvedli její právníci. Padesátiletá Pikeová byla odsouzena k trestu smrti před 30 lety za vraždu spolužačky spáchanou v 18 letech.
08:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Student na střední škole v Polsku nožem zranil devět lidí i sebe

Na střední škole v Ostrolence na severovýchodě Polska ve středu jeden ze studentů zaútočil nožem. Zranil devět lidí a poranil také sám sebe. Nikdo není v ohrožení života. Informují o tom polská média s odvoláním na místní úřady. Policie devatenáctiletého útočníka zadržela a prokuratura případ vyšetřuje jako pokus o vraždu, uvedla stanice TVN24. Motiv činu zatím není jasný. Později úřady doplnily, že podezřelý měl v batohu výbušninu, která málem explodovala.
14:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Piety i protesty. Izrael si připomněl třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se po celou středu konaly vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce proběhla na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskutečnila na náměstí Rukojmí v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestovali po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropa si připomněla oběti teroristů z Hamásu. Lidé se sešli i v Praze

Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Andy Burnham či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu u příležitosti třetího výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael slíbili bojovat proti antisemitismu a zasadit se o mírové soužití Izraelců a Palestinců. V řadě evropských měst se pak konaly vzpomínkové akce, například v Berlíně a Londýně. V Praze se sešlo dle odhadů několik set lidí. V Londýně se konal i pochod na podporu Palestinců, kde několik účastníků vyzvalo k intifádě, tedy k palestinskému povstání.
před 4 hhodinami

Konspirační teorie „Ukropolin“ proniká do polské politiky, upozorňuje expertka

Konspirační teorie označovaná jako „Ukropolin“ se podle historičky Katarzyny Kwiatkowské-Moskalewiczové přesouvá z okrajových částí internetu do hlavního proudu polské politiky. Její kořeny přitom sahají až do carského Ruska.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.