Volby ve Francii se blíží. Le Penová v případě neúspěchu znovu kandidovat nebude

2 minuty
Francie očekává prezidentské volby
Zdroj: ČT24

Už za dva týdny čekají Francii prezidentské volby. O post hlavy státu se bude znovu ucházet i francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová. Ta uvedla, že pokud ve volbách neuspěje, už se nejspíš dalších voleb do čela země nezúčastní. Le Penová je v aktuálních průzkumech na druhém místě za prezidentem Emmanuelem Macronem a kandiduje potřetí. Politici se obávají ještě nižší volební účasti než obvykle.

„V tuto chvíli si nemyslím, že bych kandidovala. Ale pokračovala bych v tom, co dělám už roky, tedy v obraně Francouzů. Nevím, z jaké pozice, ale bude to nějaká, kde budu užitečná,“ řekla Le Penová v rozhovoru pro nedělní vydání týdeníku Le Journal du Dimanche (JDD).

Dění na Ukrajině

Během kampaně Le Penové přitížilo aktuální dění na Ukrajině, neboť v minulosti měla poměrně vřelé vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ruské banky jí poskytly půjčku na předchozí kampaň. V rozhovoru s JDD své postoje hájila, Putin podle ní „obnovil ruskou moc po sedmdesáti letech sovětského teroru a bylo by sebevraždou nechat Rusko, aby se dlouhodobě spojilo s Čínou“.

Právě dění na Ukrajině také zamíchalo jednotlivými programy prezidentských kandidátů. „Hlavním tématem pravice byla před pár měsíci bezpečnost, to tu teď neslyšíme. Mluví se o kupní síle, ekonomických důsledcích války na Ukrajině. Ekonomická témata zkrátka převažují,“ říká zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. Le Penová se například chce zabývat cenami energií. Macron má ve svém programu stanovení věku 65 na odchod do důchodu a další problémy, které se Francouzů dotýkají.

Podle sondáže Ifop má Le Penová podporu 20,5 procenta případných voličů a počet lidí, kteří by ji volili, v posledních dnech spíše stoupá. Naopak Macronovy preference mírně klesají, přesto má stále zhruba 28 procent. Dva týdny před volbami se podle všech analýz jeví jako nejpravděpodobnější, že se právě tito dva kandidáti utkají ve druhém kole. Stalo se tak i před pěti lety, kdy Macron Le Penovou porazil.

I kvůli situaci na Ukrajině se od nynějších voleb očekává nižší volební účast. „Jsou to volby, které obvykle mobilizují hodně lidí, ale teď se dějí události, které lidí znepokojují více,“ říká místostarostka Bordeaux Celine Papinová.

Dalším důvodem je výrazný náskok prezidenta Macrona před ostatními kandidáty. „I v Bordeaux, kde byl řadu let starostou Alain Juppé, výrazná postava francouzské pravice, se obávají historicky nízké volební účasti – i proto, že kandidátka Republikánů Valerie Pecresseová je prakticky bez šancí na postup do druhého kola,“ vysvětluje Šmíd.

Boj mezi Le Penovou a Mélenchonem

Na třetím místě je podle průzkumů lídr krajně levicové strany Nepodrobená Francie Jean-Luc Mélenchon, který patřil ze začátku kampaně k nepříliš výrazným kandidátům a v průzkumech sbíral jen jednotky procent hlasů. V posledních dnech je ale pro stále více dotazovaných první volbou a průzkum agentury Elabe mu dává 15 procent, což jej řadí na třetí místo. Mélenchon kandidoval i v posledních volbách v roce 2017, kdy získal 19 procent hlasů. Jeho voliči jsou věrní, 57 procent těch, kteří ho volili před pěti lety, by mu dalo hlas i letos, uvedla BFM TV.

„Mélenchon věří, že on by mohl Le Penovou porazit, v každém případě se do druhého kola dostane kandidát extrémní strany,“ říká Šmíd.  

Ve Francii se letos o post prezidenta uchází dvanáct kandidátů, většina z nich z pravé části politického spektra. Pro postup do druhého kola bude nejspíš stačit méně než 20 procent hlasů, což by bylo nejméně za dlouhé roky. Obvykle prochází kandidáti s více než 25 procenty hlasů. V roce 2002 ale postoupil Jacques Chirac s necelými 20 procenty a Jean-Marie Le Pen, otec Marine Le Penové, s 16,8 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 7 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 13 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 14 hhodinami
Načítání...