Volby ve Francii se blíží. Le Penová v případě neúspěchu znovu kandidovat nebude

2 minuty
Francie očekává prezidentské volby
Zdroj: ČT24

Už za dva týdny čekají Francii prezidentské volby. O post hlavy státu se bude znovu ucházet i francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová. Ta uvedla, že pokud ve volbách neuspěje, už se nejspíš dalších voleb do čela země nezúčastní. Le Penová je v aktuálních průzkumech na druhém místě za prezidentem Emmanuelem Macronem a kandiduje potřetí. Politici se obávají ještě nižší volební účasti než obvykle.

„V tuto chvíli si nemyslím, že bych kandidovala. Ale pokračovala bych v tom, co dělám už roky, tedy v obraně Francouzů. Nevím, z jaké pozice, ale bude to nějaká, kde budu užitečná,“ řekla Le Penová v rozhovoru pro nedělní vydání týdeníku Le Journal du Dimanche (JDD).

Dění na Ukrajině

Během kampaně Le Penové přitížilo aktuální dění na Ukrajině, neboť v minulosti měla poměrně vřelé vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ruské banky jí poskytly půjčku na předchozí kampaň. V rozhovoru s JDD své postoje hájila, Putin podle ní „obnovil ruskou moc po sedmdesáti letech sovětského teroru a bylo by sebevraždou nechat Rusko, aby se dlouhodobě spojilo s Čínou“.

Právě dění na Ukrajině také zamíchalo jednotlivými programy prezidentských kandidátů. „Hlavním tématem pravice byla před pár měsíci bezpečnost, to tu teď neslyšíme. Mluví se o kupní síle, ekonomických důsledcích války na Ukrajině. Ekonomická témata zkrátka převažují,“ říká zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. Le Penová se například chce zabývat cenami energií. Macron má ve svém programu stanovení věku 65 na odchod do důchodu a další problémy, které se Francouzů dotýkají.

Podle sondáže Ifop má Le Penová podporu 20,5 procenta případných voličů a počet lidí, kteří by ji volili, v posledních dnech spíše stoupá. Naopak Macronovy preference mírně klesají, přesto má stále zhruba 28 procent. Dva týdny před volbami se podle všech analýz jeví jako nejpravděpodobnější, že se právě tito dva kandidáti utkají ve druhém kole. Stalo se tak i před pěti lety, kdy Macron Le Penovou porazil.

I kvůli situaci na Ukrajině se od nynějších voleb očekává nižší volební účast. „Jsou to volby, které obvykle mobilizují hodně lidí, ale teď se dějí události, které lidí znepokojují více,“ říká místostarostka Bordeaux Celine Papinová.

Dalším důvodem je výrazný náskok prezidenta Macrona před ostatními kandidáty. „I v Bordeaux, kde byl řadu let starostou Alain Juppé, výrazná postava francouzské pravice, se obávají historicky nízké volební účasti – i proto, že kandidátka Republikánů Valerie Pecresseová je prakticky bez šancí na postup do druhého kola,“ vysvětluje Šmíd.

Boj mezi Le Penovou a Mélenchonem

Na třetím místě je podle průzkumů lídr krajně levicové strany Nepodrobená Francie Jean-Luc Mélenchon, který patřil ze začátku kampaně k nepříliš výrazným kandidátům a v průzkumech sbíral jen jednotky procent hlasů. V posledních dnech je ale pro stále více dotazovaných první volbou a průzkum agentury Elabe mu dává 15 procent, což jej řadí na třetí místo. Mélenchon kandidoval i v posledních volbách v roce 2017, kdy získal 19 procent hlasů. Jeho voliči jsou věrní, 57 procent těch, kteří ho volili před pěti lety, by mu dalo hlas i letos, uvedla BFM TV.

„Mélenchon věří, že on by mohl Le Penovou porazit, v každém případě se do druhého kola dostane kandidát extrémní strany,“ říká Šmíd.  

Ve Francii se letos o post prezidenta uchází dvanáct kandidátů, většina z nich z pravé části politického spektra. Pro postup do druhého kola bude nejspíš stačit méně než 20 procent hlasů, což by bylo nejméně za dlouhé roky. Obvykle prochází kandidáti s více než 25 procenty hlasů. V roce 2002 ale postoupil Jacques Chirac s necelými 20 procenty a Jean-Marie Le Pen, otec Marine Le Penové, s 16,8 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 7 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 8 mminutami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 3 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 4 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...