Francouzi volí prezidenta. Favoritem je obhájce mandátu Emmanuel Macron pevně usazený v politickém středu. Jeho nejvážnějšími vyzyvateli jsou zástupci radikální pravice Marine Le Penová a Éric Zemmour a radikální levice Jean-Luc Mélenchon. Dvouciferné preference má i kandidátka tradiční pravice Valérie Pécresseová. Po mdlé kampani ovlivněné pandemií a válkou se očekává malá účast. A ta by mohla posílit radikálnější hlasy i oslabit prezidentskou pozici.
Nemastná kampaň může zamíchat výsledkem francouzských voleb. Klíč je v účasti
Politici si své kampaně vždy pečlivě plánují, často však jejich plány rozbijí nečekané události. Francouzským prezidentským kandidátům to udělal Vladimir Putin na Ukrajině.
„Okamžitě to silně posílilo preference Emmanuela Macrona,“ říká politoložka z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy Eliška Tomalová s odkazem na aktivní snahy prezidenta komunikovat s Moskvou i Kyjevem. Francouzi mají rádi, když je jejich prezident výrazně vidět na mezinárodní scéně. Mnozí také oceňují, že udržuje kontakt s Kremlem a považují to pro situaci nadále za důležité.
Upozorňuje však, že efekt docela rychle vyprchal, válka z médií trochu ustoupila, do popředí se opět dostala další témata a Macronovy zisky zase zmizely.
„Oproti Česku je znát, že Ukrajina je pro Francouze mnohem dál,“ upozorňuje Michel Perottino z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Podle něj Macron nedokázal téma naplno využít hlavně proto, že jeho snažení nemohlo Putina zastavit.
Emmanuel Macron
Válka logicky uškodila kandidátům s neutrálním nebo dobrým vztahem k ruskému režimu. Marine Le Penová kvůli ní raději zničila milion předvolebních letáků, na nichž byla vyfocena s Putinem. Podle Perottina mu však není nijak velmi blízká, spíš fotkou chtěla ukázat, že by se ve funkci uměla pohybovat i na mezinárodním poli.
Daleko víc válka postihla Zemmoura, který se profiluje ještě radikálněji, než dlouholetá ikona protiimigrační a protiunijní politiky Le Penová. „Zemmour v poslední době udělal několik kroků, které jsou pro všechny kromě jádra jeho voličů naprosto neúnosné,“ připomněl Perottino. Například zpochybnil důvěryhodnost fotografií zabitých civilistů v Buče s dovětkem, že pravdu se stejně nikdo nedozví. Právě tyto jeho lapsy a odliv voličů nejvíc vysvětlují rostoucí podporu Le Penové.
Éric Zemmour
Maximálně se válku snažila využít Pécresseová. Vyzývala Le Penovou a Zemmoura, aby se styděli za svou douholetou vstřícnost k Putinovi. Moc jí to ale nepomohlo.
Zkušená pravicová politička má podle Tomalové zajímavé nápady a čekalo se, že může uspět. Jenže narazila na limity svého osobního charismatu. „Nedokázala se posunout do jakési státotvorné role,“ soudí politoložka. Perottino zhodnotil její předvolební akce rovnou jako tragické. „Ukázala, že nemá na to, být hlavním aktérem voleb.“ Její oslabování tak posiluje Macrona a částečně i Le Penovou.
Valérie Pécresseová
Covid a migrace
Druhým tématem dominujícím poslední měsíce médiím po celém světě je pandemie. Za reakci na ni si Macron nevysloužil ani velkou kritiku ani žádný obdiv. Asi nejvýrazněji se projevila v jeho politice v oblasti zdravotnictví. Před koronavirem v něm totiž v rámci celkového šetření významně škrtal, nyní už hlásá, že se do něj musí investovat víc.
V jedné věci však pozornost na něco tak základního jako zdraví současnému prezidentovi pomohla: přesvědčil část Francouzů, že Macron se více zajímá o jejich životy a není jen mladým dravcem z byznysu. „Chodil mezi lidi, a to mu pomohlo získat víc bodů,“ tvrdí Tomalová. Na druhou stranu aktuální témata zastínila oblasti, v nichž se Macron cítí silný: ekologická řešení pro energetiku a průmysl.
Covid a válka upozadily také stálici francouzských kampaní: migraci. Centrem dění se nyní nestala také proto, že počty imigrantů nejsou aktuálně moc vysoké a všichni relevantní kandidáti zůstávají na svých pozicích a nic převratně nového neříkají. Migrace z Ukrajiny sice na Francii dopad má, ale zdaleka tam téma není tak urgentní jako ve střední Evropě.
Ekonomika
„Daleko víc se všichni kandidáti a zejména Le Penová soustředili na kupní sílu obyvatel. To se po covidové krizi týká velké části Francouzů v jejich každodenním životě. Zajímá je, jak zaplatí bydlení, pohonné hmoty i volný čas. To bylo hlavní téma,“ líčí Tomalová.
Marine Le Pen
Le Penová i další zde útočí na Macrona a označují jeho ekonomické reformy za příčinu materiálních problémů řady Francouzů. Ostatně reformy hned na počátku jeho mandátu spojené se škrtáním sociálních výdajů a zvyšováním některých daní především na naftu vyvolaly velké protesty symbolizované žlutou vestou.
Toto hnutí se podle Perottina udrželo déle, než Macron čekal. Nakonec ho však oslabila pandemie. „Stále se objevuje, ale určitě už nemá tu sílu,“ říká politolog. Macron navíc může těžit z toho, že nalevo od něj zůstala po tradičních socialistech velká díra a pak už je tam jen radikál Mélenchon. U pravicového elektorátu mu navíc reformy podporující střední a vyšší třídu pomohly.
Mélenchon zdvihá jako představitel radikálněji laděné levice sociální témata velmi přirozeně. A docela se mu vzhledem k sílícím preferencím daří. Těží také z toho, že se ve vysoké politice pohybuje léta, má za sebou řadu kandidatur na významné posty a dobře chápe dynamiku předvolebního boje.
„Mélenchonovi se povedlo načasování a pozdní vstup do kampaně. Naopak Zemmour vložil nejvíc energie na začátku a teď jeho preference klesly, což pomohlo Le Penové,“ říká Tomalová.
Jean-Luc Mélenchon
Nezájem
Zájem o volby je mezi Francouzi neobvykle malý. Perottino to připisuje hlavně průběhu kampaně. „Je taková nezáživná a mdlá.“ To je podle něj z části důsledkem přesycenosti aktuálními tématy a z části skladbou kandidátů, kteří po posunu Le Penové do umírněnějších pozic nevyvolávají žádné drama.
Třetím důvodem podle Perottina je, že se obecně předpokládá, že Macron mandát obhájí, protože alternativy k němu jsou pro většinu voličů horší, a bude pokračovat v tom, co má za sebou, což je výkon bez zářných úspěchů i bez velkých průšvihů.
Hektická doba vzala kampani ještě jednu možnost vybudit elektorát: francouzští politici se tradičně objevovali na velkých akcích a shromážděních, typicky třeba zemědělském salonu. A to se tentokrát nestalo.
Očekává se tak nízká účast, která může významně zamíchat kartami a znehodnotit předvolební průzkumy. „Nepůjdou volit spíš ti umírnění voliči, zatímco ti naštvaní půjdou. Podpoří zejména krajní levici v podobě Mélenchona nebo krajiní pravici, tedy Le Penovou či Zemmoura,“ předpovídá Perottino. To může ve výsledku oslabit Macrona, který tak přes pozici favorita nemá nic jisté.
Nízká účast má ještě hlubší rozměr: bere prezidentské instituci část legitimity. „Může to podkopat prezidentovu pozici, a to docela výrazně,“ varuje Perottino.