Francouzi vybírají prezidenta. Macron i Le Penová podle průzkumů postupují do druhého kola

Úderem osmé večerní se volební místnosti ve Francii uzavřely a začalo sčítání hlasů. Podle průběžně aktualizované projekce francouzských agentur pro průzkum veřejného mínění zvítězil v prvním kole současný prezident Emmanuel Macron s 28,5 procenta hlasů a na druhém místě skončila kandidátka krajní pravice Marine Le Penová s 23,4 procenta. Oba by tak postoupili do druhého kola, které se koná za čtrnáct dní. Lídr levice Jean-Luc Mélenchon by podle projekce skočil třetí se ziskem zhruba dvaceti procent. Vyrovnanější výsledky ale naznačil exit poll belgické zpravodajské společnosti RTBF zveřejněný o dvě hodiny dříve. Dle oficiálních průběžných výsledků vedl před půlnocí po sečtení osmatřiceti milionu volebních lístků Macron s 27,4 procenta hlasů, druhá Le Penová má 25,54 procenta.

Francouzská média nemohla před koncem hlasování zveřejňovat výsledky odhadů na základě průzkumů mezi lidmi vycházejícími z volebních místností. Belgická nebo švýcarská frankofonní média ale zákazem vázána nejsou a svoje čísla zveřejnila dříve. Web Politico ovšem upozorňuje, že takovéto průzkumy byly v minulých letech nepřesné.

Macron v projevu před svými podporovateli varoval před pocitem uspokojení. „Nenechme se mýlit, nic není rozhodnuté a debaty, které v následujících dvou týdnech povedeme, jsou rozhodující pro naši zemi a pro Evropu,“ citoval prezidenta deník Le Monde.

Voličům vzkázal, že je připraven vytvořit „něco nového“ a naslouchat všem lidem, kterým jde o úspěch Francie. Slíbil, že bude před druhým kolem volby přesvědčovat i ty, kteří jej nyní nepodpořili nebo vůbec nepřišli volit.

„Chtěl bych podat ruku všem, kdo chtějí pracovat pro Francii. Jsem připraven vymyslet něco nového s cílem shromáždit různá přesvědčení a různé priority,“ prohlásil Macron.

Republikánka Valérie Pécresseová po slabém zisku v předběžných výsledcích řekla, že ve druhém kole bude volit stávající hlavu státu. Chce prý zabránit nástupu Le Penové k moci a následnému „chaosu“. Macrona podpořili i kandidát Zelených Yannick Jadot a socialistka Anne Hidalgová, kteří rovněž končí v poli poražených.

„Aby Francie nebyla uvržena do nenávisti všech proti všem, s úctou vás vyzývám, abyste 24. dubna volili proti krajní pravici Marine Le Penové,“ řekla večer Hidalgová. Melénchon prohlásil, že by Le Penová neměla ve druhém kole dostat jediný hlas.

Zemmour podpořil Le Penovou

Le Penová po zveřejnění odhadů slíbila voličům zejména bezpečnost a sociální jistoty. Vyzvala také Francouze „všech původů“, aby ji volili a pomohli jí tak ke změně, kterou podle ní země potřebuje. „Vidím naději, že rostou síly pro obnovu země. Všichni, kdo dnes nehlasovali pro Emmanuela Macrona, připojte se k nám,“ vyzvala. Jediným kandidátem, který ji před druhým kolem podpořil, je zatím krajně pravicový Éric Zemmour.

Voličům politička poděkovala za hlasy a slíbila, že dá Francii za pět let do pořádku, pokud 24. dubna vyhraje. „Spravím četné zlomeniny, sociální, územní, institucionální. Zajistím národní nezávislost, kontrolovanou imigraci a obnovím bezpečnost pro všechny,“ slíbila.

Marine Le Penová ve volebním štábu
Zdroj: PASCAL ROSSIGNOL/Reuters

Le Penová získala podle bývalého velvyslance ve Francii a senátora Pavla Fischera podporu dělnictva a chudších vrstev obyvatelstva, které dříve patřily mezi tradiční voliče komunistů, zatímco Macron je vnímán spíše jako kandidát bohatších a privilegovaných skupin. „Bude velmi zajímavé, co bude dělat, aby získal právě hlasy na levici. Před minulou volbou se totiž tvářil, že bude levicový,“ připomíná.

Macron se levicovému voliči odcizil a pravicovou Le Penovou volit nemůže, analyzuje šance na vítězství v druhém kole Fischer. Novinář a další český exvelvyslanec v Paříži Petr Janyška však tvrdí, že „představa, že by Le Penová mohla nabrat více hlasů než Macron, je zcela nerealistická.“

Nízká účast

Volit se začalo v osm hodin ráno. Už během první poloviny hlasovacího času odevzdalo své hlasy všech dvanáct kandidátů. Jako poslední tak učinil kolem jedné odpoledne současný prezident, který zavítal do volební místnosti na severu Francie v departementu Pas-de-Calais. Ve stejném regionu odvolila i jeho největší soupeřka Le Penová, informoval web franceinfo.

Tři hodiny před koncem hlasování dosahovala účast voličů úrovně pětašedesáti procent a nadále zaostávala za rokem 2017, informovala agentura Reuters. Průběžná čísla o účasti jsou nižší než při posledních třech volebních cyklech, drží se však nad rekordně nízkými hodnotami z roku 2002. Nižší počet voličů může zvýhodnit kandidáty na obou krajích politického spektra.

Volební komise sčítá výsledky prvního kola francouzských prezidentských voleb
Zdroj: STEPHANE MAHE/Reuters

Volby podle průzkumů z pátku neměly jasného favorita. Dlouho jim jednoznačně vévodil prezident Macron, ten ale v podstatě vynechal tradiční kampaň. Nezapojil se do televizních debat a místo toho se zaměřil na pokusy o diplomatické řešení války na Ukrajině.

Životní náklady jako téma voleb

Francouze ale více trápí narůstající životní náklady, což je téma, které si v posledních týdnech vzala za své Le Penová. Letošní repríza souboje mezi touto dvojicí tak proto předpokládala mnohem těsnější výsledek.

Tématem voleb je na prvním místě inflace a na druhém kupní síla a otázka vývoje na ukrajinském bojišti. Na dalších místech jsou důchody, migrace a ochrana evropských hranic, vyjmenovává český velvyslanec ve Francii Michal Fleischmann.

Podpora krajně pravicové političky v posledních výzkumech poskočila zhruba na třiadvacet procent, naopak Macron po jistém posílení z prvních dní války spadl k šestadvaceti procentům.

Macrona podle Fleischmanna brzdila v prosazování jeho programu mimo ruskou invazi také covidová krize. „Nesplnil některé sliby, co se týče důchodové reformy, k tomu vlastně nedošlo, takže to teď opakuje a slibuje a paní Le Penová pochopitelně může říkat ‚nesplnil',“ vysvětluje velvyslanec.

Macron před pěti lety vyhrál první kolo se čtyřiadvaceti procenty odevzdaných hlasů, druhá Le Penová získala 21,3 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 16 mminutami

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 8 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 10 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 10 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.