Francouzi vybírají prezidenta. Macron i Le Penová podle průzkumů postupují do druhého kola

Úderem osmé večerní se volební místnosti ve Francii uzavřely a začalo sčítání hlasů. Podle průběžně aktualizované projekce francouzských agentur pro průzkum veřejného mínění zvítězil v prvním kole současný prezident Emmanuel Macron s 28,5 procenta hlasů a na druhém místě skončila kandidátka krajní pravice Marine Le Penová s 23,4 procenta. Oba by tak postoupili do druhého kola, které se koná za čtrnáct dní. Lídr levice Jean-Luc Mélenchon by podle projekce skočil třetí se ziskem zhruba dvaceti procent. Vyrovnanější výsledky ale naznačil exit poll belgické zpravodajské společnosti RTBF zveřejněný o dvě hodiny dříve. Dle oficiálních průběžných výsledků vedl před půlnocí po sečtení osmatřiceti milionu volebních lístků Macron s 27,4 procenta hlasů, druhá Le Penová má 25,54 procenta.

Francouzská média nemohla před koncem hlasování zveřejňovat výsledky odhadů na základě průzkumů mezi lidmi vycházejícími z volebních místností. Belgická nebo švýcarská frankofonní média ale zákazem vázána nejsou a svoje čísla zveřejnila dříve. Web Politico ovšem upozorňuje, že takovéto průzkumy byly v minulých letech nepřesné.

Macron v projevu před svými podporovateli varoval před pocitem uspokojení. „Nenechme se mýlit, nic není rozhodnuté a debaty, které v následujících dvou týdnech povedeme, jsou rozhodující pro naši zemi a pro Evropu,“ citoval prezidenta deník Le Monde.

Voličům vzkázal, že je připraven vytvořit „něco nového“ a naslouchat všem lidem, kterým jde o úspěch Francie. Slíbil, že bude před druhým kolem volby přesvědčovat i ty, kteří jej nyní nepodpořili nebo vůbec nepřišli volit.

„Chtěl bych podat ruku všem, kdo chtějí pracovat pro Francii. Jsem připraven vymyslet něco nového s cílem shromáždit různá přesvědčení a různé priority,“ prohlásil Macron.

Republikánka Valérie Pécresseová po slabém zisku v předběžných výsledcích řekla, že ve druhém kole bude volit stávající hlavu státu. Chce prý zabránit nástupu Le Penové k moci a následnému „chaosu“. Macrona podpořili i kandidát Zelených Yannick Jadot a socialistka Anne Hidalgová, kteří rovněž končí v poli poražených.

„Aby Francie nebyla uvržena do nenávisti všech proti všem, s úctou vás vyzývám, abyste 24. dubna volili proti krajní pravici Marine Le Penové,“ řekla večer Hidalgová. Melénchon prohlásil, že by Le Penová neměla ve druhém kole dostat jediný hlas.

Zemmour podpořil Le Penovou

Le Penová po zveřejnění odhadů slíbila voličům zejména bezpečnost a sociální jistoty. Vyzvala také Francouze „všech původů“, aby ji volili a pomohli jí tak ke změně, kterou podle ní země potřebuje. „Vidím naději, že rostou síly pro obnovu země. Všichni, kdo dnes nehlasovali pro Emmanuela Macrona, připojte se k nám,“ vyzvala. Jediným kandidátem, který ji před druhým kolem podpořil, je zatím krajně pravicový Éric Zemmour.

Voličům politička poděkovala za hlasy a slíbila, že dá Francii za pět let do pořádku, pokud 24. dubna vyhraje. „Spravím četné zlomeniny, sociální, územní, institucionální. Zajistím národní nezávislost, kontrolovanou imigraci a obnovím bezpečnost pro všechny,“ slíbila.

Marine Le Penová ve volebním štábu
Zdroj: PASCAL ROSSIGNOL/Reuters

Le Penová získala podle bývalého velvyslance ve Francii a senátora Pavla Fischera podporu dělnictva a chudších vrstev obyvatelstva, které dříve patřily mezi tradiční voliče komunistů, zatímco Macron je vnímán spíše jako kandidát bohatších a privilegovaných skupin. „Bude velmi zajímavé, co bude dělat, aby získal právě hlasy na levici. Před minulou volbou se totiž tvářil, že bude levicový,“ připomíná.

Macron se levicovému voliči odcizil a pravicovou Le Penovou volit nemůže, analyzuje šance na vítězství v druhém kole Fischer. Novinář a další český exvelvyslanec v Paříži Petr Janyška však tvrdí, že „představa, že by Le Penová mohla nabrat více hlasů než Macron, je zcela nerealistická.“

Nízká účast

Volit se začalo v osm hodin ráno. Už během první poloviny hlasovacího času odevzdalo své hlasy všech dvanáct kandidátů. Jako poslední tak učinil kolem jedné odpoledne současný prezident, který zavítal do volební místnosti na severu Francie v departementu Pas-de-Calais. Ve stejném regionu odvolila i jeho největší soupeřka Le Penová, informoval web franceinfo.

Tři hodiny před koncem hlasování dosahovala účast voličů úrovně pětašedesáti procent a nadále zaostávala za rokem 2017, informovala agentura Reuters. Průběžná čísla o účasti jsou nižší než při posledních třech volebních cyklech, drží se však nad rekordně nízkými hodnotami z roku 2002. Nižší počet voličů může zvýhodnit kandidáty na obou krajích politického spektra.

Volební komise sčítá výsledky prvního kola francouzských prezidentských voleb
Zdroj: STEPHANE MAHE/Reuters

Volby podle průzkumů z pátku neměly jasného favorita. Dlouho jim jednoznačně vévodil prezident Macron, ten ale v podstatě vynechal tradiční kampaň. Nezapojil se do televizních debat a místo toho se zaměřil na pokusy o diplomatické řešení války na Ukrajině.

Životní náklady jako téma voleb

Francouze ale více trápí narůstající životní náklady, což je téma, které si v posledních týdnech vzala za své Le Penová. Letošní repríza souboje mezi touto dvojicí tak proto předpokládala mnohem těsnější výsledek.

Tématem voleb je na prvním místě inflace a na druhém kupní síla a otázka vývoje na ukrajinském bojišti. Na dalších místech jsou důchody, migrace a ochrana evropských hranic, vyjmenovává český velvyslanec ve Francii Michal Fleischmann.

Podpora krajně pravicové političky v posledních výzkumech poskočila zhruba na třiadvacet procent, naopak Macron po jistém posílení z prvních dní války spadl k šestadvaceti procentům.

Macrona podle Fleischmanna brzdila v prosazování jeho programu mimo ruskou invazi také covidová krize. „Nesplnil některé sliby, co se týče důchodové reformy, k tomu vlastně nedošlo, takže to teď opakuje a slibuje a paní Le Penová pochopitelně může říkat ‚nesplnil',“ vysvětluje velvyslanec.

Macron před pěti lety vyhrál první kolo se čtyřiadvaceti procenty odevzdaných hlasů, druhá Le Penová získala 21,3 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 3 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 9 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 10 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
před 37 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...