Již v neděli volí Francie prezidenta. Stále více politiků se zaměřuje na sever Francie a Normandii

Nahrávám video

V neděli proběhne ve Francii první kolo prezidentských voleb. Do toho druhého by z něj podle posledních průzkumů měl projít Emmanuel Macron a nacionalistka Marine Le Penová. Překvapit může kandidát radikální levice Jean-Luc Mélenchon. Pro voliče jsou podle všeho rozhodující sociální témata: kupní síla, zaměstnanost a bezpečnost. Průzkum společnosti Elabe pro stanici BFM TV ukazuje, že náskok Macrona před Le Penovou se stále zmenšuje.

V závodě v Tulle ve střední Francii se vyrábějí akordeony už více než sto let. Dříve tam pracovaly i dvě stovky lidí, dnes pouhých patnáct. Starostou města byl několik let i bývalý prezident Francois Hollande.

Je to jediný závod podobného typu, který ještě zůstal v provozu. Ročně tam vyrobí na dvě stovky akordeonů.

Poptávka klesá a město závodu několikrát pomohlo. Z prezidentských kandidátů tam má úspěch ten, kdo slíbí, že se manufaktura nikdy nezavře a nabídne nové pracovní příležitosti. V minulých volbách tam uspěl jak Macron, tak kandidát radikální levice Mélenchon.

„Tato oblast kolem Tulle je spíše doleva, ale o kousek dál se to může měnit. Department může být pravicový a region levicový,“ vysvětluje starosta Tulle Bernard Combes.

Licence pro rybolov jako téma

Rybáře na severu Francie zase trápí liknavé vydávání licencí pro rybolov pro britské pobřežní vody a obyvatelé Calais apelují na vládu, aby řešila situaci s uprchlíky, kterých jsou v oblasti stále stovky až tisíce.

Kandidáti zaměřovali pozornost na tento region delší čas, ještě před začátkem předvolební kampaně.

Stále více politiků jezdí na sever Francie a do Normandie, aby ukázali, že jim obavy Francouzů spojené s těmito tématy nejsou lhostejné.

Le Penová má své sídlo nedaleko a opakovaně kritizovala prezidenta za to, že situaci neřeší. Svou kampaň zakončuje na jihu země, poslední mítink měla v Perpignanu. Páteční půlnocí kampaň končí. Od té chvíle nejsou povolená žádná veřejná shromáždění ani zveřejňování průzkumů.

Náskok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona před krajně pravicovou kandidátkou Marine Le Penovou se před nedělním prvním kolem voleb hlavy státu opět zmenšil. Vyplývá to z předvolebního průzkumu společnosti Elabe pro stanici BFM TV. Podle průzkumu projdou do druhého kola právě tito dva kandidáti, ve volbě 24. dubna by byl jejich odstup jen dvě procenta.

V nedělním prvním kole by Macrona volilo 26 procent Francouzů, tedy nejvíce ze všech 12 kandidátů na úřad prezidenta. Le Penové by dalo svůj hlas 25 procent voličů. Ve druhém kole průzkum předpokládá zisk 51 procent pro Macrona a 49 procent pro Le Penovou. Společnost Elabe však upozornila, že 21 procent dotázaných „nevyjádřilo úmysl volit“.

Na třetím místě je krajně levicový politik Jean-Luc Mélenchon, kterého by volilo 17,5 procenta voličů. Na postup do druhého kola by to ale nestačilo.

Ve čtvrtečním průzkumu, který si nechal udělat deník Le Monde, by nyní Macrona volilo 26,5 procenta, Le Penovou 21,5 procenta a Mélenchona 16 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 21 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 38 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...