V prvním kole francouzských voleb zvítězil Macron, s Le Penovou míří do druhého

Nahrávám video

Výsledky prvního kola prezidentských voleb ve Francii potvrzují, že v kole druhém se 24. dubna zopakuje duel mezi centristou Emmanuelem Macronem a vůdkyní krajní pravice Marine Le Penovou. Současný prezident Macron získal po sečtení všech hlasů podle deníku Le Monde 27,84 procenta hlasů, zatímco Le Penová 23,15 procenta. V těsném závěsu třetí je představitel krajní levice Jean-Luc Mélenchon s 21,95 procenta, ostatní kandidáti mají jednociferné zisky.

Jak současný prezident, tak jeho rivalka se v projevech po oznámení volebních projekcí snažili promlouvat k široké škále voličů a slibovali budování jednoty ve francouzské společnosti. Průzkumy pro druhé kolo ukazují mírný náskok Macrona, řada neúspěšných kandidátů se vymezila proti Le Penové. 

Oba politici si vylepšili výsledky roku 2017, kdy Macron zvítězil se 24 procenty následován Le Penovou s 21,3 procenta. V hlasování naopak propadli zástupci tradičních francouzských stran. Kandidátka Republikánů Valérie Pécresseová pravděpodobně nedosáhla ani na pět procent hlasů, ještě hůře dopadla socialistka Anne Hidalgová.

Tyto dvě kandidátky, jakož i zástupce Zelených Yannick Jadot večer vyjádřili podporu Macronovi, zástupce radikální levice Mélenchon vyzval své příznivce, aby ve druhém kole nehlasovali pro Le Penovou. Ta sice za poslední roky změnila svou rétoriku i program, kritici včetně Macrona ji však stále vydávají za nebezpečnou extremistku.

Odstup Mélenchona od druhého místa byl přitom během večera v jeden okamžik i pouhých 0,8 procenta hlasů. Podle oficiálních výsledků dělí zatím Le Penovou a Mélenchona zhruba půl milionu hlasů. K urnám v neděli přišlo asi 35 milionů voličů, a účast tak byla o něco vyšší, než se předpokládalo.

Krajně pravicový Zemmour oslovoval Židy

Le Penovou z předních kandidátů podpořil pouze další zástupce krajní pravice Éric Zemmour, který v posledních týdnech v průzkumech výrazně ztratil a zřejmě jej volilo jen sedm procent hlasujících. 

S jeho jménem se navíc pojí volební skandál, který od pondělí vyšetřuje úřad CNIL, který ve Francii dohlíží na ochranu osobních údajů. Desetitisíce lidí, a zejména členové a členky židovských obcí, dostaly dva dny před prezidentskými volbami na mobilní telefon smsku podepsanou jménem Zemmoura.

Odkaz v ní vedl na text na jeho internetových stránkách s nadpisem „Zpráva Érika Zemmoura Francouzům židovského vyznání“. Článek pojednával zejména o antisemitismu ve Francii, o „problémových“ občanech, kteří „otravují život“ Židům, nebo islamistickém terorismu, uvedla stanice BFM TV.

Francouzské právo zakazuje používat v politické kampani seznamy osob, které by vznikly na základě jejich náboženského přesvědčení. Kandidátovi za porušení tohoto zákona hrozí pokuta až 300 tisíc eur (7,3 milionu korun) a pět let vězení.

Ohlasy ve francouzském tisku

„Emmanuel Macron a Marine Le Penová ve druhém kole, Jean-Luc Mélenchon jako rozhodčí a za nimi politický chaos,“ píše deník Le Monde na svých internetových stránkách. Tři nejúspěšnější kandidáti „posbírali tři čtvrtiny hlasů a smetli tradiční republikánské síly“, píše deník a připomíná, že je to přesně 20 let od chvíle, kdy otec Le Penové Jean-Marie Le Pen zaskočil celou Francii svým postupem do druhého kola prezidentských voleb.

Šéfredaktor deníku Le Figaro Alexis Brézet konstatuje, že „překvapení je, že není žádné překvapení“. Zatímco před prvním kolem se Macron musel obávat, teď vše naznačuje tomu, že před druhým kolem se už bát nemusí a „vítězství by mu nemělo uniknout“. Na pozoru by se podle Brézeta měl prezident mít před Mélenchonovými stoupenci, kteří by mohli vytvořit protestní blok, který nesmí vláda podcenit. Poučení by si při postupu proti krajní levici mohl Macron vzít ze svého evidentně nepříliš úspěšného tažení proti krajní pravici, domnívá se šéfredaktor Le Figaro.

„Odvetný zápas, výhodu má Macron,“ stojí na titulní straně deníku Le Parisien. „Remake roku 2017 se opravdu bude konat,“ píše televizní stanice France24. Macron během svého mandátu spolupracoval s pravicovými politiky a přebíral jejich teze tak úspěšně, až „vysál“ voličskou základnu republikánské kandidátky Valérie Pécresseové, všímá si France24.

Pécresseová nepřekročila pětiprocentní hranici, zatímco před pěti lety její republikánský spolustraník François Fillon získal dvacet procent hlasů a skončil třetí. Pécresseová v pondělí dokonce vyzvala Francouze, aby jí pomohli uhradit výdaje na kampaň, a zachránili tak republikánskou stranu. Kvůli nízkému volebnímu zisku jí stát proplatí jen desetinu nákladů.

„Porážka, která vypadá jako vítězství,“ popisuje Mélenchonův výsledek deník Le Monde. Sice nepostoupil do druhého kola, ale upevnil si pozici nejviditelnějšího lídra levice.

První strana levicového deníku L'Humanité byla v pondělí černá s jediným sdělením „Pas elle“ (Ne ona), který odkazuje na Le Penovou. Písmena „l“ přitom mají podobu plamenů, jaké jsou v logu strany Národní sdružení (RN), za kterou Le Penová kandidovala. „Hrozba, že by se kandidátka krajní pravice dostala k moci, ještě nikdy nebylo tak velká,“ stojí v podtitulku.

Libération ve své analýze Macronovi vyčítá, že se během svého mandátu prezentoval jako „hráz proti krajní pravici“, což částečně přispělo k její banalizaci. Le Penová toho podle Libération využila k „uhlazení své image a zamaskování radikality“. Zatímco v televizní debatě před pěti lety byla roztěkaná a měla problémy s odpověďmi v mnoha oborech, letos Macrona jen stručně pozdravila a své vystoupení zvládla.

Stanice BFM TV na rozdíl od ostatních médií zdůrazňuje, že letošní druhé kolo se výrazně liší od toho před pěti lety. Postoupili sice stejní kandidáti, ale Le Penová výrazně proměnila svůj obraz na veřejnosti a zdržuje se radikálních prohlášení. Přestala také hlasitě volat po odchodu z Evropské unie a eurozóny. Skupina voličů, kteří by si ji ve druhém kole mohli vybrat, je širší, než byla před pěti lety.

Nováčkem letošních voleb byl krajně pravicový novinář Éric Zemmour, který po překvapivém podzimním vzestupu nakonec získal sedm procent hlasů. Podle průzkumu Elabe by se 86 procent jeho voličů mohlo v druhém kole přiklonit k Le Penové.

Pondělkem také začíná kampaň před druhým kolem. Zatímco před kolem prvním byl Macron v kampani prakticky nepřítomný, na nadcházejících čtrnáct dní si naplánoval několik cest po celé Francii. V nejbližších dnech zavítá do Štrasburku na východě a přístavního města Le Havre na západě země. Velká televizní debata dvou kandidátů se odehraje ve středu 20. dubna od 21 hodin ve vysílání stanice France 2. Před pěti lety debata značně uškodila Le Penové, letos ale můžeme očekávat výrazně profesionálnější a tím i přesvědčivější výkon, shodují se média.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 5 mminutami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
21:00Aktualizovánopřed 6 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 2 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 5 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 5 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 6 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 6 hhodinami

Evropský pohled