Ve věku 86 let zemřel ve čtvrtek bývalý francouzský prezident Jacques Chirac. V čele Francie stál mezi lety 1995 až 2007. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na exprezidentovu rodinu. Před zvolením hlavou státu byl Chirac starostou Paříže. Dříve vykonával také funkce premiéra či ministra vnitra.
Zemřel francouzský exprezident Jacques Chirac. Zpočátku protievropan, který později stál u zrodu eura
„Jacques Chirac dnes ráno v obklopení své rodiny pokojně zemřel,“ řekl ve čtvrtek agentuře AFP exprezidentův zeť.
Chirac byl francouzským prezidentem celkem dvě volební období a v čele Francie tak stál dvanáct let. Jeho politické angažmá se klenulo přes několik desetiletí.
Bývalý francouzský prezident se narodil 29. listopadu 1932 jako jedináček v rodině pařížského bankovního úředníka, absolvoval prestižní Národní školu pro správní úředníky (ENA). V padesátých letech postával na pařížském nároží a rozdával komunistický deník L'Humanité.
Sympatie k levici brzy ustoupily, Chirac se stal armádním důstojníkem a ztotožnil se s krajně pravicovými postoji ve vztahu k alžírské válce. Vzestup v řadách gaullistů zahájil na začátku šedesátých let jako poradce premiéra. Prošel ministerskými funkcemi i stranickou krizí, jelikož se v roce 1974 distancoval od staré gardy gaullistů a inicioval vznik nového Sdružení pro republiku (RPR, později přešlo do dnešního Svazu pro lidové hnutí – UMP).
Před příchodem do Elysejského paláce v roce 1995 pracoval Chirac v několika vládách, přičemž dvě z nich vedl. Kromě toho skoro dvě desítky let starostoval v Paříži.
Právě z doby Chiracova působení na radnici pochází obvinění, že zaměstnával 28 osob, které za městské peníze pracovaly pro jeho politickou stranu Sdružení pro republiku, nebo dokonce vůbec žádnou práci neodváděly.
„Chameleon Bonaparte“
Coby prezident proslul Chirac schopností „vybruslit“ z obtížných situací a znovu se vrátit na výsluní. Kromě vrozeného šarmu mu k tomu napomohla i schopnost pružně měnit postoje, za což si vysloužil přezdívku „chameleon Bonaparte“. „Jeho ideje se vždy velmi podobají představám každého občana, se kterým právě hovoří,“ napsala před lety agentura Reuters.
Z někdejšího přesvědčeného protievropského gaullisty se tak stal jedním z čelných Evropanů, který se zasloužil o prosazení eura. Z někdejšího milovníka všeho amerického pak hlasatelem francouzského nesouhlasu s Američany vedenou válkou v Iráku v roce 2003, která přinesla Francii ochlazení vztahů s Washingtonem.
Zatímco první mandát zahájil vysoce kontroverzními jadernými zkouškami v jižním Pacifiku, ve vysoké politice končil jako advokát ohrožené planety Země a hlasatel solidarity s chudými zeměmi.
V mezinárodní politice ztělesňoval Chirac silný nezávislý hlas. Zasloužil se o ukončení válečného konfliktu v bývalé Jugoslávii v 90. letech. V roce 2002 vyslal francouzské vojáky, aby zastavili občanskou válku v Pobřeží slonoviny. Za jeho vlády se Francie vrátila do integrovaného systému NATO.
Jeho největším neúspěchem se stalo odmítnutí ústavy EU Francouzi v květnu 2005. Politiky v nových členských zemích EU, kteří se postavili ve sporu o Irák za postoj USA, si popudil, když jim řekl, že „propásli dobrou příležitost mlčet“.
Konec jeho kariéry poznamenalo obvinění ze zneužití veřejných prostředků, kvůli němuž ho v prosinci 2012 odsoudili k podmíněnému dvouletému trestu. Do francouzské historie se tak zapsal jako první poválečný prezident, který byl soudem uznán vinným.
V posledních letech sužovaly Chiraca zdravotní problémy. V roce 2005 utrpěl mrtvici. O devět let později pak jeho manželka Bernadette v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Europe 1 uvedla, že její muž má výpadky paměti a už nebude mluvit na veřejnosti.
Nejvyšší státní vyznamenání od Havla
Ve funkci prezidenta navštívil Chirac dvakrát Českou republiku. Poprvé přijel v dubnu 1997 na oficiální návštěvu, při které mu prezident Václav Havel udělil Řád bílého lva první třídy s řádovým řetězem. Vyznamenání Chirac obdržel za zásluhy vykonané ve prospěch České republiky.
Poté, co si připjal na klopu stužku řádu, prezident Chirac podotkl, že Havel je již nositelem nejvyššího řádu Francouzské republiky Řádu čestné legie, takže jej nyní nemůže prezidentu Havlovi na oplátku udělit.
Na návštěvě Prahy tehdy Chirac vyslovil Česku bezvýhradnou podporu pro jeho členství v NATO a Evropské unii.
Podruhé se pak v listopadu 2002 zúčastnil v Praze summitu Severoatlantické aliance, který mimo jiné rozhodl o pozvání Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Rumunska, Slovenska a Slovinska do NATO. Při té příležitosti vzdal Chirac jménem Severoatlantické aliance hold svému tehdy končícímu protějšku Havlovi.
Blízko měl k němu také prezident Václav Klaus; označil Chiraca za svého dobrého přítele.