Jacques Chirac - Oblíbený prezident se škraloupem

Paříž – Jeho politické angažmá trvalo několik desetiletí, hlavou Francie byl dvanáct let. Lidé mluví o jeho přirozenosti, vstřícnosti, společenském šarmu a málokomu z paměti vypadnou jeho plamenné proslovy. Někdejší francouzský prezident Jacques Chirac se stal oblíbeným na domácí i mezinárodní scéně. Konec jeho kariéry ale poznamenalo obvinění ze zneužití veřejných prostředků, kvůli němuž ho v prosinci 2011 odsoudili k podmíněnému dvouletému trestu.

V čele Francie stál Jacques Chirac od května 1995 do května 2007, celkem dvě volební období. Coby prezident proslul schopností „vybruslit“ z obtížných situací a znovu se vrátit na výsluní. Kromě vrozeného šarmu mu k tomu napomohla i schopnost pružně měnit postoje, za což si vysloužil přezdívku Chameleon Bonaparte. „Jeho ideje se vždy velmi podobají představám každého občana, se kterým právě hovoří,“ napsala agentura Reuters.

Z někdejšího přesvědčeného protievropského gaullisty se stal jedním z čelných Evropanů, který se zasloužil o prosazení eura. Z někdejšího milovníka všeho amerického pak hlasatelem francouzského nesouhlasu s Američany vedenou válkou v Iráku v roce 2003, která přinesla Francii ochlazení vztahů s Washingtonem.

Jacques Chirac
Zdroj: ČT24

V mezinárodní politice ztělesňoval Chirac silný nezávislý hlas. Zasloužil se o ukončení válečného konfliktu v bývalé Jugoslávii v 90. letech. V roce 2002 vyslal francouzské vojáky, aby zastavili občanskou válku v Pobřeží slonoviny. Za jeho vlády se Francie vrátila do integrovaného systému NATO.

Obvinili ho ze zneužití veřejných prostředků, dostal podmíněný trest

Jeho největším neúspěchem se stalo odmítnutí ústavy EU Francouzi v květnu 2005. Politiky v nových členských zemích EU, kteří se postavili ve sporu o Irák za postoj USA, si popudil, když jim řekl, že „propásli dobrou příležitost mlčet“. Konec jeho kariéry poznamenalo obvinění ze zneužití veřejných prostředků, kvůli němuž ho v prosinci 2011 odsoudili k podmíněnému dvouletému trestu. Do francouzské historie se tak zapsal jako první poválečný prezident, který byl soudem uznán vinným.

Před příchodem do Elysejského paláce v roce 1995 pracoval Chirac v několika vládách, přičemž dvě z nich vedl. Kromě toho skoro dvě desítky let starostoval v Paříži. Právě z doby Chirakova působení na radnici pochází obvinění, že zaměstnával osoby, které za městské peníze pracovaly pro jeho politickou stranu Sdružení pro republiku nebo dokonce vůbec žádnou práci neodváděly.

Životopis

Chirac se narodil 29. listopadu 1932. Absolvoval prestižní Národní školu pro správní úředníky (ENA). V padesátých letech postával na pařížském nároží a rozdával komunistický deník L'Humanité. Od svých sympatií k levici brzy ustoupil a stal se armádním důstojníkem. Vzestup v řadách gaullistů zahájil na začátku šedesátých let jako poradce premiéra. Prošel ministerskými funkcemi i stranickou krizí. V roce 1974 se distancoval od staré gardy gaullistů a inicioval vznik nového Sdružení pro republiku (RPR, později přešlo do dnešního Svazu pro lidové hnutí - UMP). Po odchodu z funkce vytvořil nadaci věnovanou udržitelnému rozvoji a dialogu kultur, která každoročně uděluje cenu za předcházení konfliktům.

Dnes žije v Paříži s manželkou Bernadette v bytě na nábřeží Seiny. V roli důchodce se těší poměrně velké popularitě, pozitivně ho hodnotí na 73 procent Francouzů. A pro životopisce je to člověk složitý a plný paradoxů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 10 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...