Před 60 lety explodovala na Sahaře atomová bomba. Francie odpálila modrého tarbíka

Svůj první jaderný výbuch uskutečnila Francie 13. února 1960. Místem se stala atomová střelnice Reggane ležící v alžírské Sahaře. Francie se tehdy stala čtvrtou zemí světa, která vyzkoušela jadernou zbraň. Prvenství patří Spojeným státům, které 16. července 1945 odpálily bombu na letecké základně Alamogordo v Novém Mexiku.

Ve Francii padlo definitivní rozhodnutí o pokusném jaderném výbuchu na nejvyšších místech na konci 50. let poté, co se na rozhádanou politickou scénu vrátil Charles de Gaulle.

Reggane je městečko ležící na Sahaře v centrálním Alžírsku. První francouzská atomová bomba byla pojmenována po malém hlodavci, který žije v oblasti – modrý tarbík, francouzsky Gerboise Bleue. Bomba o síle kolem 70 kilotun TNT, asi tři až čtyřikrát více než bomba svržená Američany na Hirošimu, vybuchla v šest hodin ráno 13. února 1960, tedy v době alžírské války o nezávislost.

Tarbík
Zdroj: Wikimedia Commons

Francie do roku 1961 na stejné střelnici uskutečnila ještě tři další podzemní pokusné výbuchy, také ony dostaly jména po tarbících: bílý, zelený a rudý tarbík. Na základě Evianské mírové dohody, která ukončila válku a díky níž Alžírsko získalo nezávislost, si Francouzi základnu podrželi až do roku 1967, od roku 1961 do roku 1966 ale jaderné bomby testovali u alžírské vesnice In Eker. Poté se testy přesunuly do Polynésie na atoly Mururoa a Fangataufa, kde Francie v roce 1968 poprvé vyzkoušela vodíkovou bombu.

Testy se setkaly s velkou kritikou jak mírových aktivistů, tak i místních. Roku 2005 zde alžírská vláda provedla výzkum, který potvrdil, že v epicentru zkoušek je stále vysoká radiace. 

Dějiny jaderných zkoušek

V srpnu 1949 uskutečnil jako druhý v pořadí po USA jaderný výbuch bývalý Sovětský svaz. Místem se stala jaderná střelnice ležící 130 kilometrů od kazašského města Semipalatinsk. Třetí zemí, která vyzkoušela jadernou zbraň, se stala v říjnu 1952 na ostrovech Monte Bello severozápadně od Austrálie Británie. Za Francii se jako pátá země na světě zařadila v říjnu 1964 Čína.

Šestou zemí, která uskutečnila jaderný výbuch, byla v roce 1974 Indie. Jí však oficiální statut jaderné velmoci nepatří, protože tento termín přísluší jen státům, které pokus provedly před 1. lednem 1967. Neoficiální jadernou velmocí je i Pákistán, který v květnu 1998 přiznal pět podzemních jaderných pokusů v oblasti Čághaí u afghánských hranic. Reagoval tím na pět dalších jaderných výbuchů Indie. V říjnu 2006 vyzkoušela svou první jadernou bombu Severní Korea, která dosud provedla šest jaderných testů.

V souvislosti s uvolňováním mezinárodního napětí začátkem 90. let celkový počet pokusných výbuchů klesal a jednotlivé státy dobrovolně vyhlašovaly moratorium na podzemní pokusy. Vlnu protestů vyvolal v roce 1995 francouzský prezident Jacques Chirac poté, co se rozhodl obnovit jaderné testy, ač jeho předchůdce Mitterrand vyhlásil jejich zastavení.

Sérii šesti podzemních pokusů na tichomořských atolech Mururoa a Fangataufa prováděla Paříž od září 1995 do ledna 1996. Počet francouzských jaderných výbuchů se zastavil na čísle 210. Dokumenty odtajněné v roce 2013 odhalily, že zamoření v oblasti prvních jaderných testů bylo mnohem silnější, než Francie původně uváděla.

Dosud bylo provedeno přes dva tisíce pokusných jaderných výbuchů, z nichž nejvíce (přes tisíc) uskutečnily USA, následuje Rusko (SSSR) s asi sedmi sty výbuchy, Francie s více než dvěma stovkami a Británie a Čína s asi 45 jadernými pokusy.

Současný stav zbrojení

Podle loňských údajů Federace amerických vědců (FAS) disponují všechny jaderné mocnosti světa zhruba 13 900 kusy jaderných hlavic, z nichž je asi 3600 aktivních. Z nich má podle FAS zhruba po 1600 kusech Rusko a USA, Francie jich má 280 (z celkového počtu 300) a Británie asi 120.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v roce 2018 vyslovil pro modernizaci francouzského jaderného arzenálu a tamní parlament poté odsouhlasil na údržbu a modernizaci v letech 2019 až 2025 částku 37 miliard eur, což je přibližně 12,5 procenta celkového rozpočtu na obranu v těchto letech.

Minulý týden u příležitosti výročí prvního francouzského jaderného výbuchu Macron řekl, že země velikost svého arzenálu snížila na méně než tři sta jaderných zbraní a varoval před novými závody ve zbrojení a v narážce na vypovězení odzbrojovacích smluv mezi Spojenými státy a Ruskem vyzval ke společné evropské strategii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 13 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 16 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 19 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.