„Monument“ a „stroj na kompromisy“. Lídři zemí EU se na summitu rozloučili s Merkelovou

Přesně poloviny z 214 dosavadních summitů Evropské unie se zúčastnila odcházející německá kancléřka Angela Merkelová, s níž se v Bruselu rozloučili lídři ostatních unijních zemí. Podle mnoha kolegů byla kancléřka často ústřední postavou jednání, když moderovala řadu sporů a pomáhala najít kompromis. Šéf unijních vrcholných schůzek Charles Michel podle jednoho z činitelů prohlásil, že summity bez ní budou jako Paříž bez Eiffelovy věže či Řím bez Vatikánu.

„Vaši moudrost budeme postrádat zvláště ve složitých dobách,“ řekl na adresu kancléřky Michel, který ji označil za „monument“ unijních summitů. Merkelovou zřejmě ještě před další prosincovou vrcholnou schůzkou EU nahradí v úřadě vítěz německých zářijových voleb Olaf Scholz.

Také další premiéři měli slova uznání pro političku, která při mnoha summitech sehrála klíčovou roli. Lucemburský premiér Xavier Bettel ji označil za „stroj na kompromisy“ a nový rakouský kancléř Alexander Schallenberg za „unijního mírotvůrce“.

Kancléřka, která mimo jiné začátkem minulé dekády pomáhala urovnat spor o unijní rozpočet mezi tehdejším francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem a britským premiérem Tonym Blairem či loni vyřešit při o bezprecedentní pandemický fond, byla podle mnohých přínosem hlavně pro svůj neutrální přístup, který pomohl najít řešení složitých problémů.

Na svém posledním summitu Merkelová zaujala pozici moderátorky mezi polským premiérem Mateuszem Morawieckým a lídry zemí Beneluxu a Skandinávie, kteří chtějí kvůli zpochybňování unijního práva v Polsku zablokovat Varšavě čerpání společných peněz. Pravděpodobná nová koaliční vláda v Německu naznačuje, že bude vůči Polsku ráznější.

Merkelová: Je otázkou, jakým směrem se Evropská unie vydá

Sama Merkelová svým nástupcům vzkázala, že budou mít velmi těžkou roli. V souvislosti s polským sporem nyní visí ve vzduchu otázka, „jakým směrem se Evropská unie vydá, co bude evropskou pravomocí a co má být věcí členských států“, řekla po jednání kancléřka.

Michel jménem Evropské rady vedle Merkelové věnoval upomínkovou skleněnou plastiku také švédskému premiéru Stefanu Löfvenovi, místo něhož rovněž přijede na prosincový summit jeho nástupce v čele vlády.

Babišovo případné sbohem

Že je možná na svém posledním summitu, připustil v Bruselu i český premiér Andrej Babiš (ANO); po jednání s novináři mluvil o tom, že nejspíš šlo o jeho poslední summit a s dalším už nepočítá, záležet však podle něj bude na rychlosti sestavování nové české vlády.

Michelovi sdělil, že není vyloučena jeho účast za dva měsíce. „Neuměl jsem odpovědět na tu otázku, a pokud nebudu na tom příštím summitu, dostanu ten dárek protokolárně,“ popsal Babiš svou možná závěrečnou konverzaci s Michelem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 2 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 7 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 10 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...