Kaczynski, Orbán, Le Penová či Abascal ve Varšavě odmítli budování evropského národa

Lídři evropské konzervativní pravice a některých populistických stran dnes ve Varšavě jednali o spolupráci. Během projevů se vymezili proti Evropské unii, podle nich se chová jako superstát, který ignoruje tradice i pravomoci členských zemí. Během setkání deklarovali užší spolupráci, o vytvoření jednotné frakce v Evropském parlamentu ale nerozhodli.

V prohlášení předsedů stran se uvádí, že je v současnosti nutný model spolupráce, který by „zastavil znepokojující myšlenku vytvoření Evropy řízené samozvanou elitou“.

„Odmítáme svévolné uplatňování unijního práva, ohýbání, nebo dokonce porušování smluv. Plnou demokratickou legitimitu mají pouze suverénní instituce států,“ stojí v prohlášení.

Zástupci zúčastněných stran také uvedli, že evropské instituce nesmějí být „nástrojem sociálního inženýrství pro budování nového evropského národa.“

Tomasz Poreba z polské vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) uvedl, že by se Evropská unie měla zbavit technokratů, kteří podle něj nemají demokratickou legitimitu. „Chceme Evropskou unii suverénních států, suverénní vlády. Ale především chceme v EU více práv a více hlasů pro občany, kteří si volí vlády v demokratických volbách,“ řekl. 

Le Penová a Orbán navazují na hovory o „sjednocení evropské pravice“

Prvním řečníkem na setkání v Regent Warsaw Hotel byl Jaroslaw Kaczyński, rovněž ze strany PiS. Rozhovorů se účastnil i maďarský premiér Viktor Orbán, šéfka francouzského krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová nebo vůdce španělské strany Vox Santiago Abascal.

Podle Le Penové je setkání „klíčovým krokem“ k užší spolupráci. „Je to krok vpřed, který je velmi vítaný a který umožňuje, abych byla velkým optimistou ohledně budoucnosti,“ zmínila.

Setkání následuje po říjnové cestě Le Penové do Maďarska. Během ní Orbán a Le Penová hovořili o „sjednocení evropské pravice“. Vedoucí představitelé spřízněných stran se dohodli, že se budou setkávat nejméně jednou za dva měsíce v Evropském parlamentu, přičemž další setkání je naplánováno za dva měsíce ve Španělsku.

Ještě před zahájením rozhovorů protestovala před hotelem malá skupina demonstrantů, kteří politiky označovali za extremisty a populisty, kteří slouží zájmům Kremlu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. V Miami na konferenci FII Priority podporované Saúdskou Arábií prohlásil, že kdyby chtěl, mohl Zelenskyj přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.
05:54Aktualizovánopřed 1 mminutou

Začal soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu začal trestní proces s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury za to, že se v prosinci pokusil zavést stanné právo. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti nebo doživotní vězení.
před 1 hhodinou

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
před 2 hhodinami

CDU/CSU se vrátila ke konzervativním kořenům, Levice posiluje u mladých voličů

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).
před 2 hhodinami

Paříž hostila druhou schůzku o Ukrajině. Evropa musí být silnější, shrnul Fiala

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Člověk musí žít.“ Sílu i bolest partnerů ve válce ukázal dokument Tři roky lásky

I těžký osud může mít dobrý konec. To je poselství reportážního dokumentu zpravodajky Ilony Zasidkovyčové a kameramana Vojtěcha Höniga o mileneckých vztazích ve válce, který vznikl ke třem letům od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Válka v bránící se zemi navýšila počet sňatků, rozvodů i soužití s partnerem po amputaci. Na příbězích pěti párů z bojiště a mimo něj snímek s názvem Tři roky lásky ukazuje ukrajinské odhodlání, ale i smutek ze ztráty a smíření.
před 10 hhodinami

Tisíce Libanonců se vrací do míst válečné zkázy

Libanonská vláda protestuje proti přítomnosti izraelské armády na jejím území poblíž společné hranice. Jeruzalém totiž i přes úterní vypršení prodloužené lhůty na úplné stažení ponechal vojáky na pěti opevněných místech, aby dle svých slov ochránil před teroristickým hnutím Hizballáh sever Izraele. Mezitím se tisíce Libanonců vracejí do míst zkázy – jedním ze symbolů destrukce poslední války Izraele s Hizballáhem je vesnice Kfarkela ležící na hranici se Židovským státem. Z obou stran hranice uprchlo až milion a půl lidí, z čehož většina byli právě Libanonci.
před 10 hhodinami

Trump zesiluje kritiku Ukrajiny

Prezident USA Donald Trump nepravdivě naznačuje, že za ruskou agresi na Ukrajině může Kyjev, upozorňují americká média. Trump v úterý vyostřil svou kritiku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu jej také označil za „diktátora bez voleb, který odvedl hroznou práci“. Konání voleb na Ukrajině ale nyní neumožňuje válečný stav kvůli ruské invazi. Zelenskyj prohlásil, že Trump žije v dezinformačním prostoru.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...