Válka na Ukrajině změnila tradiční témata využívaná evropskými populisty. Nacionalismus a odpor k migraci z posledních let vyměnili za otázky zdražování a ekonomických dopadů války na Ukrajině. Taková témata si například vzala ve francouzských prezidentských volbách za své Marine Le Penová, které se při nedělním hlasování podařilo postoupit do jejich druhého kola. Vliv mají i proruské postoje, které přispěly ke znovuzvolení Viktora Orbána maďarským prezidentem a Aleksandara Vučiće prezidentem Srbska.
Evropští populisté přeorientovali svou rétoriku. Místo nacionalismu akcentují ekonomické problémy
8 minut
Horizont ČT24: Evropští populisté změnili strategii
Le Penová, která získala v prvním kole prezidentských voleb 23,15 procenta hlasů, nebyla prezidentskému postu nikdy blíž. Přesto, že favoritem druhého kola zůstává současná hlava státu Emmanuel Macron, dá se už teď mluvit o úspěchu francouzských populistů.
„Milionům voličů, kteří mi důvěřovali, chci vyjádřit své nejupřímnější poděkování. Tuto odpovědnost beru s plnou pokorou,“ prohlásila v neděli před svými voliči Le Penová. Podle komentátorů k silnému výsledku a postupu do druhého kola přispělo změkčení nacionalistické image a zaměření se na témata spojená s ekonomickými obtížemi, které může ruská invaze na Ukrajině umocnit.
Právě zdražování se ukázalo jako rozhodující téma pro řadu francouzských domácností. Prezident Macron tak bude muset před druhým kolem otevřít sociální témata a nespoléhat se jen na svou silnou proevropskou identitu.
„Konkrétní ekonomický vývoj v dané zemi je velmi důležitý a Evropa, Evropská unie i Francie se v současné době nenachází v dobré kondici,“ vysvětluje vliv na politiku ekonomka a politoložka z VŠE Michaela Ševčíková. Životní úroveň za poslední desetiletí ve většině zemí EU klesla, dodává.
„Ekonomické ukazatele nejsou pro Francii úplně příznivé, taktéž nezaměstnanost je na poměrně vysoké úrovni a myslím si, že i to bude hrát další roli,“ předpokládá Ševčíková, podle které se budou Francouzi u hlasovacích uren řídit právě těmito faktory, které v poslední době ovlivňuje pandemie koronaviru a rusko-ukrajinská válka.
Orbána zachránil cenový strop na benzín
S nejvyšší inflací za téměř patnáct let se potýká i Maďarsko. Před parlamentními volbami rozšířil premiér Viktor Orbán cenové stropy na pohonné hmoty, základní potraviny a hypotéky. Svůj mandát i díky tomu na začátku dubna obhájil.
Premiérův rejstřík ale zahrnuje i řadu problematických kroků a kvůli nerespektování pravidel právního státu hrozí Budapešti pozastavení peněz z unijních fondů.
„Pravicový populismus nebo populismus obecně spolu s korupcí, naprostým zanedbáváním demokracie a demokratických principů, zaměňováním kontroly a rovnováhy, potlačováním a do značné míry popíráním svobody tisku i nezávislosti soudnictví,“ popisuje Orbánovu vládu lídr opozice Peter Marki Zay.
Přátelství s Putinem
Orbán ale i Le Penová v reakci na konflikt na Ukrajině a mimořádnou humanitární katastrofu, kterou přináší, potlačili jedno z tradičních témat evropských populistů – odmítání migrace. K jejímu původci Vladimiru Putinovi však zůstal maďarský premiér loajální. Podobně se zachoval i nedávno znovuzvolený srbský prezident Aleksandar Vučić.
Francouzská prezidentská kandidátka se naopak od ruského prezidenta před víkendovými volbami distancovala. On sám ji ale před pěti lety při předchozím pokusu o zisk úřadu podpořil. Le Penová se tehdy sama přiznala k výslovnému obdivu ruského prezidenta.
„Každá krize ve své podstatě přináší další protestní hlasy. Nicméně, pokud bychom se podívali na situaci v Evropě, tak v současné době jsou zhruba u třetiny vlád strany, které buď vládnou, nebo vyjadřují nějakou parlamentní podporu, a jsou v mediálním prostoru označovány jako antisystémové, populistické a protestní,“ upozorňuje politoložka.
