Katalánské volby vyhráli socialisté. Většinu v parlamentu ale drží separatisté

Nahrávám video

Volby do katalánského parlamentu vyhráli socialisté vedení bývalým ministrem zdravotnictví Salvadorem Illou. Ten prohlásil, že se hodlá ucházet o post katalánského premiéra, napsal španělský tisk. V parlamentu nicméně drží většinu strany žádající nezávislost Katalánska, které velice pravděpodobně socialistického kandidáta nepodpoří. Agentura Reuters uvedla, že hlasování bylo ukazatelem toho, jak si separatisté stojí v době, kdy je hlavním tématem pandemie covidu-19 spíše než snahy o odštěpení Katalánska od zbytku Španělska.

„Vítězství, které je z hlediska počtu hlasů jednoznačné, má velice jasný význam. Je třeba obrátit stránku,“ uvedl bývalý ministr Illa. Jeho cílem je vznik levicové koalice.

Katalánské socialistické straně se ve srovnání s rokem 2017 podařilo téměř zdvojnásobit preference. Po sečtení více než 99 procent hlasů mají podporu 23 procent voličů a získali 33 mandátů. Stejný počet mandátů má se ziskem 21,3 procenta také Republikánská levice Katalánska (ERC).

ERC se před volbami zavázala, že bude spolupracovat s dalšími stranami, které žádají osamostatnění Katalánska. „Občané se vyjádřili jasně. Chtějí referendum o nezávislosti a amnestii,“ uvedl úřadující premiér Katalánska a člen ERC Pere Aragonès, který by se také rád viděl v čele vlády.

Předsedou ERC je bývalý katalánský vicepremiér Oriol Junqueras, který si ve vězení odpykává třináctiletý trest za vzpouru. Aragonés prosazuje uspořádání referenda o nezávislosti dohodnutého se španělskou vládou.

Tři separatistické strany v neděli spolu získaly nejvíc hlasů v historii, ve 135členném parlamentu obsadí 74 křesel. Po předchozích volbách jich měly sedmdesát. Třiatřicet mandátů bude mít ERC. O jedno křeslo méně připadne straně Junts a devět radikální straně Kandidátka lidové jednoty (CUP).

Separatisté chtějí milost pro odsouzené politiky

Aragonès vyzval španělského premiéra Pedra Sáncheze k urovnání konfliktu Madridu s Barcelonou. Mezi požadavky separatistů je milost pro politiky, kteří byli odsouzeni za uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017. „Chci vzkázat Sánchezovi, že nastal čas sednout si ke stolu a vyřešit konflikt, hlasovat v referendu a udělit amnestii pro vězně,“ řekl po zvěřejnění výsledků Aragonés.

Španělská vláda se k požadavku zatím staví velice opatrně. Její vicepremiér Pablo Iglesias však na začátku února prohlásil, že Španělsko není úplnou demokracií také kvůli „katalánským politickým vězňům“. ERC na celostátní úrovni s levicovou vládou spolupracuje a v prosinci jí pomohla schválit státní rozpočet.

V katalánském parlamentu poprvé zasedne také španělská nacionalistická strana Vox, která získala 7,7 procenta hlasů a jedenáct mandátů. Největší propad zaznamenala centristická strana Ciudadanos, která ztratila zhruba dvacet křesel a nově bude mít pouze šest mandátů. Jen 3,9 procenta hlasů nyní v Katalánsku dostala Lidová strana, jež je ve španělském parlamentu největším opozičním uskupením.  

„Zhruba 12. březen je limitní datum pro první hlasování v parlamentu o vládě. Doufám ale, že dohody dosáhneme mnohem dříve,“ řekl v pondělí Aragonés. Zopakoval, že vládu se socialisty nechce. „Jsme jako voda a olej,“ dodal.

Volby v Katalánsku provázela kvůli pandemii covidu-19 nejnižší účast v historii svobodných voleb v tomto regionu, k urnám přišlo 53,5 procenta voličů. V předchozích volbách v prosinci 2017 byla účast naopak rekordně vysoká, když přišlo 79 procent voličů.

Nejvyšší soud zamítl odložení voleb

Parlamentní volby v Katalánsku se konaly o několik měsíců dříve než v řádném termínu, protože loni v září španělský Nejvyšší soud potvrdil verdikt katalánského Nejvyššího soudu zakazující na rok a půl vykonávat veřejně volené funkce katalánskému premiérovi Quimu Torrovi. Důvodem byla jeho podpora politiků odsouzených za separatistické snahy k dlouholetým trestům vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti z roku 2017.

Volby se místní vláda snažila kvůli pandemii covidu-19 odložit na květen, čemuž ale zabránil katalánský Nejvyšší soud. Hlasování provázela přísná hygienická opatření. Účastnit se ho mohli i lidé s pozitivním testem na koronavirus, pro které byl vyhrazen čas od 19:00 do 20:00. Desítky tisíc voličů využily možnosti korespondenčního hlasování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pět lidí zemřelo při nehodě nákladního letadla společnosti Amazon v Miami

Nejméně pět lidí zemřelo při nehodě nákladního letounu Amazon Prime Air, který v neděli při přistání na mezinárodním letišti v Miami vyjel z ranveje a narazil do několika vozidel. Dalších pět lidí utrpělo zranění, tři z nich jsou v kritickém stavu, oznámili zástupci místních úřadů. Letiště kvůli nehodě přerušilo provoz.
před 8 mminutami

V Sasku-Anhaltsku podle odhadů zvítězila AfD se ziskem 44,4 procenta hlasů

Podle odhadů by volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenty hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF a ARD jí přisuzují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 17,5 až 17,8 procenta. Volební účast dosáhla 78 procent.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

Územní otázku lze vyřešit pouze při jednání prezidentů, řekl Zelenskyj

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vinění Moskvy z útoku v Lipsku je začátkem skutečné války, vzkázal Lavrov Západu

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.
před 10 hhodinami

Indonésie kvůli erupci Anak Krakatoa zastavila provoz na osmi letištích

Indonéské úřady kvůli erupci sopky Anak Krakatoa zastavily provoz na osmi letištích, včetně dvou mezinárodních letišť v Jakartě, informovala agentura AP. Erupce sopky, která se nachází zhruba 150 kilometrů od metropole Jakarty, začala v pátek pozdě večer, v noci na neděli pak sopka na 30 sekund vybuchla. Riziko vln tsunami podle úřadů nehrozí, nejsou hlášeny ani žádné oběti.
před 13 hhodinami

Falešná videa o hubnutí lákají k nákupům. Cílí hlavně na mladé ženy, varují výzkumníci

Na TikToku a Instagramu se ve velkém šíří videa vytvořená umělou inteligencí (AI), která pokřiveným způsobem ukazují dramatické hubnutí. Výzkumníci varují, že mladým ženám a dospívajícím dívkám tyto klipy předkládají nedosažitelné a nerealistické ideály.
před 15 hhodinami

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 17 hhodinami

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
5. 9. 2026Aktualizováno5. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.