Katalánské volby vyhráli socialisté. Většinu v parlamentu ale drží separatisté

54 minut
Události ČT: Vítězní katalánští socialisté asi nesestaví koalici
Zdroj: ČT24

Volby do katalánského parlamentu vyhráli socialisté vedení bývalým ministrem zdravotnictví Salvadorem Illou. Ten prohlásil, že se hodlá ucházet o post katalánského premiéra, napsal španělský tisk. V parlamentu nicméně drží většinu strany žádající nezávislost Katalánska, které velice pravděpodobně socialistického kandidáta nepodpoří. Agentura Reuters uvedla, že hlasování bylo ukazatelem toho, jak si separatisté stojí v době, kdy je hlavním tématem pandemie covidu-19 spíše než snahy o odštěpení Katalánska od zbytku Španělska.

„Vítězství, které je z hlediska počtu hlasů jednoznačné, má velice jasný význam. Je třeba obrátit stránku,“ uvedl bývalý ministr Illa. Jeho cílem je vznik levicové koalice.

Katalánské socialistické straně se ve srovnání s rokem 2017 podařilo téměř zdvojnásobit preference. Po sečtení více než 99 procent hlasů mají podporu 23 procent voličů a získali 33 mandátů. Stejný počet mandátů má se ziskem 21,3 procenta také Republikánská levice Katalánska (ERC).

ERC se před volbami zavázala, že bude spolupracovat s dalšími stranami, které žádají osamostatnění Katalánska. „Občané se vyjádřili jasně. Chtějí referendum o nezávislosti a amnestii,“ uvedl úřadující premiér Katalánska a člen ERC Pere Aragonès, který by se také rád viděl v čele vlády.

Předsedou ERC je bývalý katalánský vicepremiér Oriol Junqueras, který si ve vězení odpykává třináctiletý trest za vzpouru. Aragonés prosazuje uspořádání referenda o nezávislosti dohodnutého se španělskou vládou.

Tři separatistické strany v neděli spolu získaly nejvíc hlasů v historii, ve 135členném parlamentu obsadí 74 křesel. Po předchozích volbách jich měly sedmdesát. Třiatřicet mandátů bude mít ERC. O jedno křeslo méně připadne straně Junts a devět radikální straně Kandidátka lidové jednoty (CUP).

Separatisté chtějí milost pro odsouzené politiky

Aragonès vyzval španělského premiéra Pedra Sáncheze k urovnání konfliktu Madridu s Barcelonou. Mezi požadavky separatistů je milost pro politiky, kteří byli odsouzeni za uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017. „Chci vzkázat Sánchezovi, že nastal čas sednout si ke stolu a vyřešit konflikt, hlasovat v referendu a udělit amnestii pro vězně,“ řekl po zvěřejnění výsledků Aragonés.

Španělská vláda se k požadavku zatím staví velice opatrně. Její vicepremiér Pablo Iglesias však na začátku února prohlásil, že Španělsko není úplnou demokracií také kvůli „katalánským politickým vězňům“. ERC na celostátní úrovni s levicovou vládou spolupracuje a v prosinci jí pomohla schválit státní rozpočet.

V katalánském parlamentu poprvé zasedne také španělská nacionalistická strana Vox, která získala 7,7 procenta hlasů a jedenáct mandátů. Největší propad zaznamenala centristická strana Ciudadanos, která ztratila zhruba dvacet křesel a nově bude mít pouze šest mandátů. Jen 3,9 procenta hlasů nyní v Katalánsku dostala Lidová strana, jež je ve španělském parlamentu největším opozičním uskupením.  

„Zhruba 12. březen je limitní datum pro první hlasování v parlamentu o vládě. Doufám ale, že dohody dosáhneme mnohem dříve,“ řekl v pondělí Aragonés. Zopakoval, že vládu se socialisty nechce. „Jsme jako voda a olej,“ dodal.

Volby v Katalánsku provázela kvůli pandemii covidu-19 nejnižší účast v historii svobodných voleb v tomto regionu, k urnám přišlo 53,5 procenta voličů. V předchozích volbách v prosinci 2017 byla účast naopak rekordně vysoká, když přišlo 79 procent voličů.

Nejvyšší soud zamítl odložení voleb

Parlamentní volby v Katalánsku se konaly o několik měsíců dříve než v řádném termínu, protože loni v září španělský Nejvyšší soud potvrdil verdikt katalánského Nejvyššího soudu zakazující na rok a půl vykonávat veřejně volené funkce katalánskému premiérovi Quimu Torrovi. Důvodem byla jeho podpora politiků odsouzených za separatistické snahy k dlouholetým trestům vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti z roku 2017.

Volby se místní vláda snažila kvůli pandemii covidu-19 odložit na květen, čemuž ale zabránil katalánský Nejvyšší soud. Hlasování provázela přísná hygienická opatření. Účastnit se ho mohli i lidé s pozitivním testem na koronavirus, pro které byl vyhrazen čas od 19:00 do 20:00. Desítky tisíc voličů využily možnosti korespondenčního hlasování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
před 3 hhodinami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 9 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 9 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 9 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánovčera v 17:27
Načítání...