Španělský premiér chtěl vyvoláním voleb posílit, hrozí mu ale ztráta většiny. V době předsednictví EU

7 minut
Horizont ČT24: Situace ve španělské politice
Zdroj: ČT24

Už za čtrnáct dní se ve Španělsku uskuteční předčasné volby, rozhodl o nich premiér Pedro Sánchez. Průzkumy přitom jeho socialistům velké šance nedávají, v případě jejich prohry by padla vláda během předsednictví v Evropské radě. K moci by se vůbec poprvé od smrti diktátora Franca mohla s lidovci dostat také krajní pravice.

O Sánchezovi se říká, že rád riskuje a je mistr kompromisů. Po propadu strany PSOE v květnových regionálních a komunálních volbách Španěly vyzval, aby o jeho vládě rozhodli dřív. Navíc v době, kdy Španělsko předsedá Evropské unii. Tento krok údajně zaskočil i jeho spolustraníky.

„Jako předseda vlády přebírám odpovědnost za výsledky. Myslím, že na ně musím reagovat a nabídnout náš demokratický mandát vůli lidu,“ prohlásil premiér Sánchez.

Jenže předvolební průzkumy zatím favorizují opoziční lidovce, kteří slibují snížit daně. Právě oni v květnu převálcovali socialisty a na desítkách radnic se spojili s krajně pravicovou stranou Vox. Podobný scénář je možný i po 23. červenci.  

„Použití termínu krajní pravice se asi hodí nejlépe, protože neříká, co ta strana je, ale kde stojí. Je pravda, že napravo od Voxu v současné španělské politice žádná relevantní strana není,“ vysvětlil politolog Vít Hloušek z Mezinárodního politologického ústavu. S někdy používaným termínem „extrémní pravice“ nesouhlasí, přesnější mu přijde „radikální pravice“.

Působení strany Vox

Strana Vox předsedy Santiaga Abascala se poprvé dostala do španělského parlamentu v roce 2019. Pro mnohé voliče se stala odpovědí na katalánský separatismus, protože jasně odmítá právo jakékoliv skupiny odtrhnut kus země. „Levice bude vyjednávat s teroristy, separatisty, kteří chtějí zničit naši zemi, zahrávat si s daněmi, svobodou, našimi dětmi, tedy jestli potrat ano, či ne,“ míní volička Voxu Ana Pedroza.

„Znamenalo by to vrátit se o padesát až šedesát let zpět do doby, kdy tu vládl diktátor, který si dělal, co se mu zlíbilo,“ řekl volič španělských socialistů Carlos Pérez.

Vox odmítá, aby se odstraňovaly symboly Frankovy diktatury, jako jsou generálovy ostatky. Strana před čtyřmi lety odmítla podepsat deklaraci všech stran odsuzující domácí násilí. Kontroverzními výroky svých členů se podle některých politologů mohla inspirovat u Donalda Trumpa.

„S postupem času jsou (kontroverzní výroky) pro stále větší část společnosti přípustné, normální. Musíte je jen stále opakovat a trvat na nich,“ prohlásil akademik Nigel Townson z Universidad Complutense v Madridu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 30 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...