Amnestie strana 3 z 3

„Jednou zajdem na úbytě z tý smutný revoluce,“ předpovídal Karel Kryl v roce 1968 pražskému jaru v písni Pasážová revolta. Stejnou skladbu vztahují k revoluci, která se odehrála o dvacet jedna let později, David Koller, Richard Müller a Viki Olejárová. Nazpívali ji jako doprovod nového česko-slovenského filmu Amnestie. Dramatickou posametovou dobu plnou změn nahlíží prostřednictvím příběhu o největší vzpouře ve vězeňské historii Československa. V kinech Amnestie „vypukne“ 14. listopadu.

V Myanmaru byli v úterý propuštěni dva novináři agentury Reuters uvěznění za údajné držení tajných dokumentů. Za mřížemi strávili více než 500 dní. Jejich propuštění bylo součástí amnestie, kterou prezident Win Myin udělil celkem 6520 vězňům. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na svědky a šéfa věznice.

V Brně se osvědčil projekt Bydlení především, stát do něj chce investovat a ministerstvo práce ho podpořilo 150 miliony korun z evropských fondů. Nicméně podle sociálního antropologa Petra Vašáta nemá smysl upnout se na sociální bydlení jako na spásotvornou myšlenku, která v Česku vyřeší bezdomovectví. Považuje to za stejný fetiš, jako že lanovky ukončí chudobu ve slumech. Hlavní příčinou bezdomovectví u nás i ve světě jsou podle něj nízké platy.

Když před deseti lety přebíralo Česko od Francie předsednictví EU, mnozí na něj hleděli s obavami. V době finanční krize či jednání o lisabonské smlouvě se nezdálo, že země s euroskeptickým prezidentem a slabou vládou svůj úkol zvládne. Objevovaly se dokonce spekulace, že by si Francie, tehdy v čele s agilním prezidentem Nicolasem Sarkozym, předsednictví na úkor Česka prodloužila. V podobné pozici je teď Rumunsko, o jehož schopnostech pochybuje nejen předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, ale i rumunský prezident Klaus Iohannis. Co se v nové předsednické zemi děje?

O porušení podmínek amnestie, které znamenají návrat do vězení, by měly jednat a rozhodovat soudy, není to kompetence prezidenta. Výklad a uplatňování jednoho z článků amnestijního rozhodnutí bývalého prezidenta Václava Klause nyní ujasnil Ústavní soud (ÚS).