Amnestie strana 2 z 2

Už dva týdny můžou lidé bez obav z postihu odevzdávat nelegálně držené zbraně a střelivo, případně i dodatečně vyřídit potřebné doklady. Jde o pátou zbraňovou amnestii v historii Česka. Poslední takový generální pardon vyhlásily úřady před sedmi lety.

Životní sen – napsat knihu o Janu Žižkovi – si historik Petr Čornej splnil, navíc jeho rozsáhlé dílo o této postavě dějin se stalo v cenách Magnesia Litera Knihou roku. Podle něho se historická věda posunula o kus dál, než platilo v 19. a první polovině 20. století. Spolu s tím pokročila i naše znalost, především pokud jde o středověkou mentalitu a o způsob tehdejšího myšlení a uvažování. Když se pak husitství a Jan Žižka zasadí do širšího kontextu, objeví se v nových a překvapivých souvislostech, uvedl v Interview ČT24.

Žalobu exmanažera fondu Trend Miroslava Vlastníka, který chce po státu přes dva miliony korun kvůli svému trestnímu stíhání, bude muset znovu řešit Obvodní soud pro Prahu 4. Ten žalobu o náhradu ušlého zisku původně zamítl. Vlastník podle něj neprokázal, že kvůli pobytu ve vazbě v roce 1997 přišel o příjmy. Případ ale vrátil odvolací soud k novému projednání. Exmanažer čelil 15 let stíhání kvůli údajnému vytunelování fondu, před vyšetřovateli se skrýval v Jižní Americe. Do Česka se vrátil těsně před vyhlášením amnestie prezidenta Klause, která vleklou kauzu ukončila.

Soudy znovu projednají žalobu podnikatele Zdeňka Mezery kvůli odškodnění za nepřiměřeně dlouhý proces. Rozhodl tak Nejvyšší soud po Mezerovu dovolání. Podnikatel v masném průmyslu byl stíhán přes 15 let kvůli podezření z úvěrového podvodu v kauze bývalého fotbalového bosse Františka Chvalovského. Potrestán byl nepravomocně v roce 2015. Verdikt ale neplatí. Mezera dodatečně přijal prezidentskou amnestii z roku 2013, čímž jeho stíhání skončilo.

Před třiceti lety československá média upozorňovala na prudký nárůst kriminality. Během roku 1990 registrovala Veřejná bezpečnost o osmdesát procent víc trestných činů než před listopadem 1989. Snížila se moc i početní stav ozbrojených složek. A vliv měla i rozsáhlá amnestie prezidenta Václava Havla.

Proč trestná činnost v Liberci nabrala nebývalé obrátky? Co bylo důvodem manifestace občanů v pražské Libuši? A čím je zvláštní sídliště ve Strakonicích?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V Česku už je více než dva a půl tisíce nakažených koronavirem. Šíří se mimo jiné v domovech seniorů. I nadále platí nouzový stav, který chce vláda Andreje Babiše (ANO) prodloužit o 30 dní. O tom musí rozhodnout poslanci. Prezident Miloš Zeman odmítl výzvu advokátů k udělení amnestie. Mezi nakaženými je také biskup Karel Herbst, v domácí karanténě je proto i arcibiskup Dominik Duka.

V uplynulých dnech výrazně přibylo nakažených koronavirem mezi staršími lidmi v domovech seniorů po celé zemi. Jejich zřizovatelé si často stěžují, že nemají dostatek ochranných pomůcek. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v rozhovoru pro Českou televizi řekl, že pomoc od státu teď zamíří právě tam.

Cepy, sekery i plamenomet – těmito zbraněmi před třiceti lety vězni v Leopoldově útočili proti bezpečnostním složkám. Při největší vězeňské vzpouře v Československu měli trestanci věznici pod kontrolou celé dva týdny. Ministerstvo vnitra proti nim muselo 28. března 1990 nasadit obrněné transportéry, vrtulníky a více než dva tisíce mužů. Vůdce vzpoury se za její potlačení symbolicky pomstil ještě rok a půl poté.

Česká kontrarozvědka potvrdila, že v minulých letech překazila několik pokusů Severní Koreje pašovat ve velkém zbrojní materiál z České republiky. Nelegální obchody údajně plánovali diplomaté ze severokorejské ambasády v Praze. Do KLDR diplomaté tajně dovážejí nejen zbraně, ale také luxusní zboží. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Hanuš Hanslík.

Stovky vězňů, propuštěných na začátku ledna v rámci rozsáhlé amnestie vyhlášené prezidentem Václavem Havlem, zůstávaly i po více než měsíci od nabytí svobody stále bez domova. Mnozí z nich hledali útočiště na pražských nádražích – k nelibosti cestujících i k rostoucímu znepokojení představitelů Občanského fóra.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Od 2. ledna začala platit amnestie vyhlášená prezidentem Václavem Havlem. Z vězení nakonec odešlo 15 tisíc lidí. Jak se na tuto věc připravovali soudy, věznice i samotní vězni? Podívejte se, jak vypadal první den amnestie.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Jedním z prvních kroků, které učinil Václav Havel po svém zvolení československým prezidentem 29. prosince 1989, bylo vyhlášení rozsáhlé amnestie na Nový rok 1990. Požadavky na prominutí trestů se přitom ve věznicích po celém Československu objevovaly už během prosince, někde se jí vězni dožadovali odmítáním jídla či drobnými nepokoji. Již v den zvolení Havel oznámil, že se amnestie opravdu chystá, přesný rozsah vyhlásil o tři dny později.

Obě komory bolivijského parlamentu schválily návrh zákona o uspořádání nových prezidentských a parlamentních voleb. V těch by už nesměl kandidovat exprezident Evo Morales. Informovala o tom agentura Reuters, podle které se jedná o průlom v současné bolivijské politické krizi. Prozatímní prezidentka jihoamerické země Jeanine Áňezová podle Reuters dala souhlas ke stažení armády z oblastí protestů.

Největší vězeňská vzpoura v dějinách Československa posloužila jako kulisa pro koprodukční česko-slovenský vztahový thriller. Snímek Amnestie vstoupí do českých kin 14. listopadu jako příspěvek k třicátému výročí sametové revoluce. Filmový příběh podbarvuje hudba Depeche Mode, kapely, která pro mladou generaci přelomových let mnoho znamenala, a skladba To Have And To Hold zní i v traileru, jímž se Amnestie před uvedením do kin představuje.

„Jednou zajdem na úbytě z tý smutný revoluce,“ předpovídal Karel Kryl v roce 1968 pražskému jaru v písni Pasážová revolta. Stejnou skladbu vztahují k revoluci, která se odehrála o dvacet jedna let později, David Koller, Richard Müller a Viki Olejárová. Nazpívali ji jako doprovod nového česko-slovenského filmu Amnestie. Dramatickou posametovou dobu plnou změn nahlíží prostřednictvím příběhu o největší vzpouře ve vězeňské historii Československa. V kinech Amnestie „vypukne“ 14. listopadu.

V Myanmaru byli v úterý propuštěni dva novináři agentury Reuters uvěznění za údajné držení tajných dokumentů. Za mřížemi strávili více než 500 dní. Jejich propuštění bylo součástí amnestie, kterou prezident Win Myin udělil celkem 6520 vězňům. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na svědky a šéfa věznice.

V Brně se osvědčil projekt Bydlení především, stát do něj chce investovat a ministerstvo práce ho podpořilo 150 miliony korun z evropských fondů. Nicméně podle sociálního antropologa Petra Vašáta nemá smysl upnout se na sociální bydlení jako na spásotvornou myšlenku, která v Česku vyřeší bezdomovectví. Považuje to za stejný fetiš, jako že lanovky ukončí chudobu ve slumech. Hlavní příčinou bezdomovectví u nás i ve světě jsou podle něj nízké platy.

Když před deseti lety přebíralo Česko od Francie předsednictví EU, mnozí na něj hleděli s obavami. V době finanční krize či jednání o lisabonské smlouvě se nezdálo, že země s euroskeptickým prezidentem a slabou vládou svůj úkol zvládne. Objevovaly se dokonce spekulace, že by si Francie, tehdy v čele s agilním prezidentem Nicolasem Sarkozym, předsednictví na úkor Česka prodloužila. V podobné pozici je teď Rumunsko, o jehož schopnostech pochybuje nejen předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, ale i rumunský prezident Klaus Iohannis. Co se v nové předsednické zemi děje?

O porušení podmínek amnestie, které znamenají návrat do vězení, by měly jednat a rozhodovat soudy, není to kompetence prezidenta. Výklad a uplatňování jednoho z článků amnestijního rozhodnutí bývalého prezidenta Václava Klause nyní ujasnil Ústavní soud (ÚS).