Václav Klaus slaví osmdesáté narozeniny

Nahrávám video

Václav Klaus slaví osmdesáté narozeniny. Bývalý český prezident patří do čela skupiny lidí, kteří nesou největší zodpovědnost za polistopadový vývoj země. Po listopadu 1989 se po více než třiadvacet let pohyboval ve vrcholných politických funkcích. Stál u zrodu Občanské demokratické strany a jedenáct let byl jejím předsedou. Kulaté narozeniny oslavil v pátek na Pražském hradě. Vydává čtyři nové publikace.

Byl ministrem financí, více než pět let předsedou vlády, čtyři roky předsedou sněmovny a deset let prezidentem republiky. V současnosti stojí v čele Institutu Václava Klause, přednáší a často se vyjadřuje k domácí i zahraniční politice. Z poslední doby je znám jako kritik opatření proti šíření nemoci covid-19.

Klaus spolu se současným prezidentem a bývalým předsedou ČSSD Milošem Zemanem a exprezidentem Václavem Havlem tvořil trojici, která především v druhé polovině 90. let dominovala české politice. A přestože některé jeho kroky jak z doby, kdy byl předsedou vlády a ODS, tak z doby výkonu funkce prezidenta vyvolávají rozporné ohlasy, držel si většinou vysokou popularitu.

Kontroverzní amnestie

Ta mu klesla až počátkem roku 2013 po vyhlášení kontroverzní amnestie. Téměř po celou dobu své politické kariéry měl mezi obyvateli ČR silnou skupinu příznivců, zvláště od konce devadesátých let i mnoho odpůrců.

Klaus vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze a do roku 1970 působil v Ekonomickém ústavu Československé Akademie věd. Odtud byl v rámci tehdejších čistek propuštěn a stal se bankovním úředníkem ve Státní bance československé. V roce 1987 začal pracovat v Prognostickém ústavu Československé akademie věd.

Transformace hospodářství

Do politiky vstoupil již v listopadu 1989. Jako člen Občanského fóra byl v prosinci 1989 jmenován federálním ministrem financí a v této funkci zůstal po prvních svobodných volbách v červnu 1990. Měl výrazný podíl na reformách a transformaci hospodářství v tržní ekonomiku. 

V říjnu 1990 se Klaus stal překvapivě předsedou Občanského fóra a zároveň i jedním z iniciátorů rozpadu tohoto hnutí. Na troskách OF vznikla v dubnu 1991 ODS a Klaus se stal jejím předsedou. ODS poté vyhrála v červnu 1992 volby a Klaus byl jmenován českým premiérem.

Spolu se svým slovenským protějškem Vladimírem Mečiarem byl hlavním aktérem rozdělení Československa a měl velkou zásluhu na rychlém a takřka bezproblémovém rozchodu obou zemí.

Opoziční smlouva

V premiérském křesle zůstal Klaus více než pět let a teprve politická krize a odhalené podvody v hospodaření ODS jej donutily v prosinci 1997 odstoupit. Pozici ve straně si však uhájil a ve volbách v červnu 1998 skončila ODS druhá za ČSSD. ODS poté uzavřela se svým největším soupeřem dohodu, která umožnila vznik menšinové vlády ČSSD a zaručila občanským demokratům podíl na moci. Klaus se stal předsedou sněmovny.

V roce 2002 však ODS ve volbách opět skončila až za sociální demokracií, zůstala v opozici a Klaus dal křeslo předsedy strany k dispozici. V únoru 2003 se ale opět do vysoké politiky vrátil, a to rovnou do funkce hlavy státu. Ke své prezidentské kandidatuře tehdy řekl: „Vzhledem ke své obrovské angažovanosti v posledních 13 letech to považuji skoro za svou morální povinnost. Mám pocit, že není možné, abych vyklidil bojiště bez něčeho takového“. O pět let později mandát obhájil, když volbu provázela nervózní atmosféra plná obviňování a mediálních útoků.

Nahrávám video

I na Hradě zůstal Klaus jedním z nejvýraznějších hráčů na politické scéně. Několikrát výrazně vstoupil do dění domácí politiky, například v dubnu 2005 v období vládní krize způsobené nejasnými majetkovými poměry premiéra Stanislava Grosse (ČSSD) odmítl přijmout demise ministrů koaličních stran. Tím znemožnil Grossovi rychlou rekonstrukci kabinetu a vláda padla. Angažoval se například i během krizí kabinetu Petra Nečase (ODS).

Kritika evropské integrace

Ve sféře zahraniční politiky se ústředním motivem jeho aktivit stala zejména kritika procesu evropské integrace. Výrazný byl například jeho odpor k chystané euroústavě a následně k nové reformní smlouvě EU dojednané v Lisabonu. Jako prezident se Klaus několikrát dostal do rozporu s oficiálním stanoviskem vlády. Je také kritikem teorií o globálním oteplování.

Kromě prezidentských aktivit Klaus publikoval knihy a články například na ekonomická a ekologická témata. Nyní se krom Institutu Václava Klause angažuje například v Centru pro ekonomiku a politiku, což je vzdělávací a výzkumný institut, který v roce 1998 založil. Publikuje a stále se účastní veřejného života a debat o aktuálních tématech. Celkem již vydal přes čtyřicet knih, čtyři nové představil při příležitosti svých narozenin tento čtvrtek.

Nahrávám video

Pražský rodák a bývalý basketbalista Klaus je od roku 1968 ženatý, s manželkou Livií mají dva syny. Je také několikanásobným dědečkem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky dorazily do Česka. Meteorologové varují před silným větrem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm. Silné bouřky s přívalovým deštěm, ale s menšími kroupami a větrem o rychlosti maximálně sedmdesát kilometrů za hodinu se mají v pátek a v noci na sobotu objevit i v dalších regionech Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 3 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 3 hhodinami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 4 hhodinami

Chystá se exhumace ostatků Jana Masaryka kvůli vyšetřování jeho smrti

Začátkem září budou z lánské rodinné hrobky vyzvednuty ostatky Jana Masaryka. Otevření hrobu někdejšího československého ministra zahraničí by mělo přispět k objasnění jeho smrti. Zjistil to Český rozhlas Radiožurnál od zdrojů blízkých vyšetřování. Syn prvního československého prezidenta zemřel za nejasných okolností po pádu z okna svého bytu v Černínském paláci v březnu roku 1948. Dobové vyšetřování mluví o sebevraždě, ale existuje i podezření na vraždu.
před 5 hhodinami

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

O víkendu na ČT startuje nová Nedělní debata

Nová Nedělní debata, jejíž vysílání Česká televize (ČT) zahájí 30. srpna, se bude skládat z politické diskuse a analytické části. Moderátory budou Jana Peroutková a Lukáš Dolanský, analytickou částí pak provedou Jiří Václavek a Daniel Takáč. Vysílat se bude z nového studia. Vysílací čas zůstane na ČT1 zachován od 12:00 do 13:00. Na ČT24 již o půl hodiny dříve odborníci představí téma diskuse.
před 10 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.