O porušení podmínek amnestie, které znamenají návrat do vězení, by měly jednat a rozhodovat soudy, není to kompetence prezidenta. Výklad a uplatňování jednoho z článků amnestijního rozhodnutí bývalého prezidenta Václava Klause nyní ujasnil Ústavní soud (ÚS).
Návrat amnestovaného do vězení by měly projednat soudy, ne prezident, řekl Ústavní soud
O návratu amnestovaného do vězení mají rozhodovat soudy, ne prezident (zdroj: ČT24)
Podle ústavních soudců je v pořádku, že amnestie platí jen pod podmínkou, aby vězni propouštění na svobodu nepáchali jinou trestnou činnost. Dosud ale nebylo zcela jasné, jak postupovat, když propuštěný vězeň podmínku poruší, například spáchá jiný trestný čin.
Soudy dosud očekávaly, že prezident na základě informací od justice vydá listinu konstatující porušení podmínek. Poté už následovala výzva k nástupu do vězení. Podle ÚS je ale nutné, aby soud každou kauzu projednal ve veřejném zasedání.
„Je třeba chránit základní práva účastníka řízení v možnosti vyjádřit se k tomu, zda podmínky splnil, či nikoliv,“ řekla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. ÚS nebyl při rozhodování jednotný, čtyři soudci měli odlišné stanovisko k výroku, jeden k odůvodnění.
Amnestie se dotkla 111 tisíc odsouzených a obviněných
V konkrétní kauze, kterou ústavní soudci měli na stole, musí nyní Okresní soud Praha-západ rozhodnout, zda pisatel stížnosti podmínky amnestie porušil. Nález ale neovlivní právní postavení jiných podmíněně amnestovaných, kteří podmínku porušili, zamířili do výkonu trestu a ústavní stížnost nepodali. Do budoucna je ovšem závazný pro soudy u případných dalších porušení podmínek amnestie.
Amnestii vyhlásil prezident Václav Klaus 1. ledna 2013. Prominul některé nepodmíněné i podmíněné tresty, zastavil některá vleklá trestní stíhání. Amnestie se podle údajů ministerstva spravedlnosti dotkla 111 263 odsouzených a obviněných. Nepodmíněné tresty prominula 19 820 lidem. Fakticky ale vyšlo z věznic jen 6443 lidí, neboť řada odsouzených k výkonu trestu vůbec nestihla nastoupit.
Milostí se rozhodnutí soudu netýká
Rozhodnutí Ústavního soudu se netýká individuálních milostí. Potvrdilo ale právo prezidenta přidávat k nim podmínky. Miloš Zeman ho zatím využil jen v případě Jiřího Kajínka. Ten se nesmí dopustit trestného činu sedm let od propuštění. Jinak se mu obnoví trest doživotí.