V Bělorusku propustili z vězení opozičního politika Ryhora Kastusjoua, kterého soud v roce 2022 uznal vinným z pokusu o státní převrat a poslal ho na deset let za mříže. Po jeho zatčení mu lékaři diagnostikovali rakovinu. Informovala o tom agentura Reuters a server Naša Niva. Zprávy o jeho propuštění přišly den poté, co autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko podle státní agentury Belta podepsal zákon o amnestii a zmínil propuštění některých vážně nemocných politických vězňů. Lidskoprávní organizace Vjasna uvádí, že v zemi je přes 1400 lidí vězněných z politických důvodů.
Propuštění sedmašedesátiletého Kastusjoua oznámil běloruský nezávislý server Naša Niva, který předtím napsal, že politik má onkologické onemocnění a jeho stav se ve vězení značně zhoršil. Agentura AP dříve napsala, že opozičník za mřížemi na rakovinu umírá.
Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská propuštění Kastusjoua přivítala. Připomněla, že kvůli rakovině urgentně potřebuje lékařskou pomoc. „Podobně jako mnoho dalších, kteří zůstávají uvěznění. Političtí vězni zaplatili vysokou cenu svým zdravím. Nyní potřebují rehabilitaci a podporu,“ dodala.
Kastusjou vedl opoziční stranu Běloruská národní fronta a v roce 2010 byl jedním z kandidátů v prezidentských volbách. Běloruská tajná služba KGB ho v roce 2021 zatkla a soud později poslal na deset let do vězení. Lékaři mu následně diagnostikovali rakovinu, podotkl Reuters.
Amnestie
Podle Belty Lukašenko v úterý podepsal u příležitosti osmdesátého výročí osvobození Běloruska od nacistické okupace zákon o amnestii. Rozhodnutí o propouštění budou přijímána případ po případu, napsala agentura a poznamenala, že běloruský vůdce nevyloučil propuštění lidí zatčených v souvislosti s událostmi roku 2020.
„Nedivte se, že vážně nemocní lidé budou v příštích dnech propuštěni z věznic,“ prohlásil v úterý Lukašenko a dodal, že se většinou bude jednat o vězně s rakovinou. Je to poprvé od masivních protestů z roku 2020, co zmínil propuštění politických vězňů z humanitárních důvodů, upozornila AP.
Vjasna později uvedla, že amnestie vylučuje politické vězně, přesto se jich ve středu nejméně pět dostalo na svobodu. Jsou mezi nimi dvě ženy a tři muži, uvedla organizace, podle níž ochránci lidských práv jména propuštěných nezveřejňují z bezpečnostních důvodů. Kastusjouovo propuštění potvrdila jeho rodina.
„Dnes jsme byli svědky prvních případů propuštění některých politických vězňů v Bělorusku,“ napsala Cichanouská, která žije v zahraničním exilu. „Mnoho z nich je ale stále na humanitárním seznamu. Zpráva o propuštění je to, co chceme slyšet o každém politickém vězni,“ dodala.
Vězni s rakovinou
Podle agentury AP má nádor na mozku uvězněná novinářka Ksenija Luckinová, rakovinu má také politický vězeň Pavel Kučynski. Pavel Sapelka z Vjasny uvedl, že k začátku května mělo zdravotní problémy nejméně 254 běloruských politických vězňů, přičemž u 91 z nich je stav vážný.
Mezi více než 1400 lidmi, které Vjasna označuje za politické vězně, je například její zakladatel a jeden z nositelů Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki nebo opoziční představitelka Maryja Kalesnikavová. Cichanouská už dříve upozorňovala, že mnoho běloruských politických vězňů nemůže komunikovat s vnějším světem a není známo, zda jsou živí, nebo mrtví. Podle Vjasny za mřížemi zemřelo v posledních několika letech šest lidí vězněných za politické názory.
Po prezidentských volbách v létě 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka, což opozice i Západ odmítly uznat, se v Bělorusku zdvihla obrovská vlna protestů. Statisíce lidí vyšly do ulic, ale režim protesty tvrdě potlačil. Asi 35 tisíc lidí pořádkové síly zadržely a tisíce z nich policisté zbili v celách. Státní úřady zakázaly desítky nezávislých médií a nevládních organizací.
