Nastupující americký prezident Donald Trump je známý svou ostrou rétorikou vůči domnělým vnitřním nepřátelům. Například o vězení pro svou tehdejší politickou oponentku Hillary Clintonovou mluvil již před zvolením do svého prvního funkčního období. I kvůli nynějším Trumpovým kontroverzním nominacím, prezidentské imunitě a absenci možnosti znovuzvolení se však mnozí začali reálně obávat odplaty. Bílý dům proto podle médií uvažuje nad plošnými preventivními milostmi.
Bílý dům zřejmě zvažuje preventivní milosti v očekávání Trumpovy pomsty
Trump po léta plnil své projevy a příspěvky na sociálních sítích pomstychtivými výzvami, aby jeho političtí oponenti, kritici a členové médií byli stíháni, zavřeni, deportováni, či dokonce popraveni, připomíná server Politico a dodává, že Trump v posledních týdnech kampaně své sliby o odvetě ještě eskaloval.
Nyní po vítězství nad demokratickou kandidátkou Kamalou Harrisovou má podle Politica jak mandát, tak i moc k uplatňování vlastní formy trestu. A zatímco mnoho Trumpových příznivců zlehčovalo hrozby jako předvolební rétoriku zaměřenou na vybičování jeho základny a upozorňovalo, že jeho brojení proti „vnitřním nepřátelům“ během prvních čtyř let v úřadu jen zřídka vedlo k akci, ostatní si tím podle médií tak jisti nejsou.
The Washington Post (WP) píše o nejméně devíti Trumpových nominantech na vysoké vládní posty, kteří dali jasně najevo svou touhu zbavit se nežádoucích osob, zaměřit se na ně, a dokonce je stíhat. Od generálního prokurátora přes ministra zahraničí až po zaměstnance v Bílém domě.
Politico upozorňuje, že Trump se již nemusí nechat brzdit potřebou ucházet se o znovuzvolení. Republikánského lídra ještě posílilo rozhodnutí Nejvyššího soudu, které poskytuje prezidentům širokou imunitu před trestní odpovědností poté, co opustí úřad. V druhém funkčním období se podle serveru navíc očekává, že Trump se obklopí lidmi, kteří budou pro splnění jeho přání ochotni upustit od dodržování zavedených norem.
WP zmiňuje například komentáře Trumpova exporadce a potenciálního budoucího šéfa FBI Kashe Patela. Ten se během loňské show Trumpova spojence Stephena Bannona zavázal „vyjít ven a najít spiklence, nejen ve vládě, ale i v médiích (...), kteří lhali o amerických občanech a kteří pomohli Joeu Bidenovi zmanipulovat prezidentské volby“. Patel zároveň podle NYT zveřejnil seznam asi šedesáti lidí, které považuje za členy výkonné složky takzvaného deep state (hlubokého státu – rozšířená konspirační teorie, podle které americkou vládu ovládá tajná skupina institucí a nikým nevolených lidí – pozn. redakce).
Vyšetřování nemusí vést k obvinění, ale poznamená kariéru
Představitelé Bílého domu se proto podle serveru The New York Times (NYT) domnívají, že výběr „stranických bojovníků“ zvoleným prezidentem Trumpem na důležité posty naznačuje plán pomsty domnělým nepřátelům.
Zaměstnanci současné administrativy Bílého domu podle NYT diskutují o tom, zda by měl Biden udělit plošnou milost pro řadu Trumpových domnělých nepřátel, aby je ochránil. Podle NYT připadá v úvahu preventivní rozšíření milosti na současné i bývalé vládní úředníky za jakékoli možné zločiny v průběhu jimi odsloužených let.
Představitelé Bílého domu podle NYT nevěří, že potenciální příjemci milosti by skutečně spáchali zločiny, zato se stále více obávají Trumpova výběru na nejvyšší pozice ministerstva spravedlnosti. Dokonce i vyšetřování, které nevede k žádnému obvinění, se může táhnout měsíce nebo roky, stát tyto lidi stovky tisíc dolarů na právních poplatcích a ochromit jejich kariérní vyhlídky, vysvětluje NYT.
Mezi těmi, kdo by mohli čelit problémům, jsou podle Politica členové výboru Kongresu, kteří se zabývali útokem stoupenců tehdejšího prezidenta Trumpa ze 6. ledna 2021. Jde například o nově zvoleného demokratického senátora Adama Schiffa a bývalou zástupkyni republikánské strany Liz Cheneyovou z Wyomingu. Trump již dříve řekl, že Cheneyová „by měla jít do vězení spolu se zbytkem nezvoleného výboru“. Pro omilostnění zmínili Bidenovi asistenti také Anthonyho Fauciho, bývalého šéfa Národního institutu pro alergie a infekční nemoci, který se během pandemie covidu podle serveru stal pro pravicovou část politického spektra hromosvodem kritiky.
Návrh přichází po omilostnění Huntera Bidena
Diskuse o plošné milosti zůstává podle NYT primárně na úrovni zaměstnanců Bílého domu, i když Biden o ní podle lidí obeznámených se záležitostí hovořil i s výše postavenými členy týmu. Debata přichází poté, co současný prezident omilostnil svého syna Huntera, aby ho ušetřil před vězením kvůli zbraňovým a daňovým deliktům. Bílý dům to ve čtvrtek odmítl komentovat.
NYT upozorňuje, že Biden s milostí pro svého syna smazal nejen body, za které byl skutečně odsouzen, ale všechny ostatní zločiny, které „mohl spáchat nebo se na nich podílet“ od roku 2014. To pravděpodobně zabrání ministerstvu spravedlnosti pod Trumpovým vedením, aby šlo po Hunteru Bidenovi ohledně jakýchkoli obvinění od Trumpova prvního funkčního období.
Takový rozsáhlý akt shovívavosti pokrývající i teoretické zločiny v průběhu desetiletí podle NYT překračuje všechny rámce od dob aféry Watergate, kdy prezident Gerald R. Ford omilostnil svého předchůdce Richarda Nixona za jakékoli zločiny i přes to, že nebyl obviněn. Nikdy předtím však prezident neudělil hromadné milosti vládním úředníkům ze strachu, že by se je nástupce snažil z pomstychtivosti stíhat, dodávají NYT.
„Outsideři s mentalitou demoliční koule“
Podle agentury Reuters mají Trumpovy nominace za cíl rozložit tradiční vládní struktury, s čímž se stíhání domnělých nepřátel může pojit. Agentura také upozorňuje, že budoucí prezident USA ve svém týmu preferuje především „outsidery s mentalitou demoliční koule“, kteří by mohli narušit systém zevnitř a transformovat vládu způsobem, který může být v moderní době bezprecedentní.
„Robert F. Kennedy mladší – Trumpova volba pro ministra zdravotnictví a sociálních služeb – chce agenturu zbavit vlivu korporací. Pete Hegseth, nominovaný na ministra obrany, odsoudil „woke“ politiku v Pentagonu a vyzval k rekonstrukci vysokého vedení. Zdá se, že Linda McMahonová se chystá rozložit ministerstvo školství, do jehož vedení byla vybrána, a splnit tak jeden z Trumpových předvolebních slibů,“ vypočítává agentura Reuters s tím, že jednotlivé kabinety tradičně sloužily jako nástroje, které prezidenti používali k vytváření nových programů, nikoli k demolici těch zavedených.
Donald Trump a Robert Kennedy mladší
Program No Child Left Behind (Žádné dítě nezůstane pozadu) republikána George W. Bushe se snažil zlepšit veřejné vzdělávání pomocí testování. Plánem demokrata Baracka Obamy byla cenově dostupná zdravotní péče, známá jako Obamacare.
Trump, který nastupuje do úřadu 20. ledna, vybral tým s jinými myšlenkami, řekla Reuters expertka na vládnutí z Brookings Institution Elaine Kamarcková. „Jsou vybráni pro své nepřátelství vůči institucím, svou loajalitu vůči Trumpovi a svůj slib, že vším otřesou,“ tvrdí odbornice.
Podle Reuters mnoho amerických občanů, které se Trump snaží oslovit, považuje federální vládu za nezodpovědnou, zkorumpovanou, držící se byrokracie, která brzdí hospodářský růst, a také že se nezákonně zaměřuje na občany a nedokáže udržet zemi v bezpečí. Tato víra se však podle agentury odchyluje od širokého pohledu obou politických stran na federální vládu jako na pozitivní sílu, která prosazuje a spravuje zákony v širokém spektru otázek od bezpečnosti potravin a zdraví až po kvalitu ovzduší a vody a také vyplácí dávky milionům starších, nemocných a chudých Američanů.
Načítání...
Podle Kamarckové však tým budoucího prezidenta nemusí být schopen dosáhnout obrovské transformace, o kterou usiluje. Expertka vidí důvody jak v nedostatku vládních zkušeností Trumpových kandidátů, tak i v tvrdém procesu potvrzovacích slyšení, která ještě čekají nominanty do vysokých funkcí. Osekat federální vládu je podle ní těžší, než se může zdát.
