Demonstranti v Abcházii obsadili sídla moci, „prezident“ odstoupit odmítá

Úřad „prezidenta“ v gruzínském separatistickém regionu Abcházie oznámil, že zruší návrh zákona o investiční dohodě s Moskvou. Lidé protestující proti normě, která by umožnila Rusům kupovat pozemky a nemovitosti v Abcházii, v pátek obsadili sídla „parlamentu“, „vlády“ i „prezidentské administrativy“ v hlavním městě Suchumi. Opozice žádá, aby „prezident“ Aslan Bžanija rezignoval, ten to ale odmítá. Abcházie se s ruskou pomocí fakticky odtrhla od Gruzie na počátku 90. let, drtivá většina států ji stále považuje za součást Gruzie.

V pátek měl abchazský „parlament“ projednat ratifikaci dohody s Moskvou o realizaci investičních projektů. Opozice vyzvala obyvatele, aby se aktivně podíleli na protestu, protože považuje tuto dohodu za škodlivou pro ekonomickou suverenitu země.

Mezi demonstranty a policií se pak strhla potyčka. Lidé na strážce zákona házeli lahve, vejce, kameny a klacky. Podle webu Echo Kavkaza také znemožnili průjezd hasičskému vozu, který měl sloužit k zablokování průchodu vytvořeného po stržení části plotu. Podle ruské státní agentury TASS demonstranti „parlament“ i sídlo vlády nyní okupují.

Protestující později převzali kontrolu i nad budovou „prezidentské správy“ a bezpečnostní složky, které uvnitř zajišťovaly pořádek, budovu začaly opouštět, uvádí TASS. Do nemocnice bylo podle záchranné služby převezeno nejméně osm lidí.

„Nyní budeme usilovat o odstoupení současného prezidenta Abcházie,“ prohlásil lídr opozice Ešsu Kakalija, kterého citovala agentura Interfax. Předseda abchazského „parlamentu“ Laša Ašuba uvedl, že úřady budou vyjednávat se zástupci opozice, kteří komplex budov okupují.

Abchazské Suchumi
Zdroj: Reuters/Igor Onuchin

Tlak na odchod „prezidenta“

Bžanija však odstoupit odmítá. „Prezident, premiér, šéfové ministerstev a úřadů zůstávají ve svých funkcích a budou dále pracovat,“ řekl svým přívržencům. „Nepodléhejte provokacím! Zůstanu v Abcházii a budu pracovat jako dříve.“ Opozice mu dala další čas na rozmyšlenou, ale pokud neodstoupí, chce si pro něj dojít. Jednání mezitím pokračují.

Bžanija se podle svého okolí chystá odjet ze Suchumi do rodné vsi Tamyš. Mezitím opozičníci, ovládající komplex vládních budov, odstranili tabulku s „prezidentovým“ jménem a příjmením ze dveří jeho pracovny, dodala soukromá ruská agentura Interfax. Ta dříve napsala, že „prezident“ se nachází v komplexu budov v centru Suchumi, ve kterých sídlí „ministerstvo“ vnitra a tajná služba. Opozice navrhla jako východisko dvě varianty: po Bžanijově odstoupení by „prezidentovy“ pravomoci mohl převzít „viceprezident“ Badra Gunba z Bžanijova týmu nebo předseda „parlamentu“ Laša Ašuba.

„Bžanija se v agónii snaží udržet v křesle všemi způsoby,“ napsal opoziční zpravodajský kanál Respublica a obvinil šéfa státu, že Moskvu krmí dezinformacemi, podle kterých se opoziční aktivisté chystají napadnout ruské vojáky v Abcházii. „Větší nesmysl se nedá ani vymyslet. Rusko je náš strategický partner. Nikoho v Abcházii by ani nenapadla podobná provokace proti jedinému garantovi naší bezpečnosti,“ napsala Respublica a dodala, že lidé protestují výlučně proti Bžanijově hrabivosti.

Respublica už dříve spekulovala, že Bžanija, který se prý aktuálně nachází pod ochranou někdejší šedé eminence Kremlu Vladislava Surkova, by také mohl rozpustit „parlament“ a vyhlásit „volby“ a následně odletět do ruského exilu. Ze Soči prý už přiletěly dva vrtulníky. Aktuálně ale Ašuba po jednání s „prezidentem“ pokračuje v rozhovorech s opozicí.

Cíl ruských turistů

Navrhovaný zákon by umožnil Rusům kupovat pozemky a nemovitosti v Abcházii, jejíž hory a pláže u Černého moře jsou pro ně oblíbenou turistickou destinací. Prodej rezidenčních nemovitostí cizincům byl v regionu podle agentury AFP zakázán v roce 1995.

Obyvatelé Abcházie se podle listu Kommersant obávají, že dohoda podepsaná 30. října v Moskvě by umožnila ruským firmám stavět nové apartmány pod záminkou budování víceúčelových středisek.

Protestující už v noci z pondělí na úterý začali blokovat mosty vedoucí do Suchumi v reakci na zatčení odpůrců navrhovaného zákona. U jednoho z mostů se s protestujícími střetla policie, bezprostředně ale nebyli hlášeni žádní zranění nebo zatčení.

Výzva Moskvy ke klidu

Moskva doporučila ruským občanům, aby se zdrželi cest do Abcházie, a vybídla k vyřešení situace „výlučně pokojnou politickou cestou“. V Abcházii je nyní kolem osm tisíc ruských turistů, uvedl Interfax. Ruské velvyslanectví doporučilo Rusům vyhýbat se místům, kde se shlukují davy lidí.

Abcházie je region s přibližně 245 tisíci obyvateli, který po konci války v roce 1993 zůstal z velké části pod kontrolou separatistů. Zbytek území ztratila Gruzie ve válce s Ruskem v roce 2008, po níž Moskva formálně uznala separatistický region za nezávislý stát. Tbilisi i drtivá část světového společenství včetně Česka území považuje za okupované.

Spekulace o ruské základně

V souvislosti s Abcházií se nedávno objevily informace o údajné urychlené výstavbě ruské námořní základny v černomořském přístavu Očamčyra, připomíná server Kyiv Independent. Navzdory satelitním snímkům dokládajícím stavební činnost abchazský „ministr zahraničí“ Sergej Šamba v září prohlásil, že neexistují „žádné plány“ pro ruskou námořní základnu v regionu, jenž nemá vlastní námořnictvo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že Kyjev zaútočí na ruskou Černomořskou flotu „kdekoli bude umístěna“, a naznačil tak možné útoky na Ruskem kontrolované oblasti Gruzie, včetně Abcházie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela schválila zákon umožňující propuštění politických vězňů

Venezuelské Národní shromáždění jednomyslně schválilo amnestijní zákon umožňující propuštění politických vězňů. Zákon poté podepsala prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala o tom agentura AFP. Stalo se tak necelé dva měsíce poté, co americké speciální jednotky z Caracasu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Venezuela už část vězňů v uplynulých týdnech propustila podmínečně.
02:39Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán na případnou vojenskou agresi „rázně zareaguje“, napsal Teherán šéfovi OSN

Írán v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi tvrdí, že na případnou vojenskou agresi rázně zareaguje. V takovém případě bude Teherán považovat základny, zařízení a prostředky „nepřátelských sil“ v regionu za legitimní cíle. Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dopisu signalizuje skutečné riziko vojenské agrese, napsala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na stálou misi Íránu při OSN.
před 6 hhodinami

Kvůli zabití aktivisty v Lyonu čelí obvinění tři lidé

Prokuratura ve francouzském Lyonu obvinila dva muže ze zabití nacionalistického aktivisty, který zemřel před týdnem po tamní manifestaci. Obviněn z podílu na jeho smrti je také asistent poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta, informovala podle agentury AFP prokuratura.
před 8 hhodinami

Soud uložil muži podmínku za to, že nechal umrznout partnerku na Grossglockneru

Soud v rakouském Innsbrucku uložil muži podmínečný pětiměsíční trest za to, že zanechal svou partnerku v mrazivém počasí při výstupu na nejvyšší rakouskou horu Grossglockner. Soud sedmatřicetiletého muže uznal vinným ze zabití z hrubé nedbalosti, informovala agentura APA. Rakušan tvrdil, že za smrt ženy nenese trestní odpovědnost, neboť oba plánovali výpravu společně, napsala APA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Projekt společné evropské stíhačky je v ohrožení

Německo-francouzská stíhačka příští generace, známá pod zkratkou FCAS, tedy jeden z velkých projektů evropské spolupráce v obranné oblasti, je v ohrožení. Berlín podle zdrojů agentury Reuters zvažuje objednávku dalších amerických stíhaček F-35, aby vyplnil vznikající mezeru ve vývoji. Důvodem je spor mezi hlavními dodavateli – francouzskou firmou Dassault a Airbusem, který zastupuje německé a španělské zájmy. Společnost Airbus chce projekt rozdělit napůl, aby každá z firem vyvíjela svůj vlastní bitevník.
před 9 hhodinami

Britská policie propustila exprince Andrewa, vyšetřován bude na svobodě

Britská policie propustila ve čtvrtek večer bratra krále Karla III. Andrewa Mountbattena-Windsora, kterého během dne zadržela kvůli vazbám na zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Exprinc bude vyšetřován na svobodě, informují média. BBC dříve uvedla, že jde o podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Mountbatten-Windsor, dříve známý jako princ Andrew, podle obvinění poskytoval Espteinovi důvěrné informace coby zmocněnec pro mezinárodní obchod. Král uvedl, že spoléhá na spravedlnost práva.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump: USA přispějí na Radu pro mír zajišťující obnovu Gazy deset miliard dolarů

Spojené státy přispějí na Radu pro mír, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Ve čtvrtek to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Přispěly podle něj i další země. Trump se také vyjádřil i k napětí s Íránem a prohlásil, že si dává deset dní na to, aby se rozhodl, zda lze s Íránem dosáhnout smysluplné dohody o jeho jaderném programu. Jako pozorovatel se schůze účastnil i český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoNATO cvičí obranu před Ruskem i za účasti českých výsadkářů

Největší letošní cvičení Severoatlantické aliance Steadfast Dart 26 vrcholí v německém Bergenu. Účastní se ho třináct členských zemí NATO bez USA. Svým průběhem odpovídá reálné obranné operaci kombinující boje na moři, souši i ve vzduchu. Deset tisíc účastníků operace testuje alianční síly rychlé reakce, které mají být připravené do deseti dnů od vydání rozkazu. Také česká armáda, která má na místě necelé dvě stovky výsadkářů, klade důraz na rychlou připravenost. Vojáci zkoušejí i technologické novinky, například práci s drony, obranu v kyberprostoru i strategickou komunikaci. Cvičení se zaměřuje na hrozbu ze strany Ruska, kterou si německá vláda dobře uvědomuje. „Ohrožuje nás hybridně, stínová flotila poškozuje naši podmořskou infrastrukturu a přibývá přeletů dronů,“ upozorňuje německý ministr obrany Boris Pistorius. Právě spolková země Dolní Sasko, kde leží Bergen, by v případě ohrožení byla klíčovým shromaždištěm aliančních sil před vysláním na východ.
před 12 hhodinami
Načítání...