Nová polská vláda premiéra Donalda Tuska plánuje uznat slezštinu za regionální jazyk. Už příští rok by se tak mohla objevit ve školních osnovách či na úřadech. Po kašubštině, jíž se hovoří převážně na severu Polska, by tak mohla být druhou řečí s podobným statusem. Podobné snahy už země v minulosti zažila, Varšava se však po konci druhé světové války obávala možného separatismu.
Tuskův kabinet chce uznat slezštinu coby regionální jazyk, mohla by se objevit ve školách či na úřadech
3 minuty
Události: Tuskova vláda zvažuje uznání slezštiny jako regionálního jazyka
Polské Slezsko je dodnes regionem uhlí, těžkého průmyslu, specifické kuchyně nebo jazyka, historicky byla oblast rozdělena mezi Polsko, Československo a Německo. Slezština se řadí mezi západoslovanské jazyky a vznikla právě směsicí polštiny a němčiny. Původně touto řečí mluvili havíři, v jejich rodinách se ale nehovořilo jen slezsky, jak přiblížil Tomasz Nolewajka z Centra dokumentace a deportací Slezanů do Sovětského svazu v roce 1945.
„Mluvili polsky, německy, slezsky – je ale potřeba říct, že to byli zkrátka Slezané,“ upřesnil. Po druhé světové válce byli Slezané považováni za Němce a ve velkých počtech deportováni na nucené práce právě do SSSR. Varšava k nim po desetiletí nechovala důvěru, kvůli odlišnému jazyku se totiž obávala možného separatismu.
„Takové tendence ve Slezsku nejsou. Pokud hovoříme o autonomii, nemáme na mysli separatismus,“ odmítla lingvistka Jolanta Tamborová ze Slezské univerzity v Katowicích.
Oblasti používání slezského jazyka
Iniciativa Tuskovy vlády
Ke slezské národnosti se v současnosti hlásí kolem půl milionu Poláků, kteří nadále aktivně hovoří slezštinou. Používá se částečně i za hranicemi s Českem, má vlastní gramatiku i bohatou kulturu. „Slezština může být jazykem, i když nás po desetiletí všichni přesvědčovali, že je to pouze dialekt,“ doplnila Tamborová.
Právě lingvistka ze Slezské univerzity se podílí na přípravě zákona, který by regionální jazyk zanesl i do ústavy. Norma už poosmé za posledních třicet let zamířila do polského Sejmu, podle názoru aktuální vládní koalice má i šanci projít. „Dokončíme to, co se zdejším lidem zatím nepoštěstilo, tedy uznáme slezský jazyk jako jazyk regionální,“ prohlásil premiér Donald Tusk.
Třeba v jednom z center polského Slezska – v Katowicích – mluví slezštinou podle průzkumů každý desátý obyvatel, podle chystaného zákona by se navíc směla vyučovat na některých tamních školách.
Vedle výuky by uznání slezštiny jako regionálního jazyka mohlo mít dopad také na úřadech, mohla by tam být využívána jako takzvaný pomocný jazyk. Lidé by tak získali právo zapsat své jméno a příjmení do osobních dokladů podle slezského pravopisu.
