Separatismus strana 2 z 2

Francouzské úřady začaly prověřovat mešity, v nichž mají podezření na radikální výklad islámu. Kontrolou bezpečnostních složek jich má projít až osmdesát. Prezident Emmanuel Macron uvedl, že Francie nemá problém s islámem, ale s extremisty. Podle něj musí věřící všech náboženství respektovat odluku státu a církve. Příští týden by měl být předložen i zákon o separatismu, jak vláda nazývá úsilí radikálních muslimů o vytvoření jiné společnosti vně republiky.

Na 4,5 roku by chtěl soud poslat do vězení Alexeje Fadějeva, který pobýval v dočasně okupovaných oblastech na východě Ukrajiny a podle rozsudku pomáhal povstalcům a ruským ozbrojencům bojujícím proti vládním silám. Muži navíc hrozí čtyřleté vyhoštění z Česka. Verdikt je nepravomocný. Soud nevyhověl státnímu zástupci, podle kterého se muž účastí v bojích na straně Rusů a separatistů dopustil terorismu a navrhl mu patnáctiletý trest. Podle rozsudku šlo o účast na zločinecké skupině.

Protestující v Katalánsku v pátek na některých železničních tratích zapalovali pneumatiky, a mnoho vlaků tak vůbec nevyjelo. Tento španělský autonomní region si připomíná svátek La Diada, který v uplynulých letech provázely demonstrace za nezávislost. Letos podobu akcí ovlivnila pandemie koronaviru.

Předseda Federálního shromáždění a jedna z ústředních postav srpnových událostí roku 1968 Alexander Dubček v předvečer výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa přivítal v Praze sovětské občany, kteří proti okupaci tehdy protestovali přímo v Moskvě. Po projevu předneseném před budovou Československého rozhlasu poskytl ČST rozhovor.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Pražské vrchní státní zastupitelství podalo obžalobu na běloruského občana, který žije trvale v Česku za to, že se na východě Ukrajiny zúčastnil ozbrojeného konfliktu v řadách separatistů. Za teroristický útok mu hrozí 12 až 20 let vězení. Na webu o tom informoval státní zástupce Marek Bodlák. Obdobné obžalobě a hrozbě stejně vysokého trestu čelí i jeden český občan.

Jemenští separatisté na jihu země vyhlásili autonomii. Centrální jemenská vláda varovala, že by takový krok měl „katastrofické důsledky“. Autonomii povstalci podle mírové dohody, kterou s vládou uzavřeli, vyhlásit neměli, tvrdí však, že Saúdy podporovaný kabinet nedostál závazkům.

Belgický soudce se rozhodl přerušit řízení o vydání bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta do Španělska. Požívá totiž podle něj imunity jako poslanec Evropského parlamentu. S odvoláním na politikova právníka o tom informovala agentura AFP. Podle španělského listu El País nyní záleží další vývoj na tom, zda španělský nejvyšší soud požádá europarlament, aby separatistu imunity zbavil.

Před soudem stanul v pondělí předseda katalánské vlády Quim Torra. Čelí obžalobě za neuposlechnutí výzvy španělské volební komise, podle které měl během předvolební kampaně odstranit separatistické symboly z budov regionální vlády. Premiér se hájí mimo jiné tím, že výzva k odstranění byla ilegální.

Francouzské speciální policejní oddíly ve spolupráci s jednotkami katalánské policie podřízené španělské vládě zásahly proti dvěma tisícům katalánských separatistů, kteří od pondělka blokovali dálniční hraniční přechod mezi těmito zeměmi. Francouzi po výzvách použili slzný plyn. Při zásahu bylo zadrženo 19 lidí, z toho 18 na francouzské straně. Mezitím v Lucemburku generální advokát soudu EU prohlásil, že vězněný katalánský politik Oriol Junqueras získal v květnu zvolením mandát europoslance, což Španělsko odmítalo. Soud se však rozhodnutím advokáta nemusí řídit.

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že řešit spor mezi Ukrajinou a Ruskem ohledně podpory východoukrajinských separatistů a diskriminace menšin na Krymu spadá do jeho kompetence. Nevyhověl tak námitkám Moskvy a soudní spor, v němž se Kyjev domáhá odsouzení Ruska za podporu radikálů v Donbasu, bude dál pokračovat.

Ukrajinská armáda dokončila své částečné stažení na druhém místě frontové linie u obce Zolote na východě země. O vytvoření širšího pásma, které oddělí vojáky od proruských povstalců, rozhodli začátkem října účastníci mírových rozhovorů v Minsku. V příštích dnech by měli vojáci opustit i další bojiště fronty na Donbasu.

Ulice Barcelony opět zaplnily statisíce stoupenců nezávislého Katalánska. Volají po propuštění devíti katalánských politiků, které poslal španělský nejvyšší soud do vězení kvůli neústavnímu referendu z roku 2017. Protestující podpořila v sobotu také drtivá většina katalánských starostů. Večer ale demonstraci provázely střety s policií. Španělský premiér označil protesty, po kterých v minulých dnech zůstaly stovky zraněných, za útok na katalánskou společnost.

Ve Španělsku pokračují protesty, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky. Do Barcelony se vydaly z pěti měst takzvané Pochody svobody, které omezují provoz na silnicích. Zapojilo se do nich asi pětadvacet tisíc lidí, do katalánské metropole mají dorazit v pátek. Španělská vláda zatím odmítla přijmout výjimečná opatření, varovala však, že nevylučuje použití jakýchkoli prostředků k zajištění bezpečnosti v Katalánsku.

Překvapivě skromný seznam české a slovenské literatury o zatím poslední evropské válce doplnil cenný titul. Slovenský novinář Denníku N Tomáš Forró vydal knihu nazvanou Donbas. Ta je výsledkem jeho cest na východ Ukrajiny a velkého množství rozhovorů s tamními bojovníky, aktivisty, politiky i obyčejnými lidmi z obou stran.

Ukrajina přizná zvláštní status povstaleckých zón v Luhanské a Doněcké oblasti na východě země. V Kyjevě to oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinských i ruských expertů by rozhodnutí mohlo výrazně přispět k naplnění minských dohod o míru na Donbasu z roku 2015, kde od počátku války před pěti lety zemřelo přes 13 tisíc lidí.

Dvě jaderné mocnosti, Indie a Pákistán, se v srpnu ocitly na prahu války. Bodem sváru je indický Kašmír, sporné území, jemuž Dillí odebralo zvláštní status. Muslimové se obávají indické okupace a ztráty identity. Indická nacionalistická vláda však tvrdí, že bojuje proti sílícímu radikalismu v oblasti, kterou chce začít víc ekonomicky rozvíjet. Zatímco Kašmír zůstává odříznutý od světa, v návrat z exilu doufají statisíce panditů. Hinduistickou elitu vyhnalo na začátku 90. let islámské násilí.

Čína se ve snaze spojit Tchaj-wan s pevninou „nevzdá použití síly“ a podnikne veškerá vojenská opatření, aby porazila „separatisty“. Píše se to v bílé knize o národní obraně, která byla ve středu zveřejněna v Pekingu. Dokument kritizuje posilování armád USA, Japonska a Austrálie v regionu, které podle Číny oblast destabilizuje. Čína zároveň pohrozila vysláním vojáků do Hongkongu, kde už týdny probíhají protivládní protesty.