Francie zahájila tažení proti radikálním mešitám. Podle Macrona to není nic proti islámu

Nahrávám video
Události ČT: Francie chce zastavit radikalizaci muslimů
Zdroj: ČT24

Francouzské úřady začaly prověřovat mešity, v nichž mají podezření na radikální výklad islámu. Kontrolou bezpečnostních složek jich má projít až osmdesát. Prezident Emmanuel Macron uvedl, že Francie nemá problém s islámem, ale s extremisty. Podle něj musí věřící všech náboženství respektovat odluku státu a církve. Příští týden by měl být předložen i zákon o separatismu, jak vláda nazývá úsilí radikálních muslimů o vytvoření jiné společnosti vně republiky.

Francie hodlá tvrdě postupovat proti separatismu, zákon, který má zabránit separaci muslimů od většinové společnosti a podpořit jejich integraci, má být předložen příští týden. Vláda zároveň apeluje na umírněné muslimy, aby se od radikálů aktivně distancovali. „Islám je náboženství, které je v krizi celosvětově, ne pouze v naší zemi. Je to kvůli napětí mezi fundamentalisty, umírněnými a v důsledku jeho politizace,“ prohlásil Macron. 

Součástí zákona je výrazné omezení domácího vyučování. Děti by neměli učit ani učitelé z jiných zemí, kteří jsou placeni tamními vládami. Výjimky se budou moci udělovat jen ze zdravotních důvodů. Předškolní výuka má být povinná už od tří let. Cílem podle francouzského prezidenta je, aby všechny děti chodily do školy či školky a neučily se ve zvláštních komunitách.

Projevům radikalizace muslimů bude věnována pozornost už od základních škol. Například školní inspekce poukázala na to, že na dvorech některých institucí hrají děti hry spojené se stínáním hlav. „Jsou čtvrti, kde se úřady ani neodvažují kontrolovat některé instituce, což výrazně komplikuje práci policie,“ řekla policistka Linda Kebbabová. 

Klíčová role policistů

Přijetí zákona může zkomplikovat slábnoucí pozice ministra vnitra v důsledku kontroverze kolem zákona o globální bezpečnosti, který vláda musela stáhnout. Přispěly k tomu záběry brutálního zásahu čtyř policistů proti hudebnímu producentovi. 

Na demonstraci proti zákonu o globální bezpečnosti se tak manifestovalo i na protest proti policejnímu násilí. Někteří účastníci ho srovnávali i se situací v USA. Podle zpravodaje ČT v Paříži Jana Šmída bude právě role policie pro přijetí zákona o separatismu zvláště v problematických čtvrtích klíčová. Podle průzkumů hodnotí šedesát procent veřejnosti její práci kladně. 

Podle bývalého velvyslance v Paříži Petra Janyšky v současnosti narůstá tlak islamismu na francouzský stát, Macron je podle něho přitom první hlavou státu, která v této problematice zaujala jasný postoj. „To tu ještě nebylo, jsou to nové kroky ze strany francouzského státu,“ popisuje Janyška.

Zároveň uvedl, že je nemyslitelné, aby někteří stoupenci islamismu například diskriminovali ženy nebo s nimi odmítali mluvit kvůli tomu, že jsou osoby jiného pohlaví. „To jsou věci, se kterými chce tamní vláda něco změnit. Francie je jeden stát a jedna republika, kde pro každého platí stejné zákony i principy,“ dodal exdiplomat.

Francouzský prezident podle něho zároveň tlačí na to, aby byla zřízena instituce, která by islám v zemi zašťitovala. „Islám není organizovaný jako katolictví, je velmi roztříštěný. Nemá žádnou hlavu církve,“ dodal Janyška.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Exdiplomat Petr Janyška ohledně situace ve Francii
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 30 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit.
17:49Aktualizovánopřed 37 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 3 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 4 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 5 hhodinami
Načítání...