Na 4,5 roku by chtěl soud poslat do vězení Alexeje Fadějeva, který pobýval v dočasně okupovaných oblastech na východě Ukrajiny a podle rozsudku pomáhal povstalcům a ruským ozbrojencům bojujícím proti vládním silám. Muži navíc hrozí čtyřleté vyhoštění z Česka. Verdikt je nepravomocný. Soud nevyhověl státnímu zástupci, podle kterého se muž účastí v bojích na straně Rusů a separatistů dopustil terorismu a navrhl mu patnáctiletý trest. Podle rozsudku šlo o účast na zločinecké skupině.
Kdyby byl pražský městský soud přistoupil na argumentaci žalobce, měl by poslat Alexeje Fadějeva do vězení nejméně na dvanáct let. Nakonec však stanovil trest zhruba třetinový – 4,5 roku. Fadějeva, který se sám považoval za nevinného, nepravomocně potrestal za účast na zločinecké skupině.
Sám obžalovaný přiznal, že na Ukrajině byl, ale odmítl, že by se aktivně zapojil do bojů a podle soudu se obžalobě nepodařilo prokázat, že by tomu tak nebylo. Fadějev podle soudkyně Lenky Cihlářové vykonával maximálně pomocné práce, jako například hlídkování.
„Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru o vině obžalovaného, avšak nespokojil se s právní kvalifikací a popisem skutku uvedeným v obžalobě,“ uvedla soudkyně. Obžaloba podle ní neprokázala ani to, že by Fadějev na Ukrajinu cestoval s úmyslem poškodit její ústavní zřízení. Důkazy naopak soud přivedly k tomu, že se Fadějev podílel na činnosti organizované zločinecké skupiny.
Cihlářová uvedla, že z důkazů naopak vyplynulo, že se podílel na činnosti organizované zločinecké skupiny. Vysvětlila, že muže potrestala podle trestního zákoníku platného do roku 2017, protože je pro obžalovaného příznivější. Kdyby byl odsouzen za současných podmínek, byl by potrestán za účast na teroristické skupině, kde je trestní sazba od tří do dvanácti let.
Podle obžaloby Fadějev mezi lety 2014 a 2016 opakovaně navštívil část Doněcké oblasti Ukrajiny, která je pod kontrolou Ruska a separatistů. Státní zástupce tvrdil, že se muž nechal vyzbrojit a podílel se na různých vojenských úkolech v řadách povstalecké milice. Obžalovaný sám tvrdil, že ze zbraně, kterou od separatistů dostal, střílel jen ve výcvikovém středisku na střelnici. Nevěděl prý, že vyhlášení samozvaného povstaleckého státu bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou a stejně tak se nezajímal o to, kdo činnost gardy financuje.
Český trestní zákoník definuje teroristický útok jako čin spáchaný proti České republice nebo mezinárodní organizaci, zároveň ale uvádí, že české právo poskytuje ochranu proti teroristickým činům i cizím státům.
Za účast v bojích proti Ukrajině loni potrestal soud i bývalého českého vojáka Erika Eštua. I jeho vinil státní zástupce z terorismu, podle soudů se ale dopustil služby v cizích ozbrojených silách. Dostal dvouletou podmínku a přišel o vojenskou hodnost.
