Pokrok v jednání o Donbasu: Kyjev uzná zvláštní status povstalců

Nahrávám video

Ukrajina přizná zvláštní status povstaleckých zón v Luhanské a Doněcké oblasti na východě země. V Kyjevě to oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinských i ruských expertů by rozhodnutí mohlo výrazně přispět k naplnění minských dohod o míru na Donbasu z roku 2015, kde od počátku války před pěti lety zemřelo přes 13 tisíc lidí.

Zvláštní status Donbasu má podle minských dohod zahrnovat právo na jazykové sebeurčení, účast zvolené samosprávy na jmenování šéfů prokuratury a soudů nebo vytvoření oddílů lidové milice. Mandát poslanců místních rad a činitelů zvolených v předčasných volbách přitom nemůže být předčasně zrušen. 

Jde o jednu či dvě věty, krotí obavy Zelenskyj

Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě prohlásil, že nový zákon o zvláštním statusu takzvaných „lidových republik“ na Donbasu by měl do konce letošního roku schválit parlament, kde má většinu prezidentská strana Sluha lidu. Schvalování by měla předcházet „veřejná diskuse“, dodal prezident.

Mnozí politici v Kyjevě měli proti Steinmeierově plánu, nazvanému podle německého ministra zahraničí a nynějšího prezidenta, značné výhrady. Podle některých výkladů legalizoval separatistické povstání na východě země podněcované Ruskem. Sám Zelenskyj nyní plán označil za „velké strašidlo“. Podle prezidenta jde přitom jen „o jednu či dvě věty“.

Zákon o zvláštním systému místní samosprávy na povstaleckých územích, známý jako zákon o zvláštním statusu Donbasu, by podle Steinmeierova plánu měl začít v dočasné podobě platit okamžitě po schválení, tedy ještě před místními volbami v zóně kontrolované separatisty. Po volbách, pokud by proběhly demokraticky a pod dozorem evropských pozorovatelů, by zákon nabyl konečné platnosti.

„Žádné volby před hlavněmi kulometů nemohou být a nebudou,“ řekl Zelenskyj. Nový zákon o zvláštním statusu „nepřekročí žádnou červenou čáru, o žádnou kapitulaci proto nejde a nikdy nepůjde,“ zdůraznil.

Někteří komentátoři na Ukrajině i v Rusku mírní optimismus, protože názory na konkrétní podobu jak zvláštního statusu, tak i místních voleb se mohou v Kyjevě a Moskvě různit.

O to větší je podle nich význam připravovaného summitu normandské skupiny. Právě uznání plánu bylo jednou z podmínek Ruska pro uspořádání summitu sdružujícího nejvyšší představitele Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie. Další podmínkou bylo oddělení bojujících skupin na frontové linii ve vymezených oblastech. I v tomto bodě bylo v úterý na jednání v běloruské metropoli Minsku údajně dosaženo dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 4 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 20 mminutami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 29 mminutami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 43 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 3 hhodinami

Evropský pohled