Ukrajinská armáda dokončila stahování svých jednotek u obce Zolote

Nahrávám video

Ukrajinská armáda dokončila své částečné stažení na druhém místě frontové linie u obce Zolote na východě země. O vytvoření širšího pásma, které oddělí vojáky od proruských povstalců, rozhodli začátkem října účastníci mírových rozhovorů v Minsku. V příštích dnech by měli vojáci opustit i další bojiště fronty na Donbasu.

Ukrajinská armáda buduje nové obranné linie o několik set metrů dál od těch původních, které byly na dostřel ručních zbraní. Mezi vládními vojáky a proruskými povstalci tak vzniká území nikoho. Má to přispět k trvalejšímu klidu zbraní. „Předtím byla vzdálenost mezi 180 až 100 metry, teď jsou to dva kilometry,“ popisuje jeden z ukrajinských vojáků.

Stažení sil podle armádního komuniké ověřili pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), a to i za pomoci dronu. Armáda si ale vyhradila právo na „adekvátní reakci“ v případě ohrožení místních obyvatel, obsazení přilehlého území či průniku nepřátelských průzkumníků.

„Teď čekáme na reakci povstalců. Pokud se taky stáhnou, všechno bude v pořádku. Jestli se pokusí zaujmout naše pozice, tak nebudeme přihlížet. Jsme schopní se vrátit zpět za pět minut,“ ujišťuje voják Volodymyr.

Ukrajinská armáda opouští oblast u vesnice Zolote
Zdroj: Gleb Garanich/Reuters

„Potřebujeme mír, a ne kilometrové nebo půlkilometrové stažení vojáků. Řekněte mi, jaký je mezi tím rozdíl?“ ptá se obyvatel vesnice Katerinivka.

O oddělení sil znepřátelených stran na východoukrajinském bojišti rozhodli počátkem října účastníci mírových rozhovorů v Minsku. První podobná operace se už v červnu uskutečnila u obce Stanycja Luhanska, další dvě měly následovat v lokalitách Zolote a Petrivske. Stažení se ale na první pokus neuskutečnilo kvůli vzájemnému obviňování ze střelby. Odpoutávání sil obou stran v Zolotem tak se zpožděním začalo až toto úterý.

Frontová linie u Zolote
Zdroj: Gleb Garanich/Reuters

Další stahování bude záviset na bezpečnostní situaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij tento týden oznámil, že pokud bude dodržováno příměří, začnou se 4. listopadu od sebe vzdalovat jednotky obou stran také v oblasti obce Petrivske. Ministr obrany Andrij Zahorodňuk ale později podle listu Ukrajinska pravda upozornil, že vzhledem k předchozímu ostřelování se tato operace v pondělí neuskuteční.

Podle separatistů toto oznámení svědčí o tom, že ukrajinská armáda hledá záminky, aby se nemusela ze svých pozic stáhnout.

Stažení vojáků obou stran je považováno za poslední překážku mírových jednání mezi Ukrajinou, Ruskem, Francií a Německem, označovaných jako normandský formát. Cílem rozhovorů je konflikt na východě Ukrajiny ukončit. Dosud si vyžádal více než 13 tisíc lidských životů a z domovů vyhnal více než milion lidí.

Ukrajinská armáda bojuje proti Ruskem podporovaným separatistům v Luhanské a sousední Doněcké oblasti od jara 2014. Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, Moskva zapojení do konfliktu popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 10 mminutami

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.
07:51Aktualizovánopřed 13 mminutami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pomoc pro přeživší popravy Pikeovou se značně zpozdila, píše AP

Lékařská pomoc pro americkou vražedkyni Christu Pikeovou odsouzenou k smrti, která nedávno přežila popravu dvěma smrticími injekcemi, se kvůli zmatkům mezi představiteli věznice a záchranáři značně zpozdila, informovala v úterý agentura AP.
před 3 hhodinami

Vyšetřování či impeachment. Demokraté chtějí po volbách využít síly Kongresu

Kongres Spojených států může provádět vyšetřování, odvolat vysoké americké představitele a drží moc nad rozpočtem. Republikáni v Senátu i Sněmovně reprezentantů během posledních necelých dvou let nevyužívali plný potenciál těchto pravomocí. Demokraté slibují, že pokud v listopadových volbách vyhrají, tak to změní. Zaměřit by se mohli na již navržený impeachment ministra obrany Petea Hegsetha nebo vyšetřování kauz administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
před 6 hhodinami

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 11 hhodinami

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 13 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.