Ukrajinská armáda dokončila stahování svých jednotek u obce Zolote

Nahrávám video

Ukrajinská armáda dokončila své částečné stažení na druhém místě frontové linie u obce Zolote na východě země. O vytvoření širšího pásma, které oddělí vojáky od proruských povstalců, rozhodli začátkem října účastníci mírových rozhovorů v Minsku. V příštích dnech by měli vojáci opustit i další bojiště fronty na Donbasu.

Ukrajinská armáda buduje nové obranné linie o několik set metrů dál od těch původních, které byly na dostřel ručních zbraní. Mezi vládními vojáky a proruskými povstalci tak vzniká území nikoho. Má to přispět k trvalejšímu klidu zbraní. „Předtím byla vzdálenost mezi 180 až 100 metry, teď jsou to dva kilometry,“ popisuje jeden z ukrajinských vojáků.

Stažení sil podle armádního komuniké ověřili pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), a to i za pomoci dronu. Armáda si ale vyhradila právo na „adekvátní reakci“ v případě ohrožení místních obyvatel, obsazení přilehlého území či průniku nepřátelských průzkumníků.

„Teď čekáme na reakci povstalců. Pokud se taky stáhnou, všechno bude v pořádku. Jestli se pokusí zaujmout naše pozice, tak nebudeme přihlížet. Jsme schopní se vrátit zpět za pět minut,“ ujišťuje voják Volodymyr.

Ukrajinská armáda opouští oblast u vesnice Zolote
Zdroj: Gleb Garanich/Reuters

„Potřebujeme mír, a ne kilometrové nebo půlkilometrové stažení vojáků. Řekněte mi, jaký je mezi tím rozdíl?“ ptá se obyvatel vesnice Katerinivka.

O oddělení sil znepřátelených stran na východoukrajinském bojišti rozhodli počátkem října účastníci mírových rozhovorů v Minsku. První podobná operace se už v červnu uskutečnila u obce Stanycja Luhanska, další dvě měly následovat v lokalitách Zolote a Petrivske. Stažení se ale na první pokus neuskutečnilo kvůli vzájemnému obviňování ze střelby. Odpoutávání sil obou stran v Zolotem tak se zpožděním začalo až toto úterý.

Frontová linie u Zolote
Zdroj: Gleb Garanich/Reuters

Další stahování bude záviset na bezpečnostní situaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij tento týden oznámil, že pokud bude dodržováno příměří, začnou se 4. listopadu od sebe vzdalovat jednotky obou stran také v oblasti obce Petrivske. Ministr obrany Andrij Zahorodňuk ale později podle listu Ukrajinska pravda upozornil, že vzhledem k předchozímu ostřelování se tato operace v pondělí neuskuteční.

Podle separatistů toto oznámení svědčí o tom, že ukrajinská armáda hledá záminky, aby se nemusela ze svých pozic stáhnout.

Stažení vojáků obou stran je považováno za poslední překážku mírových jednání mezi Ukrajinou, Ruskem, Francií a Německem, označovaných jako normandský formát. Cílem rozhovorů je konflikt na východě Ukrajiny ukončit. Dosud si vyžádal více než 13 tisíc lidských životů a z domovů vyhnal více než milion lidí.

Ukrajinská armáda bojuje proti Ruskem podporovaným separatistům v Luhanské a sousední Doněcké oblasti od jara 2014. Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, Moskva zapojení do konfliktu popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že se nesetká s vyslanci USA v Dauhá, informuje Reuters

Zástupci Íránu se v nejbližších dnech nesetkají s vysoce postavenými představiteli Spojených států, kteří v úterý přiletěli na jednání do katarského Dauhá. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí. Katar mezitím v úterý večer uvedl, že bude pokračovat v roli prostředníka ve vyjednávání mezi USA a Íránem. Podle Reuters současná situace nesvědčí o dobrých vyhlídkách na dosažení trvalého míru mezi oběma znepřátelenými stranami.
před 15 mminutami

Policie podniká razie kvůli údajnému zneužití peněz EU parlamentní frakcí

Ve Francii a dalších evropských zemích se v úterý konají policejní prohlídky kvůli podezření ze zneužití fondů Evropské unie členy někdejší frakce v Evropském parlamentu Identita a demokracie (ID). Agentura AFP to uvedla s odvoláním na Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), podle kterého se operace týká vyšetřování skutků z let 2019 až 2024.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit udělování občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států. Podle Trumpa jde aktuální rozhodnutí nejvyššího soudu „napravit“ v Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Obětí otřesů ve Venezuele jsou téměř dva tisíce, z trosek vytáhli živého hocha

Počet obětí zemětřesení, které minulý týden zasáhlo Venezuelu, vzrostl na nejméně 1943, uvedl v úterý předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Podle jeho slov se zároveň téměř zdvojnásobil počet zraněných. Informovala o tom agentura Reuters. Naděje na nalezení dalších přeživších slábnou. Nicméně i šest dní po této tragédii se v úterý podařilo jordánským záchranářům vyprostit z trosek v Caracasu živého chlapce, informoval server CNN Espaňol.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoAlbánci už měsíc brojí proti plánu Trumpova zetě vybudovat luxusní resorty

Tisíce lidí už měsíc v ulicích Albánie protestují proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Spolu se svou manželkou Ivankou a dalšími podnikateli chce u chráněné laguny Narta na jihozápadním pobřeží země a na ostrově Sazanna postavit obří komplex luxusních hotelů a vil. Svými protesty dávají Albánci kabinetu dlouholetého premiéra Ediho Ramy najevo svůj nesouhlas s plány Američanů. Protesty mají jméno po plameňácích, pro které jsou tamní mokřady domovem. Rama stavbě přidělil status strategické investice, Albánci teď žádají konec jeho vlády. Experti se navíc obávají dopadu staveb na životní prostředí. Oblast by navíc musela projít i náročným odminováním.
před 5 hhodinami

Jihoafričané pochodovali proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konaly protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdily autobusy. Situaci vyhrotil neoficiální apel, který vyzýval cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce

Estonská vláda připravuje povinnost, podle níž by výrobci textilu, obuvi a potravin museli financovat sběr, recyklaci a snižování odpadu.
před 7 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 8 hhodinami

Evropský pohled