Vláda zařadila tento týden kratom a jeho extrakt na nový seznam psychomodulačních látek, u nichž je možný regulovaný prodej. Kratom a jeho extrakt se na nový soupis prodejných substancí dostaly jako první látky. Podle expertů patří mezi substance s nízkým rizikem. Ministerstvo zdravotnictví v podkladech k nařízení uvedlo, že nepředstavují závažnou hrozbu pro veřejné zdraví a společnost.
Pravidla prodeje substancí s nízkým rizikem upravuje od letoška zákon o psychomodulačních látkách. Ty si budou moci dospělí koupit ve specializovaných prodejnách, kam nesmějí děti. E-shop přitom mohou mít jen kamenné obchody. Prodej v automatech je zakázaný. Zboží se bude kontrolovat. Zákazníci by měli od prodejců dostat informace o složení a doporučených dávkách. Podnikatelé s látkami musí mít licence.
Podle resortu zdravotnictví je teď kratom na trhu v „šedé zóně“ a prodává se pod různými triky, například jako sběratelský předmět. Autoři návrhu připomínají, že politici jednali o zákazu látky, držení a nakládání s ní by pak ale bylo trestné. Ministerstvo poukazuje na to, že kratom často užívají studenti pro zlepšení výsledků ve škole a zkoušejí ho i děti ze základních škol.
Experti na problematiku závislostí proto doporučovali zapsat kratom na seznam psychomodulačních látek neprodleně. „Jakmile se kratom zařadí na seznam psychomodulačních látek, platí už zákonné povinnosti. Nebude moci být vedle potravin, nebude na něj reklama, nebude se prodávat lidem mladším osmnácti let. Obchodníci se začnou zařizovat,“ objasnil bývalý protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Na evropskou notifikaci čeká ještě vyhláška s pravidly nakládání s psychomodulačními látkami, stanovisko má být do 3. října. Podle odhadů expertů z think tanku Racionální politiky závislostí, který Vobořil vede, by nový prodejní model mohl začít fungovat od ledna.
Kratom jako rostlina
Co je vlastně kratom? V Česku ho lidé znají jako nevzhledný prášek, který prodejci doporučují pro stimulaci, relaxaci a povzbuzující účinky, konzumenti se ale těší také na jeho euforické vlastnosti, které mohou připomínat některé drogy. Tam, kde doopravdy roste, ho ale lidé užívají jinak. „V Malajsii si lidé berou listy přímo ze stromů, v mnoha částech země to bylo běžné desítky a možná i stovky let,“ popsala doktorka Zurina Hassanová v rozhovoru pro ČT.
Hassanové se říká „Doktor Ketum“ – česky by se to dalo přeložit jako „Doktorka Kratom“. Látce se totiž věnuje už dvě desítky let a v Malajsii, odkud tato rostlina pochází, patří mezi přední odborníky. V tuzemsku se často kratom označuje jako droga a zdůrazňuje se jeho nebezpečnost, zejména pro děti. Tyto obavy jsou sice oprávněné, ale podle Hassanové je to jen jedna část „pravdy o kratomu“.
Další je prý pozitivní potenciál, který může kratom mít. A podle mnoha mezinárodních výzkumů, včetně těch Hassanové, ho má. Platí to podle ní ale zejména o kratomu v podobě listů čerstvě získaných ze stromů, u prášku je to už mnohem spornější.
Kratom, latinsky Mitragyna Speciosa, je nenápadná svěže zelená rostlina s velkými výrazně žilkovanými listy. Jsou zelené vždy, protože rostlina je neustále obměňuje, údajně připomínají biskupskou mitru. Má žluté květy, strom roste až do výšky kolem pětadvaceti metrů.
V Malajsii se kratom podle Hassanové konzumuje v podobě listí nebo jako džus. Když se užívá takto, způsobuje údajně jen minimum problémů – v podstatě se jím nedá předávkovat, naopak má pomáhat proti únavě, jako léčivo proti celé řadě zdravotních problémů a také má dodávat tamním lidem energii při práci v horkém klimatu. „Jedna z jeho hlavních výhod je, že se dá užívat ve vysokých dávkách a nezpůsobuje to větší problémy,“ doplňuje s tím, že tohle se týká přírodního kratomu, který roste na stromech. A dodává ještě jeden další účel: „Také je to velmi účinná substituční droga za opiáty.“ Stejné vlastnosti potvrzuje i toxikolog Martin Kuchař z VŠCHT, který vědkyni do Prahy pozval.
Jenže věda zkoumá tuto látku zatím jen relativně krátkou dobu, takže další případné pozitivní dopady nejsou doposud příliš dobře popsané. Jedním z nich, o němž oba vědci rádi hovoří, je potenciál zlepšovat cukrovku.
Není kratom jako kratom
Kratom, který si mohou lidé koupit v obchodech, podle Hassanové ale tyto pozitivní vlastnosti nutně mít nemusí; už jen proto, že se do něj při jeho výrobě přidává spousta dalších látek a to může mít dopady jak na jeho účinek, tak i na účinky vedlejší. „Mezi přírodním kratomem a kratomem z evropských obchodů je opravdu rozdíl, a to i na chemické úrovni,“ zdůrazňuje vědkyně. Podle Kuchaře to potvrzují i výsledky českých chemických analýz, na nichž se podílel.
Tým Hassanové zkoumal čerstvě utržené listy kratomu s práškem, který se z nich pak připraví, a našel značné rozdíly v koncentraci účinné látky mitragyninu – právě ta je mezi asi čtyřmi desítkami látek, jež kratom obsahuje, tou nejčastější a nejúčinnější. Synteticky se tato chemická látka dá sice připravit také, ale je to velmi drahé, takže se to nevyplatí – získat přírodní kratom je mnohem snazší.
Podle Hassanové jsou pozitivní vlastnosti přírodního kratomu tak velké, že jí nevadí ani jeho označování za „zázračný lék“. Sama používá ještě odvážnější výrazy: „Je to dar přírody, který bychom měli používat,“ řekla. Přitom je ale dobré dávat pozor na to, jak funguje kratom, který se prodává v obchodech, může mít totiž značně odlišné složení a tedy i vlastnosti než ten přirozený, doplňuje vědkyně.
Podle Kuchaře je možné kratom pěstovat také v České republice. „Ale ne v přírodě, jenom ve skleníku,“ zdůrazňuje. Nehrozí přitom nelegální pěstírny, jaké se objevují například u marihuany: ukrýt dvacetimetrové stromy před policií není tak snadné jako u drobných rostlinek konopí.
A ještě je tu jeden důvod, doplňuje Hassanová: „Na Floridě se pokoušeli a pokoušejí kratom také pěstovat. Jenže zjistili, že neobsahuje skoro žádný mitragynin.“ „Předpokládáme, že vliv mohou mít hlavně odlišné klimatické podmínky,“ podotýká Kuchař. Různé množství mitragyninu obsahují i rostliny z různých zemí, liší se podle něj v rostlinách z Thajska, Indonésie nebo Malajsie.
Na kvalitě záleží
Obrovská poptávka po kratomu vede k tomu, že v některých zemích, zejména v Indonésii, se dnes pěstuje už téměř průmyslově, na velkých farmách, podobně jako se u nás pěstují například jablka, popisuje český toxikolog.
„Nepoužívají pesticidy. Testovali jsme vzorky z Indonésie, nenašli jsme v nich ani další vyšší úrovně znečištění, pátrali jsme hlavně po těžkých kovech,“ konstatuje Kuchař. Existuje ale jiná možná hrozba. „Je možné, že tyto vzorky jsou kontaminované mikrobiologicky. Na některých farmách totiž nemají kvalitní zpracování této suroviny. Takže tam je možné znečištění nejrůznějšího způsobu, například exkrementy ptáků a dalších zvířat, jež se tam dostanou při sušení.“
Další nečistoty se tam podle něj mohou dostat během dlouhého transportu z Asie do Evropy: do látky mohou proniknout plísně, což logicky zhoršuje jejich negativní zdravotní dopady. „Tyto mykotoxiny jsou jedovaté a mohou dokonce způsobovat rakovinu,“ upozorňuje Kuchař s tím, že právě proto jeho ústav kratom na mykotoxiny testuje.
Od povzbuzení po hrozbu
Může se zdát, že kratom není příliš nebezpečný, ani škodlivý a že jeho pozitivní vlastnosti převyšují nad těmi negativními. Jenže jedna z největších hrozeb kratomu není přímo v něm, ale ve vedlejších účincích, které vznikají, když se kombinuje s jinými látkami.
Podle Kuchaře to může být významný problém, stejně to vidí i Hassanová. Kratom působí na více receptorů, takže se může jeho účinek zesílit používáním jiných drog. Vedlejší účinky mohou být vážné, za vzácných okolností to může skončit i smrtí, varuje Kuchař. Jiný mechanismus, ale podobně vážné účinky má i kombinace s opiáty a alkoholem. Podle obou vědců pocházejí stejné zkušenosti z Česka i Malajsie. A možná rizika existují také u interakcí mezi kratomem a některými skupinami léků.
U interakce ale existuje ještě jiný úhel pohledu: experimenty Hassanové na laboratorních zvířatech totiž naznačují, že pokud se nasadí kratom jaké náhrada za alkohol, potkani pak alkohol odmítají a spokojí se jen s touto méně nebezpečnou látkou, která má výrazně nižší potenciál závislosti.
Podle Kuchaře je právě tento aspekt kratomu jedním z důvodů, proč je jeho zastáncem v českém prostředí. „Česká republika má problém s alkoholem. Když člověk vypije denně lahev tvrdého alkoholu, tak dlouho nepřežije, možná rok nebo dva. Když ho ale nahradí kratomem, tak může žít klidně dvacet let,“ vysvětluje výhody pro zemi, která patří v konzumaci alkoholických nápojů na přední místa světových žebříčků.
„Lidé, kteří užívají kratom, mají mnohem menší sociální problémy,“ zdůrazňuje další aspekt Hassanová. „Pravidelní konzumenti alkoholu, metamfetaminu a opiátů se jen těžko začleňují do společnosti, ale u kratomu tento problém prakticky neexistuje,“ tvrdí.
Kuchař upozorňuje na fentanylovou krizi ve Spojených státech, kde na tuto drogu umírají každý den stovky lidí. „Kratom tam má potenciál to změnit k lepšímu,“ konstatuje.
Užívání kratomu
Jestli existuje bezpečné užívání kratomu, je podle Kuchaře zcela klíčová otázka. A odpověď na ni je podle něj složitá. „Spousta lidí totiž vůbec netuší, co je kratom zač, nemají informace o tom, jak působí a jaké mohou být jeho vedlejší účinky. Je tu nový, takže uživatelé moc netuší právě o tom, jaké množství je ještě přijatelné, kdy hrozí předávkování, ani o interakcích s jinými látkami,“ říká Kuchař.
U kratomu je největší riziko jak podle Kuchaře, tak i podle Hassanové nejvíc spojené s nadměrným užíváním: tedy, že si uživatel vezme příliš vysokou dávku, protože nezná správné užívání a nedokáže si ani představit, jaké mají být jeho účinky. Když jsou příliš malé, pak si může vzít další dávku a to už může mít nepříjemně silné účinky, které by se při výše popsané „přirozené konzumaci“ nedostavily.
Co je podle obou vědců klíčové, je, aby se dodržoval doporučený věk – ten je u kratomu osmnáct let. Oba experti se shodují, že ještě lepší by byla hranice jednadvaceti let. „Experimenty u této látky prokázaly, že má psychomodulační účinky. Ale mozky mladých lidí mají odlišnou plasticitu, než je tomu u dospělých,“ vysvětluje Hassanová. A to znamená, že projevy mohou být odlišné, dlouhodobější a s potenciálem, který může způsobit mnohem více škod než u dospělých.
Tou nejlepší vlastností kratomu podle Hassanové i Kuchaře je, že u něj existuje velký prostor mezi tím, kdy pomáhá, a kdy škodí. Jak tomu rozumět? U celé řady chemických látek (přirozeného i umělého původu) jsou prokazatelné pozitivní účinky; jenže jen v minimálních dávkách. Když se tato hranice překročí, tak se látka stane toxickou, škodlivou, nebezpečnou. A ten rozdíl mezi „prospívá“ a „škodí“ se mnohdy měří doslova na lékárnických vahách. U kratomu tomu tak ale není: problémy způsobuje až ve vysokých dávkách, proto je jeho užívání relativně méně rizikové.
