Hizballáh poslal na Izrael desítky raket, poprvé se zapojila libanonská armáda

Události: Izrael pokračuje v úderech na proíránská hnutí
Zdroj: ČT24

Vojáci libanonské armády poprvé od začátku pozemní operace židovského státu opětovali střelbu poté, co byl jeden z nich zabit při izraelském úderu proti armádnímu stanovišti v jižním Libanonu, píše agentura Reuters s odkazem na libanonský bezpečnostní zdroj. Šéf WHO mluví o desítkách mrtvých zdravotníků jen za poslední den. Jeruzalém ve čtvrtek opět udeřil také na pozice teroristů z Hizballáhu v Bejrútu i na Západní břeh Jordánu. Šíitské hnutí naopak vypálilo desítky střel na sever židovského státu. Izrael přiznal, že v bojích s Hizballáhem padlo devět jeho vojáků, včetně členů speciálních sil.

„Voják byl zabit poté, co izraelský nepřítel cílil na armádní stanoviště v oblasti Bint Džubajl na jihu země a vojenský personál palbu opětoval,“ citovala prohlášení libanonské armády agentura AFP. Jde o druhého libanonského vojáka, který ve čtvrtek zahynul při izraelských úderech.

Při jiném izraelském útoku na jihu Libanonu totiž při snaze o evakuaci zraněných zemřel libanonský voják a čtyři zdravotníci utrpěli zranění. Podle místního Červeného kříže šlo o konvoj, jehož pohyb byl dohodnutý s mírovou misí OSN.

WHO hlásí desítky mrtvých zdravotníků

Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ve čtvrtek prohlásil, že jen za poslední den bylo v Libanonu zabito 28 zdravotníků.

„Mnoho (dalších) zdravotníků se nehlásí do služby a z míst, kde pracují, kvůli bombardování uprchli,“ řekl šéf WHO na brífinku v Ženevě. Dodal, že to závažně omezuje zvládání situace, kdy je mnoho zraněných, a ohrožuje další zajišťování zdravotní péče.

Izraelská plukovnice ve výslužbě Miri Eisinová řekla listu The New York Times, že Izrael se chystá na jihu Libanonu na těžké boje, ačkoliv tvrdí, že jeho pozemní operace v oblasti bude omezená. Podle expertky je pravděpodobné, že boje v oblasti budou nakonec podobně těžké jako v Pásmu Gazy, ačkoliv se v mnohých ohledech liší. Skupina zemí G7 ve čtvrtek v prohlášení vyzvala k ukončení bojů v Pásmu Gazy i Libanonu.

Izraelská armáda ve čtvrtek oznámila, že v oblasti města Bint Džubajl zabila nejméně patnáct příslušníků Hizballáhu. Útok mířil na budovu, ze které militantní hnutí podle armády operovalo. Izrael tvrdí, že Hizballáh využíval budovu místní radnice jako skladiště zbraní. Město bylo cílem izraelského úderu již v červenci. Při leteckém úderu proti skladišti zbraní Hizballáhu tehdy zemřeli tři lidé.

Jiný izraelský útok v bejrútské čtvrti Bášúra, která leží v těsné blízkosti centra města a sídla parlamentu, cílil na sídlo Islámské zdravotnické organizace, instituce s úzkými vazbami na teroristické hnutí Hizballáh. Organizace ve svém prohlášení uvedla, že zahynulo sedm jejích zaměstnanců, včetně dvou zdravotníků, informovala agentura AP. Podle libanonské stanice LBC byli oběťmi příslušníci sekce civilní ochrany této organizace. Izrael tvrdí, že provedl „přesný letecký úder“.

Islámská zdravotnická organizace provozuje širokou síť zdravotnických zařízení a služeb v převážně šíitských oblastech Libanonu. Izrael nicméně upozorňuje, že někteří její zdravotníci slouží jako paramedici během vojenských operací Hizballáhu.

„Poprvé od roku 2006 na tato místa dopadaly izraelské bomby, případně tam útočily bezpilotní prostředky, není úplně jasné, co z toho Izrael k nočnímu útoku použil. Já sám jsem slyšel tři poměrně hlasité exploze, které se později ukázaly být oněmi explozemi ve čtvrti Bašúra,“ řekl k nočnímu útoku přímo z Bejrútu zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Na jižním předměstí Bejrútu izraelské letectvo v posledních dvou týdnech útočí opakovaně proti členům vojenského velení i politického vedení Hizballáhu. Při úderu minulý pátek na podzemní ústředí v této oblasti Izrael zabil i dlouholetého vůdce šíitského hnutí Hasana Nasralláha.

8 minut
Zpravodaj ČT Papadopulos k izraelskému bombardování objektů Hizballáhu
Zdroj: ČT24

Tři letecké údery byly kromě toho hlášeny z bejrútského předměstí Dahíja, které je baštou Hizballáhu. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla hlavní budovu zpravodajské a komunikační jednotky teroristického hnutí.

Podle místních médií izraelské letectvo zasáhlo budovu, kde působí mediální oddělení teroristické skupiny. Patro, kde má Hizballáh své kanceláře, však zasaženo nebylo, napsala BBC s odkazem na mluvčího šíitského hnutí. Papadopulos později informoval o dalším izraelském útoku na předměstí Dahíja po sedmé hodině středoevropského času.

Izrael provedl letecké údery i v oblasti u města Súr na jihu Libanonu a rovněž v oblasti vesnice Harfúš v údolí Bikáa na východě země a ve vesnicích Arnún a Ajtarún u izraelských hranic. S odvoláním na libanonskou agenturu NNA o tom informoval server stanice BBC.

Ve čtvrtek večer izraelská armáda potvrdila, že udeřila také na město Tulkarm na Západním břehu Jordánu. Ministerstvo zdravotnictví palestinské samosprávy tvrdí, že při útoku na uprchlický tábor bylo zabito nejméně šestnáct lidí. Informaci ale nelze nezávisle ověřit. Podle palestinských médií útok cílil na členy místní sekce teroristické organizace Islámský džihád. Mezi mrtvými je údajně i jejich vůdce Ghajt Radván.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví pro změnu sdělilo, že od loňského října zemřelo při izraelských úderech 1974 lidí a zranění utrpělo dalších 9384 osob. Z předchozích informací tohoto úřadu, který ve své bilanci nerozlišuje mezi civilisty a členy ozbrojených skupin, vyplývá, že většina obětí připadá na období od druhé poloviny letošního září.

Výzva k evakuaci desítek obcí v Libanonu

Mluvčí izraelské armády Avičaj Adrai v noci na síti X vyzval v arabštině obyvatele pěti budov v jižním Bejrútu, aby se evakuovali. Uvedl, že se nacházejí v blízkosti zařízení Hizballáhu, proti nimž armáda v blízké době zakročí.

Izraelská armáda také vyzvala k okamžité evakuaci obyvatele dalších 25 libanonských obcí včetně města Nabatíja. To má asi 80 tisíc obyvatel a patří k největším na jihu země. Už v předchozích dvou dnech armáda podle deníku The Guardian vyzvala k evakuacím 52 obcí na jihu Libanonu. Svoje domovy už opustil asi milion lidí z 5,5 milionu obyvatel Libanonu.

„Vychovávala jsem děti na útěku a teď s sebou beru vnoučata a znovu utíkám. Vlastně jsem na útěku celý život. Teď se můj život blíží ke konci a umírám tady. Raději bych zemřela na jihu. Člověk se tomu stejně nevyhne,“ poznamenala obyvatelka jižního Libanonu vysídlená do Bejrútu Mariam Čabaneová.

Uprchlíci přespávají na ulicích, metropole jejich nápor nezvládá. „Ti lidé odešli z domovů jen v oblečení, s ničím jiným. Dáváme jim lůžkoviny, šaty a hygienické potřeby,“ konstatoval organizátor nestátní humanitární pomoci v Bejrútu Faríd.

Evropská komise se ve čtvrtek rozhodla mimořádně vyčlenit 30 milionů eur (přes 760 milionů korun) na potraviny, přístřeší, zdravotní péči a další základní služby pro lidi přímo postižené současným konfliktem.

Dopady katastrofální situace v Libanonu nejtíživěji pociťují právě civilisté, řekl agentuře Reuters zástupce speciálního koordinátora OSN pro Libanon Imran Riza. Lidé kvůli izraelským operacím proti šíitskému militantnímu hnutí Hizballáh žijí podle něj v mimořádném strachu a zažívají extrémní traumata.

Izraelská armáda před polednem místního času oznámila, že Hizballáh jen během jedné hodiny vypálil přes padesát raket na sever Izraele. Teroristické hnutí uvedlo, že odpálilo střely na severoizraelské město Tiberias v odvetě za izraelské bombové útoky na „libanonská města, vesnice a civilisty“.

Zpravodaj ČT David Borek večer tipoval počet vypálených střel na něco kolem stovky. V pásmu třiceti kilometrů od hranic ve čtvrtek opakovaně zněly sirény, popsal situaci. Hizballáh má podle něj potenciál poslat na židovský stát stovky raket. Izraelské protivzdušné obraně tak teoreticky v určité chvíli hrozí zahlcení.

Zástupce velvyslankyně ČR v Izraeli Cyril Bumbálek sdělil, že Izrael se po masivním íránském útoku balistickými raketami vrátil do normálu a „země funguje“. Podle amerického prezidenta Joea Bidena Spojené státy a Jeruzalém nyní diskutují o možných odvetných úderech na íránskou ropnou infrastrukturu, ve čtvrtek k nim ale podle šéfa Bílého domu nedojde.

Úterní íránský raketový útok na Izrael odsoudili také lídři zemí skupiny G7, která ve čtvrtek v prohlášení vyzvala také k ukončení bojů v Pásmu Gazy i Libanonu. Lídři USA, Británie, Francie, Německa, Itálie, EU, Japonska a Kanady vyzvali všechny regionální aktéry, aby jednali umírněně a zodpovědně.

Část Čechů odletí slovenským letadlem

V systému Drozd je nyní 102 registrovaných Čechů v Libanonu. Velvyslanectví v Bejrútu vede seznam těch, kteří mají zájem o evakuaci. V nadcházejících dnech by někteří Češi měli odcestovat slovenským letem, uvedla Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí.

Český velvyslanec v Libanonu podle zpravodaje ČT Papadopulose později upřesnil, že slovenským letadlem by se mělo do Česka vrátit osmnáct lidí, jde o čtrnáct českých občanů a čtyři jejich rodinné příslušníky. Bratislava vyšle armádní speciál do Libanonu v pátek. Stroj by měl cizince včetně Čechů přepravit na Kypr.

Izraelský nálet zřejmě zabil Nasralláhova zetě

Nevládní Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) tvrdí, že „jednou ze dvou libanonských obětí středečního izraelského náletu, jehož cílem byl byt v obytném domě ve čtvrti Mazza v syrském Damašku, byl Hasan Kasír, zeť Hasana Nasralláha.“ SOHR už ve středu odpoledne napsala, že zasaženou budovu navštěvují vůdci Hizballáhu a představitelé íránských revolučních gard.

Zdroj blízký Hizballáhu tuto informaci agentuře AFP potvrdil s tím, že Hasan Kasír byl zároveň bratrem Džafara Kasíra, odpovědného za pašování zbraní z Íránu do Libanonu. Toho zabil v úterý izraelský vzdušný úder na jižním předměstí Bejrútu, označovaném za baštu Hizballáhu.

Mazza je přísně střežená čtvrť na jihozápadě syrského hlavního města, kde sídlí několik diplomatických misí, včetně libanonského a íránského velvyslanectví, a kde se nachází i sídlo mise OSN.

Izrael oznámil zabití šéfa gazské vlády

Izraelská armáda také oznámila, že v Pásmu Gazy zabila šéfa tamní vlády, jenž byl pravou rukou lídra palestinské teroristické organizace Hamás v Gaze Jahjá Sinvára. Rúhí Muštahá byl zabit před třemi měsíci na severu Pásma Gazy spolu se dvěma vysokými bezpečnostními činiteli Hamásu, informoval server The Times of Israel.

Muštahá měl podle izraelské armády na starost civilní správu v Pásmu Gazy, ale zapojen byl i do „teroristických aktivit proti Izraeli“ a měl přímý podíl na rozhodování o bojovém rozmístění jednotek Hamásu.

Izraelská armáda uvedla, že Muštahá a dva bezpečnostní činitelé Hamásu Sámih Sirádž a Sámí Auda zemřeli při leteckém úderu na tunel, který sloužil jako velitelství Hamásu. Armáda tvrdí, že měla „přesné zpravodajské informace“ o jejich přítomnosti v tunelu na severu Pásma Gazy.

Načítání...

Při jiném izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynul mediálně známý člen Hamásu Abdal Azíz Sálha, píše Reuters s odvoláním na zdravotnické zdroje a média s vazbami na Hamás.

Sálha se v roce 2000 účastnil lynče a vraždy dvou izraelských vojáků v Rámalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu. V roce 2011 jej Izrael zatkl a uvěznil. V říjnu 2011 byl propuštěn v rámci výměny uneseného izraelského vojáka Gilada Šalita za 1027 palestinských vězňů a byl deportován do Pásma Gazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.
01:42Aktualizovánopřed 27 mminutami

Využití americké armády k získání Grónska je jednou z možností, uvedl Bílý dům

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že získ největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.
před 36 mminutami

Jihokorejský prezident vyzval k partnerství nové éry s Čínou

K partnerství mezi Jižní Koreou a Čínou vyzýval při své čtyřdenní návštěvě Pekingu jihokorejský prezident I Če-mjong. Po více než dekádě napjatých vztahů, poznamenaných rozdílnými pohledy na bezpečnost i obchodními spory, se Soul snaží o jejich plné obnovení. Je to první návštěva jihokorejské hlavy státu v Číně od roku 2019. Zlepšení vztahů může prospět třeba korejskému zábavnímu průmyslu, který Peking v posledních letech neoficiálně zakázal.
před 1 hhodinou

Muniční iniciativu rušit nebudeme. Česko ji bude koordinovat, řekl Babiš

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Rozhodl se tak po dohodě s koaličními partnery, napsal. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy. Dříve během úterý Babiš sdělil, že česká vláda nebude na iniciativu dávat peníze, ale umožní její pokračování, když ji budou financovat jiné státy.
20:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Nebezpečné místo“. Newyorské vězení bude na další měsíce Madurovým domovem

Nicólas Maduro se nyní nachází v brooklynském vězení. V cele – minimálně zpočátku na samotce – stráví 23 hodin denně. Budovu věznice a poměry v ní označili za naprosto nehumánní a nehygienické známí zločinci, kteří jí v posledních letech prošli. Byl to například hudebník Sean Diddy Combs nebo Ghislaine Maxwellová, spolupachatelka zločinů kuplíře a pedofila Jeffreyho Epsteina.
před 2 hhodinami

V Trumpově představě „řízení“ Venezuely zůstává opozice stranou

Po sobotním zajetí venezuelského vládce Nicoláse Madura americký prezident Donald Trump oznámil, že USA budou zemi „řídit“. Hovořil o spolupráci s nově jmenovanou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, zatímco veřejně zpochybnil schopnost opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové vést zemi. Podle řady expertů není jasné, jak by americké „řízení“ v praxi vypadalo. Zatím se navíc zdá, že Trumpova administrativa s venezuelskou opozicí nepočítá.
před 7 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo 35 lidí, uvedla lidskoprávní organizace

Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35 včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to v úterý uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící v USA. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří, den poté, co prezident USA Donald Trump znovu pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty. Mnozí obchodníci z významného Velkého bazaru v Teheránu na protest uzavřeli své obchody.
05:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Turecký opozičník Demirtas byl potrestán dalšími sedmnácti měsíci vězení

Kurdský opoziční politik Selahattin Demirtas, který je od roku 2016 v tureckém vězení, byl odsouzen k dalším sedmnácti měsícům za urážku prezidenta. S odvoláním na právníka vězněného muže to napsala agentura AFP. Dvaapadesátiletý Demirtas, který je ve věznici v Edirne na severozápadě Turecka, byl nově odsouzen k jednomu roku, pěti měsícům a patnácti dnům vězení za urážku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle advokáta několik obvinění z urážky, týkajících se projevů starých nejméně deset let, bylo sloučeno do jedné obžaloby. Soud podle něj odmítl poskytnout dostatečnou lhůtu na přípravu obhajoby a spěchal s vynesením rozsudku.
před 7 hhodinami
Načítání...