Hizballáh poslal na Izrael desítky raket, poprvé se zapojila libanonská armáda

Události: Izrael pokračuje v úderech na proíránská hnutí
Zdroj: ČT24

Vojáci libanonské armády poprvé od začátku pozemní operace židovského státu opětovali střelbu poté, co byl jeden z nich zabit při izraelském úderu proti armádnímu stanovišti v jižním Libanonu, píše agentura Reuters s odkazem na libanonský bezpečnostní zdroj. Šéf WHO mluví o desítkách mrtvých zdravotníků jen za poslední den. Jeruzalém ve čtvrtek opět udeřil také na pozice teroristů z Hizballáhu v Bejrútu i na Západní břeh Jordánu. Šíitské hnutí naopak vypálilo desítky střel na sever židovského státu. Izrael přiznal, že v bojích s Hizballáhem padlo devět jeho vojáků, včetně členů speciálních sil.

„Voják byl zabit poté, co izraelský nepřítel cílil na armádní stanoviště v oblasti Bint Džubajl na jihu země a vojenský personál palbu opětoval,“ citovala prohlášení libanonské armády agentura AFP. Jde o druhého libanonského vojáka, který ve čtvrtek zahynul při izraelských úderech.

Při jiném izraelském útoku na jihu Libanonu totiž při snaze o evakuaci zraněných zemřel libanonský voják a čtyři zdravotníci utrpěli zranění. Podle místního Červeného kříže šlo o konvoj, jehož pohyb byl dohodnutý s mírovou misí OSN.

WHO hlásí desítky mrtvých zdravotníků

Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ve čtvrtek prohlásil, že jen za poslední den bylo v Libanonu zabito 28 zdravotníků.

„Mnoho (dalších) zdravotníků se nehlásí do služby a z míst, kde pracují, kvůli bombardování uprchli,“ řekl šéf WHO na brífinku v Ženevě. Dodal, že to závažně omezuje zvládání situace, kdy je mnoho zraněných, a ohrožuje další zajišťování zdravotní péče.

Izraelská plukovnice ve výslužbě Miri Eisinová řekla listu The New York Times, že Izrael se chystá na jihu Libanonu na těžké boje, ačkoliv tvrdí, že jeho pozemní operace v oblasti bude omezená. Podle expertky je pravděpodobné, že boje v oblasti budou nakonec podobně těžké jako v Pásmu Gazy, ačkoliv se v mnohých ohledech liší. Skupina zemí G7 ve čtvrtek v prohlášení vyzvala k ukončení bojů v Pásmu Gazy i Libanonu.

Izraelská armáda ve čtvrtek oznámila, že v oblasti města Bint Džubajl zabila nejméně patnáct příslušníků Hizballáhu. Útok mířil na budovu, ze které militantní hnutí podle armády operovalo. Izrael tvrdí, že Hizballáh využíval budovu místní radnice jako skladiště zbraní. Město bylo cílem izraelského úderu již v červenci. Při leteckém úderu proti skladišti zbraní Hizballáhu tehdy zemřeli tři lidé.

Jiný izraelský útok v bejrútské čtvrti Bášúra, která leží v těsné blízkosti centra města a sídla parlamentu, cílil na sídlo Islámské zdravotnické organizace, instituce s úzkými vazbami na teroristické hnutí Hizballáh. Organizace ve svém prohlášení uvedla, že zahynulo sedm jejích zaměstnanců, včetně dvou zdravotníků, informovala agentura AP. Podle libanonské stanice LBC byli oběťmi příslušníci sekce civilní ochrany této organizace. Izrael tvrdí, že provedl „přesný letecký úder“.

Islámská zdravotnická organizace provozuje širokou síť zdravotnických zařízení a služeb v převážně šíitských oblastech Libanonu. Izrael nicméně upozorňuje, že někteří její zdravotníci slouží jako paramedici během vojenských operací Hizballáhu.

„Poprvé od roku 2006 na tato místa dopadaly izraelské bomby, případně tam útočily bezpilotní prostředky, není úplně jasné, co z toho Izrael k nočnímu útoku použil. Já sám jsem slyšel tři poměrně hlasité exploze, které se později ukázaly být oněmi explozemi ve čtvrti Bašúra,“ řekl k nočnímu útoku přímo z Bejrútu zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Na jižním předměstí Bejrútu izraelské letectvo v posledních dvou týdnech útočí opakovaně proti členům vojenského velení i politického vedení Hizballáhu. Při úderu minulý pátek na podzemní ústředí v této oblasti Izrael zabil i dlouholetého vůdce šíitského hnutí Hasana Nasralláha.

8 minut
Zpravodaj ČT Papadopulos k izraelskému bombardování objektů Hizballáhu
Zdroj: ČT24

Tři letecké údery byly kromě toho hlášeny z bejrútského předměstí Dahíja, které je baštou Hizballáhu. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla hlavní budovu zpravodajské a komunikační jednotky teroristického hnutí.

Podle místních médií izraelské letectvo zasáhlo budovu, kde působí mediální oddělení teroristické skupiny. Patro, kde má Hizballáh své kanceláře, však zasaženo nebylo, napsala BBC s odkazem na mluvčího šíitského hnutí. Papadopulos později informoval o dalším izraelském útoku na předměstí Dahíja po sedmé hodině středoevropského času.

Izrael provedl letecké údery i v oblasti u města Súr na jihu Libanonu a rovněž v oblasti vesnice Harfúš v údolí Bikáa na východě země a ve vesnicích Arnún a Ajtarún u izraelských hranic. S odvoláním na libanonskou agenturu NNA o tom informoval server stanice BBC.

Ve čtvrtek večer izraelská armáda potvrdila, že udeřila také na město Tulkarm na Západním břehu Jordánu. Ministerstvo zdravotnictví palestinské samosprávy tvrdí, že při útoku na uprchlický tábor bylo zabito nejméně šestnáct lidí. Informaci ale nelze nezávisle ověřit. Podle palestinských médií útok cílil na členy místní sekce teroristické organizace Islámský džihád. Mezi mrtvými je údajně i jejich vůdce Ghajt Radván.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví pro změnu sdělilo, že od loňského října zemřelo při izraelských úderech 1974 lidí a zranění utrpělo dalších 9384 osob. Z předchozích informací tohoto úřadu, který ve své bilanci nerozlišuje mezi civilisty a členy ozbrojených skupin, vyplývá, že většina obětí připadá na období od druhé poloviny letošního září.

Výzva k evakuaci desítek obcí v Libanonu

Mluvčí izraelské armády Avičaj Adrai v noci na síti X vyzval v arabštině obyvatele pěti budov v jižním Bejrútu, aby se evakuovali. Uvedl, že se nacházejí v blízkosti zařízení Hizballáhu, proti nimž armáda v blízké době zakročí.

Izraelská armáda také vyzvala k okamžité evakuaci obyvatele dalších 25 libanonských obcí včetně města Nabatíja. To má asi 80 tisíc obyvatel a patří k největším na jihu země. Už v předchozích dvou dnech armáda podle deníku The Guardian vyzvala k evakuacím 52 obcí na jihu Libanonu. Svoje domovy už opustil asi milion lidí z 5,5 milionu obyvatel Libanonu.

„Vychovávala jsem děti na útěku a teď s sebou beru vnoučata a znovu utíkám. Vlastně jsem na útěku celý život. Teď se můj život blíží ke konci a umírám tady. Raději bych zemřela na jihu. Člověk se tomu stejně nevyhne,“ poznamenala obyvatelka jižního Libanonu vysídlená do Bejrútu Mariam Čabaneová.

Uprchlíci přespávají na ulicích, metropole jejich nápor nezvládá. „Ti lidé odešli z domovů jen v oblečení, s ničím jiným. Dáváme jim lůžkoviny, šaty a hygienické potřeby,“ konstatoval organizátor nestátní humanitární pomoci v Bejrútu Faríd.

Evropská komise se ve čtvrtek rozhodla mimořádně vyčlenit 30 milionů eur (přes 760 milionů korun) na potraviny, přístřeší, zdravotní péči a další základní služby pro lidi přímo postižené současným konfliktem.

Dopady katastrofální situace v Libanonu nejtíživěji pociťují právě civilisté, řekl agentuře Reuters zástupce speciálního koordinátora OSN pro Libanon Imran Riza. Lidé kvůli izraelským operacím proti šíitskému militantnímu hnutí Hizballáh žijí podle něj v mimořádném strachu a zažívají extrémní traumata.

Izraelská armáda před polednem místního času oznámila, že Hizballáh jen během jedné hodiny vypálil přes padesát raket na sever Izraele. Teroristické hnutí uvedlo, že odpálilo střely na severoizraelské město Tiberias v odvetě za izraelské bombové útoky na „libanonská města, vesnice a civilisty“.

Zpravodaj ČT David Borek večer tipoval počet vypálených střel na něco kolem stovky. V pásmu třiceti kilometrů od hranic ve čtvrtek opakovaně zněly sirény, popsal situaci. Hizballáh má podle něj potenciál poslat na židovský stát stovky raket. Izraelské protivzdušné obraně tak teoreticky v určité chvíli hrozí zahlcení.

Zástupce velvyslankyně ČR v Izraeli Cyril Bumbálek sdělil, že Izrael se po masivním íránském útoku balistickými raketami vrátil do normálu a „země funguje“. Podle amerického prezidenta Joea Bidena Spojené státy a Jeruzalém nyní diskutují o možných odvetných úderech na íránskou ropnou infrastrukturu, ve čtvrtek k nim ale podle šéfa Bílého domu nedojde.

Úterní íránský raketový útok na Izrael odsoudili také lídři zemí skupiny G7, která ve čtvrtek v prohlášení vyzvala také k ukončení bojů v Pásmu Gazy i Libanonu. Lídři USA, Británie, Francie, Německa, Itálie, EU, Japonska a Kanady vyzvali všechny regionální aktéry, aby jednali umírněně a zodpovědně.

Část Čechů odletí slovenským letadlem

V systému Drozd je nyní 102 registrovaných Čechů v Libanonu. Velvyslanectví v Bejrútu vede seznam těch, kteří mají zájem o evakuaci. V nadcházejících dnech by někteří Češi měli odcestovat slovenským letem, uvedla Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí.

Český velvyslanec v Libanonu podle zpravodaje ČT Papadopulose později upřesnil, že slovenským letadlem by se mělo do Česka vrátit osmnáct lidí, jde o čtrnáct českých občanů a čtyři jejich rodinné příslušníky. Bratislava vyšle armádní speciál do Libanonu v pátek. Stroj by měl cizince včetně Čechů přepravit na Kypr.

Izraelský nálet zřejmě zabil Nasralláhova zetě

Nevládní Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) tvrdí, že „jednou ze dvou libanonských obětí středečního izraelského náletu, jehož cílem byl byt v obytném domě ve čtvrti Mazza v syrském Damašku, byl Hasan Kasír, zeť Hasana Nasralláha.“ SOHR už ve středu odpoledne napsala, že zasaženou budovu navštěvují vůdci Hizballáhu a představitelé íránských revolučních gard.

Zdroj blízký Hizballáhu tuto informaci agentuře AFP potvrdil s tím, že Hasan Kasír byl zároveň bratrem Džafara Kasíra, odpovědného za pašování zbraní z Íránu do Libanonu. Toho zabil v úterý izraelský vzdušný úder na jižním předměstí Bejrútu, označovaném za baštu Hizballáhu.

Mazza je přísně střežená čtvrť na jihozápadě syrského hlavního města, kde sídlí několik diplomatických misí, včetně libanonského a íránského velvyslanectví, a kde se nachází i sídlo mise OSN.

Izrael oznámil zabití šéfa gazské vlády

Izraelská armáda také oznámila, že v Pásmu Gazy zabila šéfa tamní vlády, jenž byl pravou rukou lídra palestinské teroristické organizace Hamás v Gaze Jahjá Sinvára. Rúhí Muštahá byl zabit před třemi měsíci na severu Pásma Gazy spolu se dvěma vysokými bezpečnostními činiteli Hamásu, informoval server The Times of Israel.

Muštahá měl podle izraelské armády na starost civilní správu v Pásmu Gazy, ale zapojen byl i do „teroristických aktivit proti Izraeli“ a měl přímý podíl na rozhodování o bojovém rozmístění jednotek Hamásu.

Izraelská armáda uvedla, že Muštahá a dva bezpečnostní činitelé Hamásu Sámih Sirádž a Sámí Auda zemřeli při leteckém úderu na tunel, který sloužil jako velitelství Hamásu. Armáda tvrdí, že měla „přesné zpravodajské informace“ o jejich přítomnosti v tunelu na severu Pásma Gazy.

Načítání...

Při jiném izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynul mediálně známý člen Hamásu Abdal Azíz Sálha, píše Reuters s odvoláním na zdravotnické zdroje a média s vazbami na Hamás.

Sálha se v roce 2000 účastnil lynče a vraždy dvou izraelských vojáků v Rámalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu. V roce 2011 jej Izrael zatkl a uvěznil. V říjnu 2011 byl propuštěn v rámci výměny uneseného izraelského vojáka Gilada Šalita za 1027 palestinských vězňů a byl deportován do Pásma Gazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
21:01Aktualizovánopřed 24 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 4 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 6 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...