Zvažovaný nový vůdce Hizballáhu je patrně po smrti, píše Reuters

Nahrávám video

Na izraelské město Haifa mířilo kolem úterního poledne středoevropského času asi sto raket, oznámila izraelská armáda. Nejméně jeden člověk utrpěl zranění. K útoku se přihlásila libanonská teroristická skupina Hizballáh. Židovský stát předtím při pondělním náletu v Libanonu zabil šéfa logistického velitelství Hizballáhu Suhaíla Husajna Husajního. Agentura Reuters s odvoláním na izraelského ministra obrany Jo'ava Galanta informovala o tom, že zlikvidován byl patrně i zvažovaný nový vůdce teroristického libanonského hnutí Hášim Safíjuddín. Zprávu posléze potvrdil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Izrael své úterní údery směřoval i na syrský Damašek, podle tamních úřadů úder nepřežilo nejméně sedm lidí.

Podle armády byly rakety na Haifu vystřeleny v nejméně dvou vlnách, část z nich zlikvidovala protivzdušná obrana. Podle izraelského tisku na předměstí padaly úlomky ze střel, poničeno bylo několik budov a zraněna nejméně jedna žena.

V Haifě se navíc nachází infrastruktura kritická pro celý Izrael – přístav, rafinerie nebo železniční a silniční uzly. Útokem na Haifu už rok vyhrožuje i Írán. „Mnozí jsou toho názoru, že přímý raketový úder by byl nejpraktičtějším způsobem akce. Provedeme takový úkol bez zaváhání, pokud to bude nezbytné,“ prohlásil zástupce velitele Íránských revolučních gard Alí Fadáwí.

Bojů na jihu Libanonu se nyní účastní izraelští vojáci z 36., 91., 98. a nově také 146. divize. To znamená, že armáda se rozhodla vyslat do sousedního státu další tisíce vojáků, kteří začali podle velení plnit úkoly na jihozápadě země už v průběhu předchozího dne.

Údery na Bejrút

Při izraelských pondělních útocích v Libanonu zemřelo 36 lidí a dalších 150 jich utrpělo zranění, uvedlo v úterý libanonské ministerstvo zdravotnictví podle agentury Reuters. Stanice BBC informuje, že jih metropole Bejrútu zasáhly další izraelské údery, a zveřejnila snímky Reuters, na nichž je vidět, jak se z jihu hlavního města valí dým.

Izraelská armáda mezitím podle BBC uvedla, že v pondělí zabila na jihu Libanonu nejméně 50 členů radikálního hnutí Hizballáh včetně jeho šesti vysoce postavených velitelů. Izraelské letectvo provedlo údery na to, co armáda nazvala „podzemními velitelskými centry“, které jsou podle ní součástí rozsáhlé sítě. Hizballáh se k tvrzení Izraele nevyjádřil.

Znamená to rozšíření záběru pozemní operace, která se dosud soustředila na východní části hranice mezi městy Bint Džbajl a Metulla, uvádí BBC. Izraelská armáda v pondělí oznámila, že chystá provést bojové operace na jižním pobřeží Libanonu. Podle tamního listu L´Orient Le Jour tamní rybáři v noci přesunuli své lodě na sever od řeky Aválí.

Izraelská armáda
Zdroj: Reuters/Gil Eliyahu

V úterý večer mířil židovský stát také na obytnou budovu v rezidenční čtvrti Mazza v syrském hlavním městě Damašku. Útok si vyžádal nejméně sedm mrtvých a jedenáct zraněných. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na syrskou státní tiskovou agenturu SANA.

Celkový počet příslušníků izraelských ozbrojených sil nasazených v oblasti odhadl server Times of Israel na patnáct tisíc. Deklarovaným cílem Jeruzaléma, který stále válčí také s teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, je zajistit klidný návrat svých občanů do obcí na severu země, odkud museli odejít kvůli přeshraničnímu ostřelování Hizballáhem.

Libanonské hnutí a izraelské jednotky se ostřelovaly přes hranici prakticky každý den od loňského října, kdy Izrael zahájil v Pásmu Gazy boje proti Hamásu v odvetě za jeho teroristický útok v jižním Izraeli.

Izraelská armáda v úterý večer také oznámila, že zničila tunel vedoucí z jižního Libanonu přes hranici s Izraelem. Tunel sice zasahoval asi deset metrů dovnitř izraelského území, neměl tam však východ. S odvoláním na prohlášení armády o tom informovala agentura AFP.

„Lokalizovali jsme a zničili tunel dlouhý asi 25 metrů, který překročil hranici a pronikl asi deset metrů na izraelské území,“ oznámil mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Dále uvedl, že podzemní chodba byla vykopána hnutím Hizballáh a vedla z oblasti libanonského města Marvahín směrem k izraelské vesnici Zarit. Izraelští vojáci pokračují v pátrání po dalších tunelech po celé délce hranice mezi Izraelem a Libanonem, dodal mluvčí.

Izrael útočí na pozice Hizballáhu také ze vzduchu, v posledních dnech zasahuje cíle hlavně v Bejrútu. Novináři libanonského deníku L´Orient Le Jour zaznamenali v úterý nejméně dva výbuchy v oblasti.

Údery na vedení Hizballáhu

Agentura Reuters přišla v úterý se zprávou, že armáda židovského státu zlikvidovala i zvažovaného nového vůdce teroristického libanonského hnutí Hášima Safíjuddína. Zprávu ve večerních hodinách SELČ potvrdil i premiér Netanjahu.

„Snížili jsme schopnosti Hizballáhu, zlikvidovali jsme tisíce teroristů, včetně Nasralláha a jeho nástupce a nástupce jeho nástupce,“ prohlásil Netanjahu ve videu určeném libanonské veřejnosti. Dále obvinil Írán a Hizballáh, že zničily Libanon a proměnily jej v „místo války a chaosu“.

Šéf izraelské vlády dále uvedl, že obyvatelé Libanonu mají příležitost svou zemi zachránit před vleklou válkou, zkázou a utrpením, „které vidíme v Gaze“. „Osvoboďte svou zemi od Hizballáhu, aby mohla opět vzkvétat. Aby budoucí generace libanonských a izraelských dětí neznaly ani válku, ani krveprolití, aby konečně mohly žít společně v míru,“ zakončil proslov výzvou.

Mezi mrtvými má být šéf logistiky Hizballáhu. Pro hnutí to znamená další citelnou ztrátu v době, kdy v posledních týdnech přichází postupně při izraelských útocích o své vedení, konstatoval zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

„Husajní hrál klíčovou roli při přesunech zbraní mezi Íránem a Hizballáhem a byl zodpovědný za distribuci vyspělých zbraní mezi jednotky hnutí, dohlížel na přepravu i přidělování těchto zbraní,“ sdělila izraelská armáda, podle níž se také podílel na plánování teroristických útoků proti Izraeli.

Nahrávám video

Hizballáh poprvé zmínil příměří

Jeruzalém za poslední dva týdny v Libanonu zlikvidoval velkou část vedení Hizballáhu včetně jeho dlouholetého šéfa Hasana Nasralláha. Úřadující šéf teroristické skupiny ale tvrdí, že Izrael nedosahuje výsledků, které veřejně oznamuje v ničení vojenských struktur Hizballáhu. „Naše zdroje a kapacity zůstávají v dobrém stavu,“ prohlašuje s tím, že se podle něj podařilo v uplynulých dnech navýšit útoky na židovský stát.

Kásim dále uvedl, že se Hizballáhu podařilo překonat ztráty, jež zasadily jeho velitelské struktuře nedávné údery, které ale označil za bolestné. Podle něj jsou velení a komunikace hnutí dobře organizované. „Všechny posty byly obsazeny. Žádné funkce nejsou volné,“ zdůraznil Kásim. Hizballáh se podle něj nemíní vzdát či opustit svá stanoviště. Jeho tvrzení nicméně nelze bezprostředně ověřit.

„Podporujeme snahy vedené (předsedou parlamentu Nabíhem) Barrím ve snaze dosáhnout příměří,“ prohlásil dále Kásim. Podle stanice CNN je to poprvé, co se vedení teroristického hnutí přihlásilo k příměří. Barrí je vedoucí činitel strany Amal, která je spojencem Hizballáhu na libanonské politické scéně.

Pro Izrael je nyní zásadní, aby se teroristé stáhli zhruba dvacet kilometrů od hranic židovského státu.

Kásim také prohlásil, že bojové kapacity Hizballáhu jsou prý „nedotčeny“. „To, co nepřítel říká o našich schopnostech, je iluze,“ dodal.

Před smrtí Nasralláha byl Kásim dvojkou ve vedení Hizballáhu. Podle agentury AFP se tak stal automaticky šéfem proíránského hnutí. Nového generálního tajemníka volí rada šúra se sedmi členy. Takovou volbu se však podle Kásima ještě nepodařilo uspořádat.

Uprchlická vlna

Izraelské údery v Libanonu podle tamních úřadů zabily přes dva tisíce lidí, před boji z domova uprchly stovky tisíc dalších, někteří do Sýrie.

„Obyvatelé Bejrútu se snaží žít normální životy, důvěra v přesnost útoků je ale mezi Libanonci a obyvateli města téměř nulová. Svou roli hraje samozřejmě i to, jak se chová Hizballáh, který umisťuje své operační velení, centra, ale také třeba muniční sklady do civilní zástavby,“ poznamenal Papadopulos.

Evakuace Turků a humanitární pomoc

Turecko v úterý oznámilo, že vyšle dvě lodě vojenského námořnictva pro dvě tisícovky svých občanů pobývajících v libanonském Bejrútu a evakuuje je zpět do vlasti. Plavidla do blízkovýchodní země zároveň přepraví humanitární pomoc. Podle agentury AFP registruje Turecko v Libanonu přibližně 14 tisíc svých státních příslušníků, které Ankara v případě potřeby přemístí v následujících dnech.

Poté, co se boje přesunuly na předměstí Bejrútu, zrušila řada aerolinek lety a mnohé země zahájily evakuaci svých občanů. Mezi prvními bylo Nizozemsko a zmíněné Turecko, později přibyly mimo jiné Čína, Velká Británie či Španělsko. Některé evakuace probíhají i po moři na Kypr. České občany z Libanonu přepravily ukrajinské, maďarské a slovenské speciály.

Zájem odletět z Libanonu do Česka má teď dalších devět osob, které využijí belgický a ukrajinský let, sdělilo v úterý ČTK ministerstvo zahraničí. V systému Drozd je nyní zaregistrovaných sto Čechů v této blízkovýchodní zemi.

CNN: USA to s příměřím vzdaly

Západ sleduje eskalaci blízkovýchodního konfliktu s obavami. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v úterý poznamenal, že Izrael napadl Libanon v minulosti už celkem třikrát s cílem zajistit svou větší bezpečnost. Varoval také před tím, aby se Libanon nestal novou Gazou.

„Je evidentní, jaký význam má dosažení příměří diplomatickými prostředky. Je také evidentní, že Libanon se potýká s velkým vnitřním politickým problémem, který musí vyřešit Libanonci,“ dodal končící představitel EU pro zahraniční politiku.

Spojené státy už podle CNN neusilují o dojednání příměří mezi Izraelem a Hizballáhem. Situace na Blízkém východě administrativu prezidenta Joea Bidena i nadále znepokojuje, Bílý dům se však podle zdrojů americké stanice nyní zaměřuje na omezení vojenských operací Izraele proti Libanonu a Íránu spíše než na jejich úplné zastavení.

Dál přitom probíhají jednání o formě izraelské odvety na masivní íránský raketový úder z minulého týdne. Biden dříve uvedl, že USA a Izrael diskutují o možných úderech na íránská ropná zařízení. Podle tisku Jeruzalém zvažuje i údery na jaderná zařízení, což je ale varianta, kterou Washington nepreferuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 27 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
před 36 mminutami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 8 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 10 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 13 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 13 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.