Izrael, který nyní soustřeďuje hlavní část svých operací v Gaze na Rafáh, má právo na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem, shodli se americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz. Syrská armáda mezitím oznámila, že její protivzdušná obrana v sobotu v ranních hodinách sestřelila několik izraelských raket vyslaných na předměstí Damašku, některé další ale zřejmě zasáhly cíl a zabily nejméně tři osoby, informovaly světové agentury. Jde o druhý podobný útok za méně než 24 hodin. Izraelská armáda se k tomu tradičně nevyjadřuje.
Syrská armáda podle agentury Reuters v prohlášení uvedla, že vzdušné údery byly vedeny z okupovaných Golanských výšin. Střely, které se nepodařilo zneškodnit, způsobily na zemi „určité materiální škody“, dodala.
Podle nevládní exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) jedna ze střel zasáhla obytnou budovu západně od hlavního města a zabila tři lidi, jejichž totožnost není bezprostředně známa. Ředitel SOHR Ramí Abdar Rahmán agentuře AFP řekl, že při úderech na čtvrť, kde se nacházejí „vily vysoce postavených vojenských i úředních činitelů“, bylo mnoho dalších lidí zraněno a počet mrtvých může ještě vzrůst. Zatím podle něj není jasné, zda jsou mezi oběťmi vojáci, či civilisté.
Exilová SOHR, která sídlí v Londýně a v Sýrii, disponuje sítí pozorovatelů, ještě předtím poznamenala, že o život mohly přijít „osoby nesyrské národnosti“ a že v oblasti působí libanonské šíitské hnutí Hizballáh a další proíránské skupiny. Upozornila také, že od začátku roku jde už o desátý zjevně izraelský útok na syrské území.
V pátek Sýrie oznámila, že její protivzdušná obrana sestřelila dva bezpilotní letouny na západním předměstí Damašku při útoku, který rovněž přišel z Golanských výšin. Odpovědnost za tento incident však výslovně nepřipsala Izraeli jako v sobotu, píše Reuters.
Izraelská armáda se k těmto zprávám zahraničních médií tradičně nevyjadřuje. Podle nich Izrael při podobných úderech od prosince v Sýrii zabil několik příslušníků íránských revolučních gard včetně významného generála.
Je nutné zajistit i dodávky humanitární pomoci, shodli se Biden a Scholz
O Izraeli jednali ve Washingtonu také německý kancléř Olaf Scholz a americký prezident Joe Biden. Shodli se, že má právo na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem, zároveň je nutné zajistit ochranu civilního obyvatelstva v Pásmu Gazy a zvýšit dodávky humanitární pomoci.
„Způsob vedení války musí odpovídat požadavkům, které na sebe Izrael klade, ale také těm, které vyplývají z mezinárodního práva,“ poznamenal Scholz.
Biden dal už o den dříve najevo, že postup Izraele v Gaze považuje za přehnaný, což agentura Reuters označila za jeho dosud nejtvrdší veřejnou kritiku postupu izraelské vlády.
Izrael se nyní soustředí na Rafáh
Izrael nyní hlavní část svých vojenských operací směřuje na jih Gazy do oblasti Rafáhu, kde se tísní odhadem 1,3 až 1,5 milionu Palestinců, z nichž tam velká část uprchla z jiných regionů úzkého pobřežního pásma, v němž žije celkem 2,3 milionu Palestinců. Obavy z izraelských plánů vyjádřily OSN i Spojené státy. Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby prohlásil, že vojenská operace v Rafáhu v tuto chvíli „není něco, co bychom podpořili“.
Před „extrémně nebezpečnými důsledky“ případné ofenzivy v Rafáhu v sobotu varovala Saúdská Arábie. Její ministerstvo zahraničí v prohlášení „kategoricky odmítlo a rozhodně odsoudilo“ plány na „nucené vysídlení“ statisíců civilistů, kteří do této oblasti museli uprchnout před „brutální izraelskou agresí“. Podle Saúdské Arábie je také třeba v této věci neprodleně svolat schůzi Rady bezpečnosti OSN.
Jak dlouho potrvá vojenská operace?
Zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek uvedl, že náčelník generálního štábu izraelské armády Herzi Halevi nechce spustit invazi do Rafáhu, dokud nebude jasno, co se stane s víc než milionem palestinských civilistů v této oblasti, a také dokud izraelská diplomacie svou plánovanou operaci nepředjedná s Egyptem. Rafáh totiž leží přímo na hranici s touto arabskou zemí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle 12. televizního kanálu řekl válečnému kabinetu, že Izraeli zbývá nanejvýš měsíc na vojenské operace proti teroristickým základnám v Gaze. Kvůli narůstajícímu tlaku zvláště Spojených států by chystaný nápor na jih Gazy měl Izrael skončit před postním měsícem ramadánem. Ten letos začíná 10. března.
Izrael na úzké pobřežní pásmo útočí v reakci na teroristický útok Hamásu a dalších ozbrojenců ze 7. října, při němž v Izraeli zemřelo na dvanáct set lidí a dalších asi 250 bylo uneseno. V Gaze od té doby podle údajů Hamásu zahynulo přes 27 tisíc lidí a drtivá většina obyvatel musela opustit své domovy.
Podzemní centrum Hamásu pod sídlem úřadu OSN?
Izraelská armáda tvrdí, že pod velitelstvím Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) ve městě Gaza objevila podzemní datové centrum, které hnutí Hamás používalo pro zpravodajské a komunikační účely. Informovaly o tom agentury Reuters a AP a server The Times of Israel (ToI), jejichž reportéři tunel v doprovodu izraelských vojáků navštívili.
Mluvčí UNRWA Juliette Toumaová uvedla, že úřad nemá odbornost ani kapacity zjišťovat, co se děje pod jeho budovami. Velitelství v Gaze podle ní její pracovníci opustili už 12. října, pět dní po začátku války, a nemůže tak izraelské tvrzení nijak komentovat.
