Při izraelském vzdušném útoku v Pásmu Gazy v úterý brzy ráno zemřelo nejméně dvacet Palestinců. Nálety mířily na město Rafah na jihu a uprchlický tábor Nusajrát ve středu Gazy. Podle agentury Reuters to oznámili zdravotníci působící v oblasti, kde proti sobě od října bojuje izraelská armáda a palestinské teroristické hnutí Hamás. Izrael podle agentury v noci vypálil i několik raket na vojenské cíle u syrského hlavního města Damašku. O míru v regionu chce jednat americký ministr zahraničí Antony Blinken během návštěvy Saúdské Arábie a Egypta, ke které má dojít tento týden.
Při izraelském náletu na Rafah a uprchlický tábor Nusajrát zemřelo dvacet lidí, uvedli zdravotníci
Čtrnáct lidí podle Reuters zemřelo po zásahu několika domů v Rafahu u hranic s Egyptem a desítky dalších byly při útoku zraněny. Šest lidí zahynulo při náletu na dům v uprchlickém táboře Nusajrát ve středu Gazy.
Izraelská armáda také oznámila, že její vojáci během pokračující operace v nemocnici Šífa v Gaze už zabili přes 50 bojovníků Hamásu, píší izraelská média.
V uprchlickém táboře Dajr Balah ve středu Pásma Gazy se zvuk výbuchů mísí s údery hromu a Palestince žijící ve stanech vedle války trápí i déšť, napsala Reuters. „Už nejsme schopni rozlišit zvuky hřmění od bombardování. Dříve jsme čekali na déšť a modlili se k Bohu, pokud se zpozdil. Dnes se modlíme, aby nepršelo. Vysídlení lidé mají dost trápení,“ sdělil agentuře Reuters přes textové zprávy otec pěti dětí z Dajr Balahu.
Současný konflikt podnítily teroristické útoky Hamásu a dalších radikálních organizací v jižním Izraeli loni v říjnu, kdy zemřelo asi 1200 lidí. Dalších asi 250 lidí unesli ozbrojenci z Izraele do Pásma Gazy, zhruba polovinu jich stále zadržují. Podle pondělních údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze, spravovaného Hamásem, zahynulo od začátku války v Pásmu Gazy nejméně 31 726 Palestinců.
Izrael podnikl nálety i u Damašku, uvedla agentura Reuters
V souvislosti s útoky 7. října se zvýšila i intenzita útoků Izraele v Sýrii. Od prosince bylo při pravděpodobně izraelských úderech v Sýrii zabito více než půl tuctu příslušníků íránských revolučních gard.
Írán byl během téměř dvanáct let trvajícího konfliktu v Sýrii hlavním podporovatelem prezidenta Bašára Asada. Jeho podpora Damašku a libanonské skupině Hizballáh přitahuje pravidelné izraelské nálety, jejichž cílem je omezit exteritoriální vojenskou moc Teheránu.
Podle Reuters Izrael v úterý brzy ráno vypálil několik raket na vojenské cíle u Damašku. Syrské ministerstvo obrany uvedlo, že některé rakety sestřelila protivzdušná obrana, nálet podle úřadu způsobil „materiální škody“.
Blinken chce vyjednávat o trvalém míru, upozornil na hrozící hladomor
Jednat o zajištění dlouhotrvajícího míru v regionu chce tento týden během návštěvy Saúdské Arábie a Egypta americký ministr zahraničí Blinken. Novinářům to podle agentury Reuters řekl během návštěvy jihovýchodní Asie.
Citoval rovněž údaje OSN, podle nichž je sto procent obyvatel Pásma Gazy ohroženo vážným nedostatkem potravin a potřebuje humanitární pomoc. „To je poprvé, co byla celá populace Pásma Gazy takto klasifikována,“ řekl podle agentury AFP. Odvolal se na nejnovější zprávu mezinárodní iniciativy IPC pro potravinovou bezpečnost, podle níž by se za stávající situace dostalo přes 1,1 milionu obyvatel v Gaze v příštích měsících do nejhoršího, pátého stupně indikujícího „hladomor“.
„Dali jsme Izraeli jasně najevo, že musí mít plán pro Pásmo Gazy na dobu, kdy konflikt skončí, což, doufáme, bude co nejdříve. Takový plán musí být v souladu s potřebami Izraele bránit se, aby se už neopakoval 7. říjen,“ dodal Blinken.
Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT by Izrael preferoval „zaplavit“ Gazu humanitární pomocí, riskoval by však, že padne do rukou Hamásu. „Pokud se zmocní rozdělování pomoci (…), obnoví svou politickou sílu,“ řekl. Velkým dodávkám humanitární pomoci však brání i geografické podmínky, například mělké a písčité pobřeží, kde chybí přístavy.
Omezování humanitární pomoci v Gaze by mohl být válečný zločin, uvedl komisař OSN
Izraelské omezování dovozu a distribuce humanitární pomoci palestinským civilistům v Pásmu Gazy by mohlo být považováno za válečnou strategii, a tudíž za válečný zločin, uvedl v úterý vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.
„Rozsah, v jakém Izrael nadále omezuje vstup pomoci do Pásma Gazy, stejně jako způsob, jakým pokračuje v bojích, mohou být považovány za použití hladovění jako válečné metody, a tedy představovat válečný zločin,“ uvedl Türk podle DPA.
„Izrael má jako okupační mocnost povinnost zajistit civilnímu obyvatelstvu jídlo a lékařskou péči a umožnit humanitárním organizacím distribuci pomoci,“ řekl Türk prostřednictvím svého mluvčího Jeremyho Laurence. Rozhodnutí, zda se Izrael dopouští válečných zločinů, podle něj musí učinit soudy.
Biden odmítl vojenskou operaci v Rafahu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí 45 minut telefonoval s americkým prezidentem Joem Bidenem, kterému řekl, že Izrael Gazanům poskytne „potřebnou humanitární pomoc, která pomůže tyto cíle splnit“, přičemž měl na mysli i vojenský cíl likvidace palestinského hnutí Hamás.
Izraelský premiér podle bezpečnostního poradce Bílého domu Jakea Sullivana rovněž souhlasil s vysláním izraelské delegace do Washingtonu, aby projednala možnou ofenzivu v Rafahu na jihu Pásma Gazy. Tam je podle Izraele poslední velká koncentrace islamistických bojovníků, ale také se tam ukrývá kolem 1,4 milionu Palestinců, které z domovů v jiných částech pásma vyhnaly boje.
Zpravodaj ČT David Borek k situaci v Pásmu Gazy (zdroj: ČT24)
Americký prezident se však výslovně vyjádřil proti případné vojenské operaci v Rafahu. „Je to významné. Časové okno, které měl Izrael po 7. říjnu, se nyní s největší pravděpodobností zavírá. Okno pro razantní, robustní akci proti Hamásu,“ řekl Borek. Spojené státy podle něj podporují útlejší a policejní protiteroristickou akci, nikoliv vojenský atak.
„To je rozdíl oproti tomu, co Amerika říkala zhruba v posledních dvou měsících. Dávala najevo, že tu akci podporuje, ale nejprve musí Izrael předložit detailní plán, jak v případě takové operace zamezit masivnímu dopadu na civilisty,“ přiblížil Borek.