V Pásmu Gazy probíhá rozsáhlá humanitární krize a podle představitelů Evropské unie v oblasti hrozí akutní hladomor. Hovoří o potřebě poskytovat místním civilistům pomoc. Izrael kvůli přístupu k obyvatelstvu Gazy čelí stupňující se kritice i od svého blízkého spojence, Spojených států amerických. Ministři zahraničí sedmadvacítky vůbec poprvé odsouhlasili sankce proti radikálním izraelským osadníkům ze Západního břehu. Další restrikce se dotknou i teroristického hnutí Hamás.
Vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell dokonce obvinil Izrael z toho, že svým zásahem proti teroristickému hnutí Hamás v Gaze hladomor záměrně vyvolává. „Gaza byla před válkou největší věznicí pod širým nebem. Dnes je to největší hřbitov pod širým nebem. Hřbitov pro desítky tisíc lidí a také hřbitov mnoha nejdůležitějších zásad humanitárního práva,“ prohlásil.
Vůči Borrellovi se obratem vymezil ministr zahraničí židovského státu Benny Katz. „Izrael povoluje rozsáhlou humanitární pomoc Gaze po zemi, vzduchem i po moři každému, kdo je ochotný pomoci. Navzdory tomu, že Hamás konvoje s pomocí násilně narušuje,“ napsal na síti X.
Izrael čelí kritice i za to, že pomoc, která do Gazy proudí po zemi, naráží na příliš pomalou byrokracii na hranicích kontrolovaných izraelskými úřady. Za pondělí podle nich do Gazy vjelo 239 kamionů, podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové ale Gaza potřebuje zhruba 500 kamionů denně.
„Nemůžeme stát stranou a dívat se, jak Palestinci čelí hrozbě hladomoru,“ přidal se k výtkám německý kancléř Olaf Scholz. Také dal najevo obavy z izraelských plánů na vojenský zásah v Rafáhu. Nejjižnější cíp Pásma Gazy obývá podle odhadů více než milion utečenců.
Izraelský ministerský předseda Benjamin Netanjahu ve své reakci zdůraznil, že prioritou bude minimalizace civilních obětí. „Náš cíl při eliminaci zbývajících teroristických praporů v Rafáhu jde ruku v ruce s tím, abychom umožnili civilnímu obyvatelstvu opustit Rafáh,“ uvedl.
Podle zpravodaje ČT v Izraeli Davida Borka by Netanjahu mohl od tažení do Rafáhu ustoupit. „Ač se to nezdá, je pragmatik,“ řekl s tím, že Netanjahu chápe realitu mezinárodních vztahů a dokáže se jim přizpůsobit. Na druhou stranu podle Borka většina izraelské společnosti stojí za cílem vlády a armády zničit teroristické hnutí Hamás, což uklidnění situace komplikuje.
Dvoustátní řešení
Netanjahu v neděli odmítl i výzvu vůdce demokratické většiny v americkém Senátu Chucka Schumera. Ten kritizoval současné vedení Izraele i za to, že nechce připustit takzvané dvoustátní řešení konfliktu, a vyjádřil názor, že Izrael by měl uspořádal nové volby a nahradit v čele vlády právě Netanjahua.
„Myslím, že nejsme banánová republika. Lid Izraele si vybere, kdy budou volby a koho zvolí. Není to něco, co nám má být vnucováno,“ prohlásil Netanjahu.
Americký prezident Joe Biden, který dává otevřeně najevo nespokojenost s přístupem izraelského premiéra, Schumera za jeho projev pochválil. Zástupci Bidenovy administrativy ale o víkendu přispěchali s ujištěním, že otázka vypsání voleb je výlučně v gesci suverénního Izraele.
