První humanitární pomoc z kyperské lodi dorazila na břeh Pásma Gazy

3 minuty
Události: Humanitární pomoc pro Gazu
Zdroj: ČT24

Posádka první lodi s humanitárními zásobami, která plula novým námořním koridorem z Kypru do Pásma Gazy, dokončila vykládání. V sobotu ráno o tom informovala agentura AFP. Podle charitativní organizace World Central Kitchen (WCK), která cestu zorganizovala, jde o dvě stě tun potravin. Vyplutí druhé lodi s pěti sty tunami zásob, především cukru, mouky, těstovin a mléka, se očekává ještě během soboty. Se shazováním zásob z letadel mezitím v sobotu začalo německé letectvo, informovala agentura DPA.

Gaza nemá funkční přístav, ve kterém by mohly kotvit těžké lodě, a tak posádka využívala provizorní molo a menší čluny, kterými zásoby dopravovala na břeh. Podle španělského šéfkuchaře a zakladatele WCK Josého Andrése šlo o ekvivalent zásob převezených dvanácti kamiony.

„Byla to zkouška, při níž jsme zjistili, že jsme schopni dovážet tisíce tun týdně. S dalšími zkušenostmi se zdokonalíme,“ uvedl Andrés na sociální síti X.

Kypr je od Gazy po moři vzdálený asi 370 kilometrů. Na iniciativě se kromě Kypru podílela především Evropská unie, Spojené státy a Spojené arabské emiráty, které první zásilku z větší části financovaly. Stanice al-Džazíra informovala, že k projektu se hodlá připojit také Japonsko. Stanice se odvolává na prohlášení ministryně zahraničí Jóko Kamikawaové v japonských médiích.

Civilisté trpí podvýživou

O humanitárním námořním koridoru z Kypru se začalo jednat v listopadu, Izrael tuto možnost v zásadě schválil v prosinci, ale teprve nyní se plán začal realizovat. Přispěla k tomu americká vláda, která zesílila tlak na izraelské vedení kvůli zhoršující se humanitární krizi v Pásmu Gazy, kde podle místních úřadů ovládaných teroristickou organizací Hamás zemřelo už nejméně dvacet dětí kvůli podvýživě.

Příčinou humanitární krize v Pásmu Gazy je k dnešku 162. dnem pokračující válka mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, které Evropská unie či Spojené státy pokládají za teroristickou organizaci. Válku vyvolal útok Hamásu na jih Izraele v říjnu 2023.

Humanitární pomoc zahájilo také Německo

Potraviny začalo v sobotu shazovat z letadel nad Pásmem Gazy Německo. Humanitární operaci německého letectva dal zelenou ministr obrany Boris Pistorius už ve středu. Bundeswehr k tomuto účelu poskytl dva transportní letouny C-130 Hercules.

Každý z těchto letounů dokáže přepravit až osmnáct tun nákladu, uvádí bundeswehr na svém webu společně s dalšími technickými podrobnostmi operace. Pomoc z letounů nad Gazou už shazují také Jordánsko, Francie, USA nebo Egypt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 32 mminutami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 59 mminutami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 5 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 5 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánovčera v 12:54
Načítání...