Loď s humanitární pomocí vykládá potraviny u města Gaza, další může vyplout ještě v pátek

První loď v rámci námořního humanitárního koridoru do Pásma Gazy v současné válce Izraele s teroristy z Hamásu už vykládá přes provizorní molo náklad potravinové pomoci u města Gaza, informovala v pátek charitativní organizace World Central Kitchen (WCK), která cestu organizuje.

„WCK vykládá zoufale potřebné potraviny, které dorazily naší první námořní zásilkou pomoci do Pásma Gazy v rámci operace Safeena. Je to naše mezinárodní úsilí dopravit do Pásma Gazy co nejvíce potravin po moři,“ uvedla organizace. Kolem 17:00 SEČ organizace informovala, že se zatím podařilo vyložit dvě bedny nákladu a doprava další pomoci na břeh bude trvat ještě několik hodin.

Loď španělské nevládní organizace Open Arms vyplula v úterý z kyperského přístavu Larnaka, kde ji zkontrolovali zástupci Izraele. Veze asi dvě stě tun humanitární pomoci, včetně mouky, rýže a dalších potravin. Náklad a cestu financovaly z větší části Spojené arabské emiráty (SAE) a organizuje ji charitativní organizace World Central Kitchen, registrovaná ve Spojených státech amerických.

V Gaze je ale jen malý rybářský přístav, nyní také poškozený válkou, v němž nemohou zakotvit větší lodě. Podle záběrů na síti X byl náklad přeložen z velké lodi na menší člun, který pak přirazil k provizornímu molu ze sutin u břehu. Pomoc bude dále distribuována v Pásmu Gazy organizací WCK za dohledu izraelské armády.

Na Kypru, od Gazy vzdáleném asi 370 kilometrů, je už připravená druhá loď s humanitární pomocí, uvedly tento týden kyperské úřady. V pátek kyperská média informovala, že by loď měla vyplout a že poveze asi pět set tun pomoci, včetně cukru, mouky, těstovin či mléka.

O humanitárním námořním koridoru z Kypru se začalo jednat už v listopadu, Izrael tuto možnost v zásadě schválil v prosinci, ale až do března trvalo, než se plán zrealizoval. Přispěla k tomu americká vláda, která zesílila tlak na izraelskou vládu kvůli zhoršující se humanitární situaci v Pásmu Gazy, kde podle tamních úřadů už zemřelo nejméně 20 dětí kvůli podvýživě. USA také zesílily tlak na Izrael v obavě, že zahájí pozemní operaci v oblasti Rafáhu na jihu Pásma Gazy, kde přežívá v zoufalých podmínkách na 1,4 milionu lidí.

Izrael ofenzivu v Pásmu Gazy zahájil po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října, kdy na izraelském území zahynulo dvanáct set lidí a dalších zhruba 250 osob zavlekli ozbrojenci Hamásu a dalších teroristických a radikálních skupin na palestinské území. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní v listopadu byla propuštěna přibližně polovina z nich. Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy spravovaného Hamásem zahynulo od začátku války přes 31 tisíc Palestinců.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT David Borek komentuje současnou situaci v Izraeli
Zdroj: ČT24

Politická rovina humanitární pomoci

„Loď je zajímavým průlomem, jak lze dopravovat humanitární pomoc do Pásma Gazy. Není však všespásným, protože kapacita lodi není oslnivá,“ míní zahraniční zpravodaj ČT v Izraeli David Borek. Kapacita lodi podle něj nahrazuje jeden konvoj kamionů.

Pozemní trasa je problematická, během minulých týdnů tam docházelo k rabování nákladních aut. „V pozadí se skrývá jasná rovnice. Ten, kdo rozhoduje o distribuci pomoci, také rozhoduje o politické moci v Pásmu Gazy,“ řekl Borek a dodal, že Hamás i Izrael si to uvědomují. 

Borek připomněl, že Hamás zabil člena jednoho z palestinských rodinných klanů, který spolupracoval na distribuci humanitární pomoci s Izraelem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 2 hhodinami

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 4 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 6 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 6 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...