Loď s humanitární pomocí vykládá potraviny u města Gaza, další může vyplout ještě v pátek

První loď v rámci námořního humanitárního koridoru do Pásma Gazy v současné válce Izraele s teroristy z Hamásu už vykládá přes provizorní molo náklad potravinové pomoci u města Gaza, informovala v pátek charitativní organizace World Central Kitchen (WCK), která cestu organizuje.

„WCK vykládá zoufale potřebné potraviny, které dorazily naší první námořní zásilkou pomoci do Pásma Gazy v rámci operace Safeena. Je to naše mezinárodní úsilí dopravit do Pásma Gazy co nejvíce potravin po moři,“ uvedla organizace. Kolem 17:00 SEČ organizace informovala, že se zatím podařilo vyložit dvě bedny nákladu a doprava další pomoci na břeh bude trvat ještě několik hodin.

Loď španělské nevládní organizace Open Arms vyplula v úterý z kyperského přístavu Larnaka, kde ji zkontrolovali zástupci Izraele. Veze asi dvě stě tun humanitární pomoci, včetně mouky, rýže a dalších potravin. Náklad a cestu financovaly z větší části Spojené arabské emiráty (SAE) a organizuje ji charitativní organizace World Central Kitchen, registrovaná ve Spojených státech amerických.

V Gaze je ale jen malý rybářský přístav, nyní také poškozený válkou, v němž nemohou zakotvit větší lodě. Podle záběrů na síti X byl náklad přeložen z velké lodi na menší člun, který pak přirazil k provizornímu molu ze sutin u břehu. Pomoc bude dále distribuována v Pásmu Gazy organizací WCK za dohledu izraelské armády.

Na Kypru, od Gazy vzdáleném asi 370 kilometrů, je už připravená druhá loď s humanitární pomocí, uvedly tento týden kyperské úřady. V pátek kyperská média informovala, že by loď měla vyplout a že poveze asi pět set tun pomoci, včetně cukru, mouky, těstovin či mléka.

O humanitárním námořním koridoru z Kypru se začalo jednat už v listopadu, Izrael tuto možnost v zásadě schválil v prosinci, ale až do března trvalo, než se plán zrealizoval. Přispěla k tomu americká vláda, která zesílila tlak na izraelskou vládu kvůli zhoršující se humanitární situaci v Pásmu Gazy, kde podle tamních úřadů už zemřelo nejméně 20 dětí kvůli podvýživě. USA také zesílily tlak na Izrael v obavě, že zahájí pozemní operaci v oblasti Rafáhu na jihu Pásma Gazy, kde přežívá v zoufalých podmínkách na 1,4 milionu lidí.

Izrael ofenzivu v Pásmu Gazy zahájil po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října, kdy na izraelském území zahynulo dvanáct set lidí a dalších zhruba 250 osob zavlekli ozbrojenci Hamásu a dalších teroristických a radikálních skupin na palestinské území. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní v listopadu byla propuštěna přibližně polovina z nich. Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy spravovaného Hamásem zahynulo od začátku války přes 31 tisíc Palestinců.

Nahrávám video

Politická rovina humanitární pomoci

„Loď je zajímavým průlomem, jak lze dopravovat humanitární pomoc do Pásma Gazy. Není však všespásným, protože kapacita lodi není oslnivá,“ míní zahraniční zpravodaj ČT v Izraeli David Borek. Kapacita lodi podle něj nahrazuje jeden konvoj kamionů.

Pozemní trasa je problematická, během minulých týdnů tam docházelo k rabování nákladních aut. „V pozadí se skrývá jasná rovnice. Ten, kdo rozhoduje o distribuci pomoci, také rozhoduje o politické moci v Pásmu Gazy,“ řekl Borek a dodal, že Hamás i Izrael si to uvědomují. 

Borek připomněl, že Hamás zabil člena jednoho z palestinských rodinných klanů, který spolupracoval na distribuci humanitární pomoci s Izraelem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 19 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle tamních představitelů nejméně deset lidí. Dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 11 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 11 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled