Loď s humanitární pomocí vykládá potraviny u města Gaza, další může vyplout ještě v pátek

První loď v rámci námořního humanitárního koridoru do Pásma Gazy v současné válce Izraele s teroristy z Hamásu už vykládá přes provizorní molo náklad potravinové pomoci u města Gaza, informovala v pátek charitativní organizace World Central Kitchen (WCK), která cestu organizuje.

„WCK vykládá zoufale potřebné potraviny, které dorazily naší první námořní zásilkou pomoci do Pásma Gazy v rámci operace Safeena. Je to naše mezinárodní úsilí dopravit do Pásma Gazy co nejvíce potravin po moři,“ uvedla organizace. Kolem 17:00 SEČ organizace informovala, že se zatím podařilo vyložit dvě bedny nákladu a doprava další pomoci na břeh bude trvat ještě několik hodin.

Loď španělské nevládní organizace Open Arms vyplula v úterý z kyperského přístavu Larnaka, kde ji zkontrolovali zástupci Izraele. Veze asi dvě stě tun humanitární pomoci, včetně mouky, rýže a dalších potravin. Náklad a cestu financovaly z větší části Spojené arabské emiráty (SAE) a organizuje ji charitativní organizace World Central Kitchen, registrovaná ve Spojených státech amerických.

V Gaze je ale jen malý rybářský přístav, nyní také poškozený válkou, v němž nemohou zakotvit větší lodě. Podle záběrů na síti X byl náklad přeložen z velké lodi na menší člun, který pak přirazil k provizornímu molu ze sutin u břehu. Pomoc bude dále distribuována v Pásmu Gazy organizací WCK za dohledu izraelské armády.

Na Kypru, od Gazy vzdáleném asi 370 kilometrů, je už připravená druhá loď s humanitární pomocí, uvedly tento týden kyperské úřady. V pátek kyperská média informovala, že by loď měla vyplout a že poveze asi pět set tun pomoci, včetně cukru, mouky, těstovin či mléka.

O humanitárním námořním koridoru z Kypru se začalo jednat už v listopadu, Izrael tuto možnost v zásadě schválil v prosinci, ale až do března trvalo, než se plán zrealizoval. Přispěla k tomu americká vláda, která zesílila tlak na izraelskou vládu kvůli zhoršující se humanitární situaci v Pásmu Gazy, kde podle tamních úřadů už zemřelo nejméně 20 dětí kvůli podvýživě. USA také zesílily tlak na Izrael v obavě, že zahájí pozemní operaci v oblasti Rafáhu na jihu Pásma Gazy, kde přežívá v zoufalých podmínkách na 1,4 milionu lidí.

Izrael ofenzivu v Pásmu Gazy zahájil po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října, kdy na izraelském území zahynulo dvanáct set lidí a dalších zhruba 250 osob zavlekli ozbrojenci Hamásu a dalších teroristických a radikálních skupin na palestinské území. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní v listopadu byla propuštěna přibližně polovina z nich. Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy spravovaného Hamásem zahynulo od začátku války přes 31 tisíc Palestinců.

10 minut
Zpravodaj ČT David Borek komentuje současnou situaci v Izraeli
Zdroj: ČT24

Politická rovina humanitární pomoci

„Loď je zajímavým průlomem, jak lze dopravovat humanitární pomoc do Pásma Gazy. Není však všespásným, protože kapacita lodi není oslnivá,“ míní zahraniční zpravodaj ČT v Izraeli David Borek. Kapacita lodi podle něj nahrazuje jeden konvoj kamionů.

Pozemní trasa je problematická, během minulých týdnů tam docházelo k rabování nákladních aut. „V pozadí se skrývá jasná rovnice. Ten, kdo rozhoduje o distribuci pomoci, také rozhoduje o politické moci v Pásmu Gazy,“ řekl Borek a dodal, že Hamás i Izrael si to uvědomují. 

Borek připomněl, že Hamás zabil člena jednoho z palestinských rodinných klanů, který spolupracoval na distribuci humanitární pomoci s Izraelem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 13 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...