Loď s humanitární pomocí vykládá potraviny u města Gaza, další může vyplout ještě v pátek

První loď v rámci námořního humanitárního koridoru do Pásma Gazy v současné válce Izraele s teroristy z Hamásu už vykládá přes provizorní molo náklad potravinové pomoci u města Gaza, informovala v pátek charitativní organizace World Central Kitchen (WCK), která cestu organizuje.

„WCK vykládá zoufale potřebné potraviny, které dorazily naší první námořní zásilkou pomoci do Pásma Gazy v rámci operace Safeena. Je to naše mezinárodní úsilí dopravit do Pásma Gazy co nejvíce potravin po moři,“ uvedla organizace. Kolem 17:00 SEČ organizace informovala, že se zatím podařilo vyložit dvě bedny nákladu a doprava další pomoci na břeh bude trvat ještě několik hodin.

Loď španělské nevládní organizace Open Arms vyplula v úterý z kyperského přístavu Larnaka, kde ji zkontrolovali zástupci Izraele. Veze asi dvě stě tun humanitární pomoci, včetně mouky, rýže a dalších potravin. Náklad a cestu financovaly z větší části Spojené arabské emiráty (SAE) a organizuje ji charitativní organizace World Central Kitchen, registrovaná ve Spojených státech amerických.

V Gaze je ale jen malý rybářský přístav, nyní také poškozený válkou, v němž nemohou zakotvit větší lodě. Podle záběrů na síti X byl náklad přeložen z velké lodi na menší člun, který pak přirazil k provizornímu molu ze sutin u břehu. Pomoc bude dále distribuována v Pásmu Gazy organizací WCK za dohledu izraelské armády.

Na Kypru, od Gazy vzdáleném asi 370 kilometrů, je už připravená druhá loď s humanitární pomocí, uvedly tento týden kyperské úřady. V pátek kyperská média informovala, že by loď měla vyplout a že poveze asi pět set tun pomoci, včetně cukru, mouky, těstovin či mléka.

O humanitárním námořním koridoru z Kypru se začalo jednat už v listopadu, Izrael tuto možnost v zásadě schválil v prosinci, ale až do března trvalo, než se plán zrealizoval. Přispěla k tomu americká vláda, která zesílila tlak na izraelskou vládu kvůli zhoršující se humanitární situaci v Pásmu Gazy, kde podle tamních úřadů už zemřelo nejméně 20 dětí kvůli podvýživě. USA také zesílily tlak na Izrael v obavě, že zahájí pozemní operaci v oblasti Rafáhu na jihu Pásma Gazy, kde přežívá v zoufalých podmínkách na 1,4 milionu lidí.

Izrael ofenzivu v Pásmu Gazy zahájil po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října, kdy na izraelském území zahynulo dvanáct set lidí a dalších zhruba 250 osob zavlekli ozbrojenci Hamásu a dalších teroristických a radikálních skupin na palestinské území. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní v listopadu byla propuštěna přibližně polovina z nich. Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy spravovaného Hamásem zahynulo od začátku války přes 31 tisíc Palestinců.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT David Borek komentuje současnou situaci v Izraeli
Zdroj: ČT24

Politická rovina humanitární pomoci

„Loď je zajímavým průlomem, jak lze dopravovat humanitární pomoc do Pásma Gazy. Není však všespásným, protože kapacita lodi není oslnivá,“ míní zahraniční zpravodaj ČT v Izraeli David Borek. Kapacita lodi podle něj nahrazuje jeden konvoj kamionů.

Pozemní trasa je problematická, během minulých týdnů tam docházelo k rabování nákladních aut. „V pozadí se skrývá jasná rovnice. Ten, kdo rozhoduje o distribuci pomoci, také rozhoduje o politické moci v Pásmu Gazy,“ řekl Borek a dodal, že Hamás i Izrael si to uvědomují. 

Borek připomněl, že Hamás zabil člena jednoho z palestinských rodinných klanů, který spolupracoval na distribuci humanitární pomoci s Izraelem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 15 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 18 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 22 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...