Izrael zintenzivnil operace v Chán Júnisu na jihu Gazy, armáda zasáhla desítky cílů

Izrael zintenzivnil operace ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. Při úderech byly zničeny desítky objektů palestinského teroristického hnutí Hamás, informovala v neděli podle agentury Reuters izraelská armáda. Chán Júnis je v posledních týdnech centrem izraelské ofenzivy. Izraelská armáda zároveň podle Reuters zveřejnila závěry předběžného vyšetřování, podle nějž většina civilistů při čtvrtečním incidentu u humanitárního konvoje u města Gaza zemřela v tlačenici, ne kvůli střelbě do davu.

Letectvo a dělostřelectvo zasáhlo asi 50 cílů během šesti minut, upřesnila izraelská armáda. „Během úderů vojáci zničili teroristickou infrastrukturu a zlikvidovali teroristy Hamásu, kteří operovali z civilních objektů v městských oblastech,“ dodala.

Obyvatele oblasti zaskočil rychlý postup izraelských tanků, který vyvolal nové boje s palestinskými ozbrojenci, konstatovala agentura Reuters. Na jednom sídlišti se některé rodiny obrátily na sociální média s tím, že kvůli tankům v ulicích nemohou opustit své domovy.

Palestinská militantní skupina Islámský džihád oznámila, že zaútočila raketami na dva tanky a vyhodila do povětří budovu, do které vojáci vjeli.

Ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem, jehož údaje nelze nezávisle ověřit, v neděli uvedlo, že od počátku izraelské ofenzivy zemřelo 30 410 obyvatel Pásma Gazy. Počet raněných na palestinském území od počátku konfliktu vyčíslilo na 71 700.

Ministerstvo také tvrdí, že v nemocnici Kamála Advána na severu Gazy zemřelo v důsledku podvýživy a dehydratace v posledních dnech nejméně 15 dětí. „Obáváme se o životy šesti (dalších) dětí na jednotce intenzivní péče, které trpí podvýživou a průjmem v důsledku zastavení generátoru a kyslíku a oslabení zdravotnických kapacit,“ řekl mluvčí ministerstva Ašraf Kidra. Ani tyto informace nelze ověřit.

Izrael: Mrtví v tlačenici, ne kvůli střelbě

Pokud jde o zmíněný incident u humanitárního konvoje, pak podle závěru předběžného vyšetřování izraelští vojáci do davu nestříleli. Někteří svědkové tvrdí opak, Jeruzalém ale mluví o výstražných výstřelech. Palestinské úřady ovládané Hamásem uvádějí, že na místě zemřelo přes sto lidí.

Izrael po prvotním vyšetřování zahájil jeho další, důkladnější fázi. Incidentem se bude zabývat „nezávislý, profesionální a odborný orgán“, který své závěry sdělí již v příštích dnech, avizoval mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.

Prvotní přezkum vycházel z informací od vojáků a velitelů v terénu. Podle Hagariho ukázal, že armáda na dav u konvoje nezaútočila. „Většina Palestinců byla zabita nebo přišla ke zranění kvůli tlačenici,“ konstatoval mluvčí vojska.

„Po varovných výstřelech vypálených k rozehnání tlačenice a poté, co se naše jednotky začaly stahovat, se k nim přiblížilo několik rabujících, kteří představovali bezprostřední hrozbu. Podle prvotního ohledání vojáci zasáhli proti několika osobám,“ dodal.

Výsledky vyšetřování odmítl i člen výboru pro mimořádné situace na ministerstvu zdravotnictví v Pásmu Gazy Mutasim Saláh. Instituce spadá rovněž pod kontrolu teroristů z Hamásu. Většina zranění podle něj byla způsobena kulkami těžké ráže, nikoliv lehkými zbraněmi. „Tyto kulky těžkého kalibru pocházejí od izraelské okupační armády,“ prohlásil. Zároveň tvrdí, že u řady lidí bylo kvůli těmto zraněním nutné přistoupit k amputaci a odmítl, že by zranění a úmrtí byla způsobena tlačenicí nebo přejetím lidí.

Čtyři pětiny zraněných, které přijala jedna z nemocnic ve městě Gaza po čtvrtečním incidentu, měly střelná poranění, napsala v pátek s odvoláním na ředitele nemocnice agentura AP. Šéf zdravotnického zařízení Avda Muhammad Salhá agentuře řekl, že do „jeho“ nemocnice bylo přivezeno 176 zraněných, z nichž 142 mělo střelná poranění. Zbylých 34 osob mělo mít zranění zjevně způsobená tlačenicí.

Nynější válka mezi Izraelem a hnutím Hamás začala loni 7. října, když příslušníci teroristické organizace zaútočili na jižní Izrael. Na 1200 lidí zabili a dalších zhruba 250 unesli na palestinské území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled