Netanjahu už má plán, co s Gazou. Izrael by povolil civilní vládu, ale pod svou vojenskou kontrolou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu chce po konci války s Hamásem udržet izraelskou vojenskou kontrolu nad Pásmem Gazy, kde by měla teroristy nahradit civilní samospráva. Vyplývá to z návrhu, který Netanjahu předložil svému válečnému kabinetu, píše agentura Reuters a server The Times of Israel. Samospráva by měla fungovat prostřednictvím nezávislých palestinských zástupců. „Jednostranné uznání“ palestinského státu Netanjahu odmítl. Představitelé palestinské autonomie návrh odmítli jako de facto novou okupaci Gazy. Podle člena Hamásu plán nemá šanci na úspěch.

Podle jednostránkového dokumentu, který premiér ve čtvrtek večer představil členům bezpečnostního kabinetu, si má Izrael udržet bezpečnostní kontrolu nad veškerým územím západně od řeky Jordán, tedy včetně okupovaného Západního břehu a Pásma Gazy, kde chtějí mít Palestinci svůj nezávislý stát.

Server The Times of Israel poznamenal, že dokument převážně shrnuje principy, o nichž Netanjahu mluví od začátku války, ale je to poprvé, co je předložil k projednání a formálnímu schválení členům vlády.

Netanjahu v rámci dlouhodobých plánů odmítá „jednostranné uznání“ palestinského státu. Urovnání vztahů s Palestinci může být podle něj dosaženo pouze přímými rozhovory mezi oběma stranami. Kdo by měl jednat za palestinskou stranu, nicméně premiér neuvedl.

Ve střednědobých cílech pak premiér zdůraznil, že je třeba dosáhnout demilitarizace a deradikalizace Pásma Gazy. Neupřesnil přitom, kdy má tato střednědobá fáze začít ani jak dlouho bude trvat. Obnovu Pásma Gazy, jejíž velkou část srovnala izraelská ofenziva se zemí, ovšem podmiňuje úplným odzbrojením tohoto území.

Apel na pomoc arabských států

Zapojit by se podle Netanjahua měly arabské státy, které mají zkušenosti s deradikalizací. Podle serveru Times of Israel premiér apeluje hlavně na Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, které ovšem daly opakovaně najevo, že nechtějí hrát při obnově Gazy žádnou roli, dokud se nezačne jednat o dohodě o vytvoření dvou států.

Netanjahu také navrhuje, aby se Izrael podílel na ochraně hranice mezi Pásmem Gazy a Egyptem a aby v této oblasti včetně přechodu v Rafáhu spolupracoval s Egyptem a Spojenými státy v boji proti pašeráctví.

Pokud jde o nahrazení vlády Hamásu v Pásmu Gazy a zachování veřejného pořádku, navrhuje Netanjahu spolupracovat s místními zástupci, „kteří nejsou napojeni na teroristické země nebo skupiny ani jimi nejsou finančně podporováni“. Ohledně možné role palestinské samosprávy v poválečné Gaze se dokument nezmiňuje.

„Premiérův souhrn principů odráží širokou veřejnou shodu ohledně cílů války a nahrazení vlády Hamásu v Gaze civilní alternativou,“ uvedl v prohlášení úřad předsedy vlády. Analytici nicméně vyjádřili silnou skepsi k tomuto Netanjahuovu cíli a poznamenali, že je pravděpodobné, že všichni lídři palestinské komunity, kteří budou otevřeně a jednostranně spolupracovat s Izraelem, budou rychle delegitimizováni a jejich životy mohou být ohroženy.

Premiér dále v dokumentu vyzývá ke zrušení agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) a její nahrazení jinými mezinárodními humanitárními organizacemi. Někteří pracovníci UNRWA jsou podezřelí ze spolupráce s Hamásem během krvavého útoku ze 7. října 2023.

Obavy z rozkolu v koalici

Netanjahu více než čtyři měsíce odkládal jednání bezpečnostního kabinetu týkající se takzvaného „dne po válce“, protože se obával, že by to mohlo vést ke sporům v jeho převážně pravicové koalici. Někteří z jeho krajně pravicových ministrů chtějí využít těchto setkání k prosazení obnovy izraelských osad v Gaze a zajištění trvalé izraelské kontroly nad Pásmem.

To však Netanjahu odmítá, protože má obavy z reakce Západu na podobné plány a z omezení podpory židovského státu. Ta je přitom zejména ze strany USA pro Netanjahua klíčová.

Palestinci návrh označují za reokupaci Gazy

Mluvčí předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse v reakci uvedl, že Netanjahuův návrh je odsouzen k neúspěchu stejně jako všechny ostatní pokusy Izraele změnit geografickou a demografickou realitu Pásma Gazy.

Představitel Hamásu Usáma Hamdán na tiskové konferenci v Bejrútu podle agentury AFP prohlásil, že Netanjahuův plán nikdy nebude naplněn. „Pokud jde o den poté v Pásmu Gazy, Netanjahu předkládá nápady, o kterých dobře ví, že nikdy neuspějí,“ prohlásil.

Návrh odsoudilo také palestinské ministerstvo zahraničí na Západním břehu, které jej označilo za „oficiální reokupaci Pásma Gazy a vnucení izraelské kontroly nad ním“ a za „plán, který má prodloužit genocidu našeho lidu, a pokus o získání více času na realizaci plánů na jeho vysídlení“. Současně vyzvalo Spojené státy a další západní země, aby uznaly Palestinu jako nezávislý stát a umožnily jí stát se členským státem OSN.

Válka v Gaze oživila výzvy mezinárodního společenství, a to i ze strany Spojených států, k takzvanému dvoustátnímu řešení, které by po desítkách let ukončilo izraelsko-palestinský konflikt. Řada izraelských politiků však s tímto řešením nesouhlasí. Šéf diplomacie EU Josep Borrell po jednání ministrů zahraničí skupiny G20 ve čtvrtek řekl, že členské země se obecně shodují na dvoustátním řešení konfliktu a žádný stát G20 se nestaví vysloveně proti tomuto diplomatickému postupu.

Třebaže dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu je dlouhodobě základem politiky Západu v blízkovýchodním regionu, od podpisu dohod z Osla v první polovině devadesátých let nebylo ve věci palestinské státnosti učiněno významného pokroku, poznamenal Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán vypustil rakety na americkou základnu, Katar je zachytil

Írán v pondělí večer vyslal rakety na americkou základnu al-Udajd v Kataru. Označil to jako odvetu za americký nálet na íránská jaderná zařízení v noci na neděli. Katar následně oznámil, že se jeho protivzdušné obraně podařilo úder úspěšně zachytit a nikdo nebyl zraněn ani nezemřel. Americký prezident Donald Trump označil íránskou reakci na americké útoky za velmi slabou, což prý očekával. Kataru, který věc považuje za vážné narušení vlastní suverenity, vyjádřily podporu další země v Perském zálivu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael podle armády dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hormuzský průliv je ropná tepna, kterou může Írán ucpat. Naštěstí existuje bypass

Z hlediska světové ekonomiky existuje jen málo tak důležitých míst, jako je Hormuzský průliv. Představuje totiž jedinou možnost, jak se dá tankery přepravovat ropa z Perského zálivu, kde se těží, do zbytku světa. A jeho severní část kontroluje Írán, který by ho mohl v reakci na útoky Izraele a USA uzavřít.
před 7 hhodinami

Kyjev hlásí po ruských útocích devět mrtvých a desítky zraněných

V důsledku leteckého útoku na ukrajinskou metropoli a její okolí zemřelo nejméně devět lidí a dalších více než třicet jich bylo zraněno, uvedl web Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil i vstup do stanice metra Svjatošyn. Další oběti si vyžádaly útoky na jiných místech Ukrajiny. Ruská balistická střela navečer zasáhla školu v ukrajinské Oděské oblasti. Podle šéfa oblastní správy zemřeli dva lidé.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rutte: Nová hranice výdajů na obranu zvýší bezpečnost a přinese pracovní místa

Šéf NATO Mark Rutte na tiskové konferenci nastínil témata summitu Severoatlantické aliance, který se koná v úterý a ve středu v nizozemském Haagu. Očekává se, že lídři členských států proberou zejména zvyšování výdajů na obranu, podporu Ukrajiny, která se už více než tři roky brání ruské invazi, a situaci na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jen dvě lžičky kaše denně. Lídr běloruské opozice popsal věznění

„Je to rozhodně mučení,“ řekl o uvěznění běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski v rozhovoru pro AP. Agentura píše, že po několika letech za mřížemi politik zhubl přes padesát kilogramů a je téměř k nepoznání. Cichanouski se dostal na svobodu v sobotu poté, co jej společně s dalšími politickými vězni propustil běloruský vládce Alexandr Lukašenko – podle všeho na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 11 hhodinami

Satelit vyfotil íránská nukleární zařízení poničená bombardováním USA

Satelity společnosti Maxar vyfotily tři jaderné provozy, které se staly v noci na neděli terčem amerického bombardování. Zasažena byla nukleární zařízení Ísfahán, Natanz a Fordo. Prezident Spojených států Donald Trump údery zdůvodnil tím, že chce zabránit Íránu v získání jaderné bomby. Teherán popírá, že by se o to snažil. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poděkoval USA, že zakročily proti nejnebezpečnějšímu režimu, který ohrožuje existenci Izraele.
před 14 hhodinami

Z Izraele mohou začít znovu odlétat turisté, zatím po padesáti v každém letu

Z izraelského mezinárodního Ben Gurionova letiště by v pondělí měla odletět první letadla s cestujícími. Půjde o první repatriační lety od 13. června, kdy Izrael uzavřel vzdušný prostor kvůli válce s Íránem, informoval server The Times of Israel (ToI). Odlety s cestujícími byly dosud zakázané, minulý týden povolila izraelská vláda repatriační přílety s Izraelci uvázlými v cizině.
před 14 hhodinami
Načítání...