Izraelská vláda tajně jedná mimo jiné s Kongem o vysídlení Palestinců, píše list

Izraelská vláda vede tajná jednání s několika zeměmi, včetně afrického Konga, kam by ráda přemístila obyvatele Pásma Gazy, napsal list The Times of Israel (ToI). K vystěhování velkého počtu Palestinců z Pásma Gazy opakovaně vyzvali izraelští krajně pravicoví ministři Becalel Smotrič a Itamar Ben Gvir, kteří si za to vysloužili v úterý kritiku od amerického ministerstva zahraničí.

Ministr národní bezpečnosti Ben Gvir ve středu podle serveru ToI prohlásil, že „Izrael už není hvězdou na americké vlajce“. „Spojené státy jsou naším nejlepším přítelem, ale v prvé řadě uděláme to, co je dobré pro stát Izrael: migrace stovek tisíc lidí z Gazy umožní (izraelským) obyvatelům enklávy vrátit se domů a žít v bezpečí,“ prohlásil Ben Gvir, který by rád obnovil židovské osady v Pásmu Gazy.

Podobně se vyjádřil také ministr financí Smotrič, který v sobotu prohlásil, že Izrael by měl zvážit opětovné budování židovských osad v Pásmu Gazy, až tam bude Hamás poražen.

Z Pásma Gazy se Izrael stáhl na základě mírových dohod v roce 2005. V roce 2007 oblast násilím ovládlo teroristické hnutí Hamás, které v roce 2006 jen těsně porazilo v palestinských parlamentních volbách umírněné hnutí Fatah, jehož předsedou je šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás.

Smotrič ve středu znovu hovořil o nutnosti vystěhování Palestinců z Pásma Gazy, což označil za „humanitární řešení“. Smotrič podle ToI řekl, že vystěhování si přeje více než „sedmdesát procent Izraelců“, neuvedl ale, kde tento údaj vzal. Ministr takové řešení označil za nutné, protože Izrael nemůže připustit, aby „čtyři minuty od jeho obcí existovalo ohnisko nenávisti a terorismu, kde se každé ráno probouzejí dva miliony lidí s touhou zničit stát Izrael a s touhou vraždit a znásilňovat Židy“. V Pásmu Gazy žije asi 2,4 milionu lidí.

Smotričovy a Ben Gvirovy dřívější výroky v úterý odmítlo americké ministerstvo zahraničí, jehož mluvčí Matthew Miller je označil za „pobuřující a nezodpovědné". Za zcela „neužitečné“ je ve středu označila také německá diplomacie. „Náš postoj je jasný –⁠ nesmí dojít k žádnému vyhánění (obyvatel) ani k žádnému zmenšování území Pásma Gazy,“ uvedl mluvčí německého ministerstva zahraničí.

Ministryně mluví o „humanitární emigraci“, jiný představitel plány popírá

Izraelská ministryně pro tajné služby Gila Gamlielová v úterý v parlamentu podle ToI hovořila o budoucnosti Pásma Gazy. „Po válce se zhroutí vláda Hamásu, nebudou tam žádné místní úřady, civilní obyvatelstvo bude zcela závislé na humanitární pomoci. Nebude tam práce a 60 procent zemědělské půdy se stane bezpečnostní nárazníkovou zónou,“ uvedla s odkazem na možné plány izraelské vlády. Podle ní osud Gazy není jen problémem Izraele. Svět by měl podpořit „humanitární emigraci“, řekla Gamlielová, podle které je potenciální vysídlení tisíců lidí, jediné možné řešení.

Zprávu o tajných jednáních izraelské vlády s ostatními zeměmi o možném přesunu Palestinců ve středu v rozhovoru s listem ToI popřel nejmenovaný vysoce postavený izraelský představitel. „V Izraeli jsou tací, kteří se domnívají, že někteří Gazané jsou ochotni dobrovolně emigrovat,“ řekl. „Podle mého názoru je to neopodstatněná iluze. Žádná země nepojme dva miliony lidí, ale ani jeden milion, sto nebo pět tisíc. Nevím, kde se ten nápad vzal,“ řekl představitel.

„Může to probíhat třeba mezi Kongem a Gazany, ale Izrael nevede v této věci s žádnou zemí žádná jednání,“ uvedl dále tento představitel. „Nechci říkat, že je to falešná zpráva, ale nemůže to jít přes nás, protože my s tím nemáme nic společného. Konžané mohou s Gazany klidně mluvit a říci jim, aby se přestěhovali do Konga,“ dodal.

Premiér Benjamin Netanjahu se zatím jasně nevyjádřil k budoucnosti Gazy po konci války, která začala 7. října útokem Hamásu na Izrael, který si vyžádal na dvanáct set obětí. Izraelská odvetná ofenziva zabila podle úřadů v Gaze kontrolovaných Hamásem na 22 tisíc Palestinců. Netanjahu uvedl, že jen izraelská armáda může zajistit, aby oblast zůstala „demilitarizovaná“, tedy bez teroristů z Hamásu.

Netanjahu rovněž odmítl, aby území spravovala palestinská autonomie v čele s Fatahem. Minulé pondělí podle informací serveru Tol Netanjahu na zasedání frakce Likud prohlásil, že se snaží usnadnit dobrovolnou migraci obyvatel Gazy do jiných zemí. „Naším problémem je najít země, které jsou ochotny přijmout Gazany, a my na tom pracujeme,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 12 mminutami

„Odplata made in USA.“ Američané nasadili kopie íránských dronů

Americké drony LUCAS – Low-cost Uncrewed Combat Attack System – vznikly jako kopie íránských kamikadze dronů Šáhed a nyní je USA posílají proti Teheránu a dalším městům v rámci útoku na Írán. Podle amerického velitelství CETCOM, které je odpovědné za oblast Blízkého východu, drony LUCAS přináší „odplatu made in USA“. Za jejich vznikem stojí poptávka po levné technologii, kterou lze rychle nasadit na bojišti.
14:21Aktualizovánopřed 17 mminutami

V Íránu půjde o delší operaci, avizoval Caine. Podle Hegsetha nebude nekonečná

Americko-izraelská operace proti Íránu pokračuje. Podle ministra obrany USA Peta Hegsetha Spojené státy válku nezačaly, ale za prezidenta Donalda Trumpa ji ukončí. Jejich cílem nebylo změnit režim, ač k tomu již došlo, poznamenal s tím, že „nyní je chvíle Íránců“. Útoky na Írán podle něj nepovedou k nekonečné válce, cílem je zničit jeho rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Postup komentoval i šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine, který zopakoval Trumpova slova o tom, že operace bude „delší“. Očekává další ztráty na americké straně.
14:03Aktualizovánopřed 36 mminutami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 39 mminutami

Česko vyšle dva airbusy, aby vyzvedly lidi z Egypta a Jordánska, řekl Babiš

Český armádní airbus odletí do Egypta z Prahy v pondělí ve 14:00, stejně tak jeden letoun Casa. Airbus by měl do egyptského Šarm aš-Šajchu doletět v 19:00, o hodinu později by měl odletět zpět do Česka. Casa by měla do Egypta doletět ve 22:30. Druhý, menší airbus s kapacitou 42 osob odletí do Jordánska v 17:00, kde má přistát v Ammánu ve 23:00 a o hodinu později poletí zpět, oznámil na pondělní tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet tak reagoval na aktuální dění na Blízkém východě.
01:38Aktualizovánopřed 42 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny komodit kvůli útoku na Írán rostou. Plyn pro Evropu zdražil o polovinu

Ceny ropy se v pondělí prudce zvyšují kvůli obavám, že americko-izraelské útoky na Írán povedou k omezení dodávek suroviny na trh. Severomořský Brent se dostal nad 82 dolarů (zhruba 1684 korun) za barel, než růst mírně polevil. Íránské odvetné útoky totiž narušily lodní dopravu Hormuzským průlivem, který je klíčový pro vývoz ropy z Blízkého východu. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vzrostla téměř o padesát procent na téměř 48 eur (1160 korun) za megawatthodinu. Akcie naopak padají.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinu opět zasáhly drony, Rusko mluví o útoku na Novorossijsk

Ukrajina v noci na pondělí znovu čelila útokům. Rusové v Kryvém Rihu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti podle místních činitelů zasáhli dopravní podnik. Na jiném místě stejného regionu ruská armáda při útoku zabila pětapadesátiletého muže, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Hanža. V Černihivské oblasti nepřežila ruský útok postarší žena, řekl šéf tamní správy Vjačeslav Čaus. Ukrajinské drony podle Ruska útočily na přístav Novorossijsk, místní úřady hlásí pět zraněných. Po útoku tam vzplanul terminál s palivem, uvedla ruská služba BBC. Kyjev se k útoku oficiálně nevyjádřil.
10:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...