Izraelská vláda tajně jedná mimo jiné s Kongem o vysídlení Palestinců, píše list

Izraelská vláda vede tajná jednání s několika zeměmi, včetně afrického Konga, kam by ráda přemístila obyvatele Pásma Gazy, napsal list The Times of Israel (ToI). K vystěhování velkého počtu Palestinců z Pásma Gazy opakovaně vyzvali izraelští krajně pravicoví ministři Becalel Smotrič a Itamar Ben Gvir, kteří si za to vysloužili v úterý kritiku od amerického ministerstva zahraničí.

Ministr národní bezpečnosti Ben Gvir ve středu podle serveru ToI prohlásil, že „Izrael už není hvězdou na americké vlajce“. „Spojené státy jsou naším nejlepším přítelem, ale v prvé řadě uděláme to, co je dobré pro stát Izrael: migrace stovek tisíc lidí z Gazy umožní (izraelským) obyvatelům enklávy vrátit se domů a žít v bezpečí,“ prohlásil Ben Gvir, který by rád obnovil židovské osady v Pásmu Gazy.

Podobně se vyjádřil také ministr financí Smotrič, který v sobotu prohlásil, že Izrael by měl zvážit opětovné budování židovských osad v Pásmu Gazy, až tam bude Hamás poražen.

Z Pásma Gazy se Izrael stáhl na základě mírových dohod v roce 2005. V roce 2007 oblast násilím ovládlo teroristické hnutí Hamás, které v roce 2006 jen těsně porazilo v palestinských parlamentních volbách umírněné hnutí Fatah, jehož předsedou je šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás.

Smotrič ve středu znovu hovořil o nutnosti vystěhování Palestinců z Pásma Gazy, což označil za „humanitární řešení“. Smotrič podle ToI řekl, že vystěhování si přeje více než „sedmdesát procent Izraelců“, neuvedl ale, kde tento údaj vzal. Ministr takové řešení označil za nutné, protože Izrael nemůže připustit, aby „čtyři minuty od jeho obcí existovalo ohnisko nenávisti a terorismu, kde se každé ráno probouzejí dva miliony lidí s touhou zničit stát Izrael a s touhou vraždit a znásilňovat Židy“. V Pásmu Gazy žije asi 2,4 milionu lidí.

Smotričovy a Ben Gvirovy dřívější výroky v úterý odmítlo americké ministerstvo zahraničí, jehož mluvčí Matthew Miller je označil za „pobuřující a nezodpovědné". Za zcela „neužitečné“ je ve středu označila také německá diplomacie. „Náš postoj je jasný –⁠ nesmí dojít k žádnému vyhánění (obyvatel) ani k žádnému zmenšování území Pásma Gazy,“ uvedl mluvčí německého ministerstva zahraničí.

Ministryně mluví o „humanitární emigraci“, jiný představitel plány popírá

Izraelská ministryně pro tajné služby Gila Gamlielová v úterý v parlamentu podle ToI hovořila o budoucnosti Pásma Gazy. „Po válce se zhroutí vláda Hamásu, nebudou tam žádné místní úřady, civilní obyvatelstvo bude zcela závislé na humanitární pomoci. Nebude tam práce a 60 procent zemědělské půdy se stane bezpečnostní nárazníkovou zónou,“ uvedla s odkazem na možné plány izraelské vlády. Podle ní osud Gazy není jen problémem Izraele. Svět by měl podpořit „humanitární emigraci“, řekla Gamlielová, podle které je potenciální vysídlení tisíců lidí, jediné možné řešení.

Zprávu o tajných jednáních izraelské vlády s ostatními zeměmi o možném přesunu Palestinců ve středu v rozhovoru s listem ToI popřel nejmenovaný vysoce postavený izraelský představitel. „V Izraeli jsou tací, kteří se domnívají, že někteří Gazané jsou ochotni dobrovolně emigrovat,“ řekl. „Podle mého názoru je to neopodstatněná iluze. Žádná země nepojme dva miliony lidí, ale ani jeden milion, sto nebo pět tisíc. Nevím, kde se ten nápad vzal,“ řekl představitel.

„Může to probíhat třeba mezi Kongem a Gazany, ale Izrael nevede v této věci s žádnou zemí žádná jednání,“ uvedl dále tento představitel. „Nechci říkat, že je to falešná zpráva, ale nemůže to jít přes nás, protože my s tím nemáme nic společného. Konžané mohou s Gazany klidně mluvit a říci jim, aby se přestěhovali do Konga,“ dodal.

Premiér Benjamin Netanjahu se zatím jasně nevyjádřil k budoucnosti Gazy po konci války, která začala 7. října útokem Hamásu na Izrael, který si vyžádal na dvanáct set obětí. Izraelská odvetná ofenziva zabila podle úřadů v Gaze kontrolovaných Hamásem na 22 tisíc Palestinců. Netanjahu uvedl, že jen izraelská armáda může zajistit, aby oblast zůstala „demilitarizovaná“, tedy bez teroristů z Hamásu.

Netanjahu rovněž odmítl, aby území spravovala palestinská autonomie v čele s Fatahem. Minulé pondělí podle informací serveru Tol Netanjahu na zasedání frakce Likud prohlásil, že se snaží usnadnit dobrovolnou migraci obyvatel Gazy do jiných zemí. „Naším problémem je najít země, které jsou ochotny přijmout Gazany, a my na tom pracujeme,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 3 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 9 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 10 hhodinami
Načítání...