Izraelská vláda tajně jedná mimo jiné s Kongem o vysídlení Palestinců, píše list

Izraelská vláda vede tajná jednání s několika zeměmi, včetně afrického Konga, kam by ráda přemístila obyvatele Pásma Gazy, napsal list The Times of Israel (ToI). K vystěhování velkého počtu Palestinců z Pásma Gazy opakovaně vyzvali izraelští krajně pravicoví ministři Becalel Smotrič a Itamar Ben Gvir, kteří si za to vysloužili v úterý kritiku od amerického ministerstva zahraničí.

Ministr národní bezpečnosti Ben Gvir ve středu podle serveru ToI prohlásil, že „Izrael už není hvězdou na americké vlajce“. „Spojené státy jsou naším nejlepším přítelem, ale v prvé řadě uděláme to, co je dobré pro stát Izrael: migrace stovek tisíc lidí z Gazy umožní (izraelským) obyvatelům enklávy vrátit se domů a žít v bezpečí,“ prohlásil Ben Gvir, který by rád obnovil židovské osady v Pásmu Gazy.

Podobně se vyjádřil také ministr financí Smotrič, který v sobotu prohlásil, že Izrael by měl zvážit opětovné budování židovských osad v Pásmu Gazy, až tam bude Hamás poražen.

Z Pásma Gazy se Izrael stáhl na základě mírových dohod v roce 2005. V roce 2007 oblast násilím ovládlo teroristické hnutí Hamás, které v roce 2006 jen těsně porazilo v palestinských parlamentních volbách umírněné hnutí Fatah, jehož předsedou je šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás.

Smotrič ve středu znovu hovořil o nutnosti vystěhování Palestinců z Pásma Gazy, což označil za „humanitární řešení“. Smotrič podle ToI řekl, že vystěhování si přeje více než „sedmdesát procent Izraelců“, neuvedl ale, kde tento údaj vzal. Ministr takové řešení označil za nutné, protože Izrael nemůže připustit, aby „čtyři minuty od jeho obcí existovalo ohnisko nenávisti a terorismu, kde se každé ráno probouzejí dva miliony lidí s touhou zničit stát Izrael a s touhou vraždit a znásilňovat Židy“. V Pásmu Gazy žije asi 2,4 milionu lidí.

Smotričovy a Ben Gvirovy dřívější výroky v úterý odmítlo americké ministerstvo zahraničí, jehož mluvčí Matthew Miller je označil za „pobuřující a nezodpovědné". Za zcela „neužitečné“ je ve středu označila také německá diplomacie. „Náš postoj je jasný –⁠ nesmí dojít k žádnému vyhánění (obyvatel) ani k žádnému zmenšování území Pásma Gazy,“ uvedl mluvčí německého ministerstva zahraničí.

Ministryně mluví o „humanitární emigraci“, jiný představitel plány popírá

Izraelská ministryně pro tajné služby Gila Gamlielová v úterý v parlamentu podle ToI hovořila o budoucnosti Pásma Gazy. „Po válce se zhroutí vláda Hamásu, nebudou tam žádné místní úřady, civilní obyvatelstvo bude zcela závislé na humanitární pomoci. Nebude tam práce a 60 procent zemědělské půdy se stane bezpečnostní nárazníkovou zónou,“ uvedla s odkazem na možné plány izraelské vlády. Podle ní osud Gazy není jen problémem Izraele. Svět by měl podpořit „humanitární emigraci“, řekla Gamlielová, podle které je potenciální vysídlení tisíců lidí, jediné možné řešení.

Zprávu o tajných jednáních izraelské vlády s ostatními zeměmi o možném přesunu Palestinců ve středu v rozhovoru s listem ToI popřel nejmenovaný vysoce postavený izraelský představitel. „V Izraeli jsou tací, kteří se domnívají, že někteří Gazané jsou ochotni dobrovolně emigrovat,“ řekl. „Podle mého názoru je to neopodstatněná iluze. Žádná země nepojme dva miliony lidí, ale ani jeden milion, sto nebo pět tisíc. Nevím, kde se ten nápad vzal,“ řekl představitel.

„Může to probíhat třeba mezi Kongem a Gazany, ale Izrael nevede v této věci s žádnou zemí žádná jednání,“ uvedl dále tento představitel. „Nechci říkat, že je to falešná zpráva, ale nemůže to jít přes nás, protože my s tím nemáme nic společného. Konžané mohou s Gazany klidně mluvit a říci jim, aby se přestěhovali do Konga,“ dodal.

Premiér Benjamin Netanjahu se zatím jasně nevyjádřil k budoucnosti Gazy po konci války, která začala 7. října útokem Hamásu na Izrael, který si vyžádal na dvanáct set obětí. Izraelská odvetná ofenziva zabila podle úřadů v Gaze kontrolovaných Hamásem na 22 tisíc Palestinců. Netanjahu uvedl, že jen izraelská armáda může zajistit, aby oblast zůstala „demilitarizovaná“, tedy bez teroristů z Hamásu.

Netanjahu rovněž odmítl, aby území spravovala palestinská autonomie v čele s Fatahem. Minulé pondělí podle informací serveru Tol Netanjahu na zasedání frakce Likud prohlásil, že se snaží usnadnit dobrovolnou migraci obyvatel Gazy do jiných zemí. „Naším problémem je najít země, které jsou ochotny přijmout Gazany, a my na tom pracujeme,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 1 hhodinou

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 3 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 3 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 5 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 7 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.