Přeživší masakru na festivalu Supernova žalují izraelské bezpečnostní složky za podcenění hrozby z Gazy

Čtyři desítky přeživších z hudebního festivalu Supernova vymáhají na izraelských úřadech odškodné v celkové výši 1,23 miliardy korun kvůli tomu, že podle nich zanedbaly bezpečnost účastníků akce. Na žalobu upozornil server The Times of Israel. Přeživší tvrdí, že se akce neměla konat tak blízko hranic s Pásmem Gazy a měla být okamžitě zrušena ve chvíli, kdy bezpečnostní síly odhalily hrozící útok. Proti konání akce se tehdy postavili i někteří vysoce postavení činitelé armády, kteří upozorňovali na možné nebezpečí, dostali však rozkaz festival povolit.

Na izraelský festival, který se konal poblíž kibucu Re'im asi pět kilometrů od hranic s Gazou, zaútočili loni 7. října teroristé z Hamásu a povraždili tam 364 lidí. Na záběrech od účastníků akce je vidět, jak se teroristé snáší na padácích, další přijeli v dodávkách. Poté začali civilisty unášet a zabíjet. Právě Supernova se nakonec stala místem vůbec největšího masakru.

V první civilní žalobě svého druhu se teď soudí o kompenzaci skupina 42 přeživších, kteří při krvavém útoku utrpěli zranění a rozhodli se obrátit na okresní soud v Tel Avivu. Žalobu vedou proti izraelské kontrarozvědce Šin Bet, izraelské armádě, policii a ministerstvu obrany, které podle nich zanedbaly své povinnosti.

„Jediný telefonát představitelů izraelských ozbrojených sil veliteli odpovědnému za akci, aby ji okamžitě zrušil s ohledem na možné nebezpečí, by zachránil životy a zabránil fyzickým a duševním zraněním stovek účastníků festivalu, včetně žalující strany. Míra nedbalosti a hrubé přehlédnutí jsou mimo chápání,“ stojí v žalobě, kterou citoval server The Times of Israel.

Desítky zraněných zmiňují kromě způsobené bolesti a utrpení také ztrátu životní radosti, ale i současného a budoucího výdělku v důsledku zranění. Upozorňují rovněž na léčebné výlohy spojené s následky brutálního útoku palestinských teroristů.

Žalobci uvedli, že při masakru, který začal v půl sedmé ráno a pokračoval až do poledne, docházelo ke zvěrstvům vůči účastníkům Supernovy, kdy někteří byli znásilněni a zavražděni tak brutálním způsobem, jako je upálení zaživa. Někteří přeživší se schovávali pod mrtvá těla a další těla museli přejet auty, aby z místa unikli. Čtyřicet lidí z festivalu teroristé odvlekli do Gazy.

Ignorace jasných signálů

Podle žalobců vyšlo po masakru najevo, že i někteří vysoce postavení činitelé armády z divize pro Gazu vyjadřovali obavy ohledně konání festivalu. Šéf kontrarozvědky Ronen Bar měl údajně o situaci jednat noc před útokem, kdy vyslal na hranici speciální operační tým kvůli neobvyklým incidentům.

Izraelský list Ha'arec před týdnem napsal, že operační důstojník z divize Gaza, podplukovník Sahar Fogel označil festival za „zbytečné bezpečnostní riziko“, přičemž na jeho stranu se postavili i další bezpečnostní činitelé. Obavy podle Ha'arecu nevycházely z hrozby teroristického útoku, ale spíše z hrozby raketové a minometné palby směřující z Gazy.

Proti akci se postavila rovněž regionální rada Eškol, v jejíž jurisdikci se festival konal, s tím, že by to o víkendu způsobilo nepříjemnosti, ale nakonec po schválení akce policií a armádou od svého negativního stanoviska ustoupila.

V rámci příprav na akci byla v systému protiraketové obrany Iron Dome zřízena speciální poplachová oblast v místě konání festivalu, nicméně podle zprávy bylo i bezpečnostním činitelům jasné, že třem tisícům účastníků není možné v případě potřeby zajistit bezpečný úkryt.

Podceněná hrozba

Po útoku navíc vyšlo najevo, že tajné služby zřejmě o celkových plánech Hamásu zaútočit na židovský stát věděly, ale ignorovaly je. Americký deník The New York Times (NYT) začátkem loňského prosince napsal, že izraelské bezpečnostní složky měly už od roku 2022 dokument, který popisoval útok Hamásu na izraelské území.

Text podle NYT popisuje směr útoku na místo konání hudebního festivalu Supernova i postupy, které Hamás skutečně 7. října použil. Izraelské bezpečnostní složky však vyhodnotily plán jako příliš ambiciózní a mimo bojové schopnosti hnutí.

Fogelovi tak bylo vedením nakonec řečeno, aby konání festivalu Supernova odsouhlasil, uvádí Ha'arec ve zprávě. Ta podrobně popisuje obavy z právních problémů, jež by mohly nastat, pokud by akce nebyla schválena, a také žádost o spojení povolení s povolením jiného festivalu, který se konal na stejném místě 5. až 6. října.

Navzdory obavám mezi činiteli bezpečnostních služeb včetně pokusů o únosy vojáků a civilistů tak úřady nakonec nevydaly žádný okamžitý příkaz ke zrušení festivalu, upozorňuje žaloba, podle níž armáda nedokázala zajistit na akci bezpečnost i kvůli tomu, že řada vojáků slavila doma židovský svátek Simchat Tóra. Podle žalobců na festival dohlíželo pouhých 27 policistů, kteří navíc neměli k dispozici dlouhé zbraně.

Bývalý velitel letectva, právník Šimon Buchbut prohlásil, že žádný rozumný úředník by nedopustil, aby akce za takové situace pokračovala. „Událost se konala v malé vzdálenosti od hranic Pásma (Gazy). Hluk z party slyšeli obyvatelé Gazy a veselí se stalo snadným cílem teroristického útoku,“ uvedl v prohlášení.

Pieta na místě konání festivalu Supernova v Izraeli
Zdroj: Reuters/Violeta Santos Moura

Vyšetřování až po válce

Celkem teroristé povraždili v Izraeli při útoku ze 7. října na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších asi 240 unesli do Gazy. Státní kontrolor Státu Izrael Matanjahu Englman nedávno ostře kritizoval zhroucení izraelské obrany a slíbil, že jeho úřad „masivní selhání“ bezpečnostních sil přezkoumá.

„Sedmého října byly prolomeny hranice Státu Izrael a teroristé Hamásu si ve městech této země dělali, co chtěli. Tisíce izraelských občanů byly zabity, znásilněny a uneseny a byly ponechány svému osudu během Simchat Tóry,“ řekl Englman finančnímu výboru Knesetu podle serveru Times of Israel.

Postup izraelských bezpečnostních služeb chce prošetřit, jakmile to vývoj války mezi Izraelem a Hamásem dovolí. Vyšetřování ale podle něj není možné ve chvíli, kdy probíhá intenzivní vojenská operace v Pásmu Gazy.

O okamžité zřízení nezávislého vyšetřovacího výboru, který by prošetřil nedbalost, která k masakru vedla, se zasazuje i fórum zástupců dvou set rodin, jež na festivalu ztratily své blízké. Bezpečnostní síly podle nich nezvážily všechna potenciální rizika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po převrácení lodi u Libye zahynulo či se pohřešuje nejméně 50 migrantů

U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba šedesáti migranty, nejméně padesát z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se. Loď směřovala k evropským břehům.
před 22 mminutami

Íránské ministerstvo tvrdí, že série nových útoků USA zabila nejméně 35 civilistů

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně 35 lidí, tvrdilo ve středu pozdě odpoledne íránské ministerstvo zdravotnictví s tím, že zranění utrpělo nejméně 300 lidí. Vláda dříve informovala o třiceti mrtvých civilistech. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA novou vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
05:35Aktualizovánopřed 25 mminutami

Francouzský parlament schválil zákon, který umožní asistované sebevraždy

Francouzský parlament definitivně schválil zákon, který nevyléčitelně nemocným pacientům za přísně stanovených podmínek umožní asistovanou sebevraždu. Smrtící látku si bude moci podat pacient sám, nebo pokud toho nebude fyzicky schopen, bude to moci udělat lékař či zdravotní sestra. Dolní komora parlamentu přehlasovala zamítavé stanovisko komory horní. Podle AFP se pro zákon vyslovilo 291 poslanců, 241 bylo proti a 29 se zdrželo.
20:01Aktualizovánopřed 35 mminutami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 1 hhodinou

VideoVědec studoval, jak odlišit jaderné testy KLDR od zemětřesení. Čína ho dva roky vězní

Peking už skoro dva roky vězní amerického vědce Jou-lin Čchena, který analyzoval, jak odlišit severokorejské jaderné testy od zemětřesení. Nedělal utajovanou práci a používal veřejně dostupná data. Státní bezpečnost ho zadržela v listopadu 2024 na letišti v Pekingu, když se po návštěvě příbuzných a přednáškách na univerzitách vracel do Bostonu. Režim ho obvinil ze špionáže a hrozí mu soud. Washington označil jeho zadržení za nespravedlivé a žádá bezodkladné propuštění. Podle Číny „nic takového jako takzvané nespravedlivé zadržování v zemi neexistuje“.
před 1 hhodinou

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
14:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina hlásí po útocích mrtvé, Kyjev drony zasáhl ruské tankery

Ruský útok na Oděsu si vyžádal tři mrtvé, uvedl ve středu šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. Další tři lidé zahynuli podle úřadů v Sumách po útoku leteckými pumami. Po jednom mrtvém ohlásily ukrajinské úřady z Černihivské, Dněpropetrovské, Mykolajivské a Záporožské oblasti a Chersonu. Ukrajina zároveň zasáhla v Černém moři dvacet ruských lodí, z toho sedmnáct tankerů, uvedl velitel jejích dronových vojsk Robert Brovdi.
08:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Turecko před deseti lety zažilo pokus o puč, zemřely stovky lidí

Nezdařený pokus o vojenský převrat v Turecku, za nímž stála část armády, si v noci z 15. na 16. července 2016 vyžádal 290 mrtvých, z toho kolem stovky pučistů a jejich přívrženců, a kolem dvou tisíc zraněných. Pokus o puč zahájili 15. července ve večerních hodinách povstalci hlavně z řad armádního letectva, četnictva a některých tankových divizí. Vzbouřenci ve večerním prohlášení uvedli, že přebírají moc kvůli rostoucí autokratičnosti režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.