Izrael znal plán útoku Hamásu rok dopředu. Nevěřil, že by ho teroristé dokázali realizovat

Izraelské bezpečnostní složky měly už od loňského roku dokument, který popisoval útok teroristického hnutí Hamás na izraelské území. Uvedl to ve čtvrtek deník The New York Times (NYT), který se s dokumentem seznámil. Podle něj text popisuje směr útoku na místo konání hudebního festivalu Supernova i postupy, které Hamás skutečně 7. října použil. Izraelské bezpečnostní složky však vyhodnotily plán jako příliš ambiciózní a mimo bojové schopnosti hnutí.

Dokument, který má zhruba čtyřicet stránek, získaly izraelské bezpečnostní síly více než rok před útokem ze 7. října. Plán sice neuváděl datum, kdy chce  Hamás provést úder na izraelské území, některé pasáže dokumentu však s velkou přesností líčí to, co se nakonec stalo, napsal americký deník.

Dokument, který v izraelských bezpečnostních kruzích získal název Jerišská zeď, uvedl, že jedním z nejdůležitějších cílů útoku bylo obsazení izraelské vojenské základny v kibucu Re'im, kde se 7. října konal hudební festival Supernova, na kterém teroristé z Hamásu zabili přes 260 lidí.

Jerišská zeď popisuje například taktiku, kterou použil Hamás pro vniknutí na izraelské území. Podle dokumentu vypálení velkého množství raket mělo odvést pozornost izraelské armády a zahnat její vojáky do protileteckých krytů, zatímco bezpilotní prostředky ničily izraelské bezpečnostní kamery a automatické zbraně rozmístěné u hranice s Pásmem Gazy.

Díky tomu mohli ozbrojenci hnutí Hamás ve velkém počtu překonat bezpečnostní bariéry na hranici s Izraelem v šedesáti místech, napsal NYT. Dokument Jerišská zeď začíná pasáží z koránu: „Překvapte je v bráně. Pokud tak učiníte, jistě zvítězíte“, kterou bojovníci Hamásu často používali i během útoku 7. října. 

Pracovní povolení

Podle deníku dokument obsahuje i mnoho podrobností o vojenských základnách a infrastruktuře izraelské armády v okolí Pásma Gazy, což vyvolává otázky, jak teroristické hnutí dokázalo tak velký počet informací získat.

NYT poukázal na to, že Izrael si špatně vyložil akce Hamásu. Skupina vyjednávala o povoleních, která by Palestincům z Gazy umožnila pracovat v Izraeli, což izraelští představitelé považovali za známku toho, že Hamás nechce válčit.

Reakce zpravodajských důstojníků

Izraelští bezpečnostní analytici a vojenští velitelé plán Hamásu na útok vyhodnotili jako příliš ambiciózní a mimo bojové schopnosti, které mohli teroristé nasadit. Všechny armády píší plány, které nikdy nepoužijí a podle představitelů armády a tajných služeb nebylo ani jasné, zda vedení Hamásu plán skutečně schválilo, napsal server NYT.

Postoj se nezměnil ani po varování analytičky z prestižní rozvědné skupiny 8200, která v červenci letošního roku poukázala na to, že bojovníci Hamásu provádí vojenská cvičení pod dohledem seniorních členů hnutí, která plně odpovídají plánu známého jako Jerišská zeď. Cvičení zahrnovalo sestřelení izraelského letadla, obsazení kibucu a vojenské výcvikové základny, při kterém dojde k zneškodnění izraelských kadetů.

Jeden z důstojníků divize izraelské armády, která měla na starost situaci v Pásmu Gazy, sice analytičce pochválil její práci, ale prohlásil, že dané cvičení je součástí „naprosto smyšleného“ scénáře. „Je to plán na zahájení války,“ oponovala v e-mailové korespondenci a odvolala se na události, které předcházely jomkipurské válce.

Podle NYT představitelé izraelské armády zpětně přiznávají, že posílení jednotek rozmístěných u Pásma Gazy by bývalo mohlo zmenšit dopad útoku hnutí Hamás na civilní obyvatelstvo. Při útoku ze 7. října zemřelo přes 1200 lidí a dalších 240 osob palestinští teroristé unesli, uvádí izraelské úřady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb ovšem podle Reuters tvrzení o dobytí města popřel.
00:24Aktualizovánopřed 8 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 23 mminutami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Hlasování skončí dvě hodiny před půlnocí. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude kvůli nízké účasti neplatné.
před 52 mminutami

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
před 1 hhodinou

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 2 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 4 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoČeští hasiči pomáhali po zemětřesení ve Venezuele

S odklízením sutin po ničivém zemětřesení ve Venezuele pomáhal pět dnů také český USAR tým. Hasiči, kynologové se psy i statici se zapojili do průzkumu zřícených budov a pátrali po přeživších i obětech. Zpět do Česka se vrátí v neděli. Kromě tropických teplot a nestability sutin komplikovala situaci na místě i velká prašnost. Záchranáři se proto museli častěji střídat. Celkem jich do Venezuely z Česka vyrazilo 69, vedle hasičů též zdravotníci, členové logistické podpory nebo chemik a tlumočnice. Tým využíval i různou techniku. Například statik měl k dispozici speciální čidla, která snímají náklon objektů, nebo drony. Při pátrání po přeživších pomáhaly i takzvané seizmické geofony, jež dokážou zachytit slabé zvuky nebo otřesy vycházející z prostoru pod sutinami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled