Od začátku současné blízkovýchodní války uběhly dva měsíce. Zahájilo ji 7. října ráno palestinské teroristické hnutí Hamás a další skupiny nečekaným útokem na Izrael. Odpovědí byly letecké údery na Pásmo Gazy a koncem října i pozemní invaze s cílem zničit Hamás. Jaká budoucnost čeká Gazu a Izrael, je zatím nejasné.
Čtyři nové hroby se objevily ve vojenské sekci hřbitova ve městě Herzlija nedaleko Tel Avivu. V jednom z nich leží i devatenáctiletý Lior Siminovič. Jeho náhrobek zdobí kamínky se vzkazy od přátel a tričko oblíbené restaurace.
Izraelci zažívají válku už dva měsíce. Počet padlých vojáků překročil osmdesát, další stovky mají za sebou trauma v podobě zranění. „Byl jsem těžce zraněn v dolní části těla. Dalšího vojáka vedle mě zabili. Velitel byl také zraněn,“ popsal seržant izraelské armády Ofer.
„Izraelská armáda oznámila, že jedním z padlých je také Gal Eizenkot, což je syn Gadiho Eizenkota, bývalého náčelníka generálního štábu a zároveň stávajícího člena válečného kabinetu. To ukazuje, že izraelská armáda je skutečně armádou všenárodní. Stovky tisíc izraelských domácností se každý den bojí o osud svých synů a dcer,“ řekl zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.
Vesnice v jižním pohraničí jsou vylidněné. Stále z nich nezmizely stopy masakrů ze 7. října. Po týdenním příměří obnovila izraelská armáda vojenské operace v Pásmu Gazy, pár kilometrů od poznamenaných kibuců. Oblast je tak nyní bojovou zónou.
„Akce nyní zahrnuje populačně silná a zároveň velice dobře opevněná palestinská města,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek, který upozornil na záběry velkého počtu zajatých příslušníků Hamásu. Izraelské síly také zřejmě začínají používat novou metodu na likvidaci rozsáhlého systému tunelů pod Pásmem Gazy – jejich zatopení pomocí vysokokapacitních čerpadel.
USA vidí budoucnost Pásma Gazy pod palestinskou správou
Až boje na jihu Izraele skončí, vynoří se naplno otázka budoucnosti Pásma Gazy a toho, kdo by jí měl vládnout. Spojené státy svého kandidáta mají. „Chceme vidět Gazu a Západní břeh sjednocené pod správou Palestinské autonomie,“ řekla americká viceprezidentka Kamala Harrisová na začátku prosince.
Izrael však nesouhlasí. „Aby kdokoliv, kdo bude ovládat Pásmo Gazy, nepodněcoval k terorismu, nevychovával k terorismu a neglorifikoval vrahy, kteří zabíjejí civilisty. Bohužel Palestinská autonomie nesplňuje tyto tři kategorie,“ vyjmenoval předseda izraelského parlamentu Amir Ochana.
Po třiceti letech vlády Palestinské autonomie se v tamních městech veřejně oslavují zbraně a atentátníci. Prohlášení palestinského prezidenta ze 7. října ani jednou neodsoudilo masakry páchané islamisty v jižním Izraeli. „Prezident vydal instrukce pro ochranu palestinského lidu, přičemž zdůraznil právo palestinského lidu bránit se proti terorismu osadníků a okupačních sil,“ citovala jej Palestinská tisková agentura Wafa.
Ani Izrael ale neví, kdo mu bude vládnout. V čele vlády nyní stojí Benjamin Netanjahu, ale veřejnost favorizuje Bennyho Gantze. Stále se řeší, kdo ponese odpovědnost za selhání 7. října.
Na vládu se navíc hlasitě obracejí příbuzní víc než 130 zbývajících rukojmí. „Podívejte se nám do očí. To jsou naše děti, naše rodiny. Kde jste? Kde jste?“ apelovala matka uneseného mladíka Šeli Šemtovová.
Ať už vládu povede kdokoliv, stojí před ním extrémně složité úkoly – zničit Hamás, obhájit politiku židovského státu před mezinárodním společenstvím, ale také dovnitř, směrem k traumatizované veřejnosti.
