Izraelské ozbrojené síly oznámily, že pokračují v postupu do Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy, zatímco letectvo provádí údery na desítky cílů radikálního palestinského hnutí Hamás. Izraelští vojáci během svého postupu v Chán Júnisu zničily další tunel Hamásu.
Při jednom incidentu se dva ozbrojenci z Hamásu vynořili z tunelu a zahájili palbu na izraelské jednotky, které je zabily a tunel zničily, uvedla armáda. Podobné informace nelze v bojových podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. Podle agentury Reuters ozbrojené křídlo Hamásu, brigáda Kasám, uvedl, že boj byl tvrdý.
Na severu Gazy postoupily jednotky v uprchlickém táboře Džabálija, obsadily základnu Hamásu a zabily několik ozbrojenců. V oblasti byly nalezeny tunely a zbraně, uvedla armáda. Džabálija a Chán Júnis patří spolu s městem Gaza k nejdůležitějším baštám Hamásu, připomíná BBC.
„Má tam vybudované kilometry tunelů, kde se nacházejí bojovníci, sklady paliva a potravin,“ uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií FSV UK Irena Kalhousová. V těchto oblastech přitom stále žijí statisíce lidí.
„V jižní části Gazy je obrovské množství civilistů, mnozí z nich jsou ti, kteří museli opustit sever. Izraelská armáda rozdala Gazanům mapy, kde je naznačeno, kam by měli odejít během vojenské operace na jihu, měli by jít více na jih do Rafáhu – a hlavně mimo město Chán Júnis. Ale situace je pro ně zoufalá, protože jsou to lidé, kteří opouštěli své domovy už před několika týdny,“ uvedla Kalhousová s tím, že ani v místech, kam mají civilisté odejít, není situace zdaleka klidná a chybí zde voda i základní lékařská péče.
Po středečním izraelském úderu na dům v Rafáhu podle vyjádření místních zdravotníků zemřelo 15 lidí, informovala také agentura Reuters. Izraelské armáda rovněž oznámila, že námořnictvo nadále pomáhá pozemním silám a provádí údery a ostřelování objektů Hamásu podél pobřeží.
Kritika generálního tajemníka OSN
Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen prohlásil, že současný generální tajemník OSN António Guterres ohrožuje mír ve světě. Reagoval na jeho slova, že válka mezi Izraelem a hnutím Hamás v Pásmu Gazy „může zhoršit existující hrozby pro mezinárodní mír a bezpečnost“.
„Guterresovo úřadování je nebezpečí pro světový mír. Jeho žádost aktivovat článek 99 a výzva k příměří v Gaze jsou podporou teroristické organizace Hamás a vraždění starých lidí, únosů dětí a znásilňování žen. Každý, kdo podporuje světový mír, musí podporovat osvobození Gazy od Hamásu,“ napsal Kohen na síti X.
„Generální tajemník nic neříká o tom, co by měl udělat Hamás, nebo čeho by se měl vzdát, aby k tomu příměří mohlo dojít. Nijak se nezabývá otázkou, co bude, když si kontrolu nad Gazou i nadále podrží Hamás,“ dodala Kalhousová s tím, že se dá předpokládat, že se teroristická organizace znovu pokusí zaútočit na Izrael a ten opět zahájí vojenskou operaci.
„V té situaci, ve které jsme nyní, můžeme být znovu za pět nebo deset let, takže je s tímto návrhem problém. Samozřejmě chápu obavu mezinárodního společenství o humanitární situaci v Gaze, která je podle všeho velmi špatná, na druhou stranu ta válka nějak začala a je potřeba vzít v potaz to, co Hamás spáchal a čeho je schopen. Pokud zůstane akceschopný, tak to nebude dobrá zpráva ani pro Izrael ani pro Gazany. A to, myslím, že část mezinárodního společenství chápe, že přežití Hamásu v té podobě, v jaké byl Hamás před útokem (ze 7. října, pozn. red.), není v ničím zájmu,“ dodala Kalhousová.
Cílem izraelské vojenské operace je podle nejvyšších představitelů úplné zničení hnutí Hamás, které v sobotu 7. října zaútočilo na jihu Izraele. Podle izraelských úřadů zabilo přes 1200 lidí, převážně civilistů. Podle palestinských úřadů v Pásmu Gazy při izraelském bombardování a pozemní operaci izraelské armády zemřelo přes 16 200 osob, tento údaj ovšem není možné bezprostředně ověřit.
Borek: Nultá hodina ještě nenastala
„Válečný cíl Izraele je mimořádně ambiciózní – zničení Hamásu může mít několik odstínů. Může to být natolik velké oslabení Hamásu, že už nebude vojenským rizikem pro Izrael, to je nejnižší možná úroveň. Nebo eliminace Hamásu jako vojenské organizace natrvalo, nebo jeho eliminace i jako politického hnutí,“ vyjmenovává blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Dodal, že s každým stupněm navíc se dosažitelnost cíle v čase vzdaluje. „Cíl, pokud je myšlen v nejvyšším možném stádiu, tedy vykořenění Hamásu jako takového, je extrémně ambiciózní, protože by znamenal změnu smýšlení podstatné části palestinské společnosti, která se identifikuje s východisky a metodami Hamásu a dalších teroristických organizací,“ podotkl Borek. Zmínil, že to však není nemožné. „Například Japonci a Němci v roce 1945 prožili něco jako nultou hodinu, kdy během několika týdnů vlivem fatální porážky odvrhli ideologii, kterou podporovali dekády předtím.“
Podle něj však nultá hodina pro Palestince a Hamás ještě nenastala. „Ačkoliv v severní části Pásma Gazy je Hamás poničen vojensky i politicky, tak v jižní části Pásma Gazy – pokud nebude zcela obsazena izraelskou invazní armádou, což není vůbec jisté – Hamás zatím jako politický a vojenský faktor existuje, natož aby nastala nultá hodina, ve které by Palestinci sami odvrhli Hamás jako škodlivé těleso pro palestinskou společnost,“ zmínil Borek.
Podle něj nemůže být operace časově neomezená. „Izrael má několik měsíců na to, aby vojensky decimoval Hamás, co jen dokáže. Poté se otvírají pro Izrael jiné možnosti a jiná diplomatická omezení. Je tu velké dilema, jestli bude chtít několik let, ne-li dekád, zčásti kontrolovat Pásmo Gazy a mít tam okupační armádu, a také jestli mu to mezinárodní společenství dovolí. To jsou obrovská dilemata, která jsou daleko složitější než ona jednoduchá fráze, že cílem je zničit Hamás,“ uzavírá zpravodaj.
