Netanjahu hraje o politickou budoucnost. Kritika zní i z USA, Česko mlčí, zaznělo v Událostech, komentářích

33 minut
UK: Placák, Fischer, Tureček a Fingerland hovořili o situaci v Izraeli
Zdroj: ČT24

Česko bezvýhradně podporuje Izrael ve válce proti Hamásu bez ohledu na humanitární škody, stojí v dopise českým představitelům. Zhruba osmdesát osobností v něm vyzvalo vládu i prezidenta k přehodnocení jejich postojů. Jeden ze signatářů, historik a spisovatel Petr Placák, popsal, že mu vadí například i přehlížení populistických kroků premiéra Benjamina Netanjahua. O výzvě, současné situaci na Blízkém východě i vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem v pořadu Události, komentáře diskutovali také senátor a předseda zahraničního výboru Pavel Fischer (nestr.), komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland a analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl požadavky teroristů z hnutí Hamás ohledně příměří v Pásmu Gazy. Plán předložený islamisty z Hamásu navrhoval příměří, které by trvalo celkem čtyři a půl měsíce. Během té doby by teroristé výměnou za palestinské vězně propustili zbývající rukojmí, které unesli přesně před čtyřmi měsíci.

Netanjahu za jediné správné řešení považuje vítězství Izraele. To je podle něj na dosah. Jeruzalém se také dále bude snažit o zničení Hamásu a osvobození rukojmí. „Jsme na cestě k absolutnímu vítězství, které je na dosah. Nejde o otázku několika let nebo desítek let. Je to otázka měsíců,“ řekl Netanjahu.

Fischer: Netanjahu hraje o politické přežití

Podle Fischera je nutné výrok izraelského premiéra posuzovat také z vnitropolitického hlediska. „Hraje o svoji politickou budoucnost, o své politické přežití,“ uvedl. „Ano, je tam otázka bezpečnosti státu Izrael, ale je otázka, jak vůbec hodnotit operaci v Pásmu Gazy z hlediska její úspěšnosti a také počtu civilních obětí, který je nesnesitelně vysoký,” poznamenal senátor.

Připustil, že cíl, který si Izrael stanovil, tedy naprosté zničení Hamásu, možná není dosažitelný pouze vojensky, ale také politicky. Mezinárodní společenství proto musí být připraveno vytvořit podmínky k jednání. „Ale tam zatím nejsme,“ doplnil.

„Hamás je teroristická organizace, která sleduje své cíle. () Nejde o zastupování zájmů Palestinců, primární cíl je zničení Izraele,“ domnívá se Placák. Netanjahu podle něj do jisté míry přispěl k současné situaci. „Nedokázal preventivně zasáhnout proti Hamásu, když měl. Nechal armádu hlídat osadníky na Západním břehu Jordánu a jižní Izrael nechal zcela bez ochrany a otevřel teroristům dveře,” řekl.

Teroristům z Hamásu tak podle Placáka vyhovuje přístup Netanjahua, který vede k velkému počtu civilních obětí. „Nejde jim o Palestince, ale o to znevěrohodnit, izolovat a rozložit Izrael. Benjamin Netanjahu k tomu přispívá.“

Petice vyzvala české představitele k přehodnocení postoje k Izraeli

Placák patří mezi zhruba osmdesát osobností, které vyzvaly českou vládu, prezidenta a zahraniční výbory parlamentu, aby přehodnotili postoj ke krizi na Blízkém východě. Ten podle nich „bezvýhradně podporuje současnou izraelskou vládu bez ohledu na humanitární katastrofu“.

„Vláda České republiky je ve svém postoji naprosto jednoznačná,“ reagoval na výzvu Fischer. Její signatáře pozval k jednání do Senátu. „Chci je vyslechnout. V dopise je vidět dobrá vůle, ale zdá se mi, že je to potřeba konfrontovat s realitou mezinárodní situace,“ řekl.

Podle výzvy česká vláda „v rozporu s mezinárodním právem nebere ohled na základní práva milionu Palestinců“. „Ignorovala prohlášení OSN o situaci v Gaze,“ zdůvodnil Placák. Poznamenal však, že k petici má podobně jako Fischer výhrady. „Ale podepsal jsem ji, protože si myslím, že se o té věci nediskutuje. Mám za to, že demokratický Izrael v mnoha ohledech prohrává s populistickými akcemi pana premiéra Netanjahua,“ řekl.

Tureček: Izrael veřejně kritizuje i Washington, Praha mlčí

Komentátor Českého rozhlasu Fingerland poznamenal, že obsah dopisu je nejednoznačný. „Nejsem si jistý, kam text kráčí – jestli je to kritika Izraele, kritika české vlády nebo třeba sionismu,“ uvedl. „Odpovídá tomu i sbor dosavadních signatářů. Jsou to lidé, kteří – pokud se uvidí fyzicky – se ve skutečnosti neshodnou,“ řekl.

Podle Turečka by česká vláda mohla zaujmout podobný postoj, jaký zastává největší spojenec Jeruzaléma – Spojené státy. Jejich představitelé dokážou veřejně pojmenovat problémy týkající se například počtu civilních obětí v Pásmu Gazy. „Z úst českých politiků neslyšíme vůbec nic,“ poznamenal.

Porážku Hamásu si přejí i některé arabské státy, upozornil Fingerland

Fingerland připomenul, že Česko je zapsané jako stát, který má pochopení pro Izrael. Tento jednoznačný postoj ale zároveň vylučuje, že se Praha stane mostem pro vyjednávání mezi Jeruzalémem a jeho odpůrci.

„Když ale budeme odhrnovat jednotlivé vrstvy konfliktu, zjistíme, že prakticky všichni důležití hráči jako Egypt, Jordánsko nebo Saúdská Arábie si velice přejí porážku Hamásu v Gaze. Jenom to neříkají. Takže Česká republika, pokud podporuje Izrael v boji s Hamásem, možná tak zásadně v rozporu s tím, co si přejí třeba v Rijádu nebo Káhiře, není,“ dodal.

Podle Turečka se nyní bude vyjednávat o dalších kompromisech příměří. Upozornil, že na jeho konečnou podobu budou mít vliv i další hráči v regionu, kteří se soustředí nejen na aktuální situaci, ale i na budoucí vývoj.

„Americký prezident v tuto chvíli tlačí na izraelsko-saúdské usmíření. Saúdové jej zase začali podmiňovat tím, že bude jasně daná mapa ke vzniku palestinského státu. I ve Spojených státech se na ministerstvu zahraničí dokonce probírá možnost, že by Američané uznali palestinský stát. O tomtéž mluví i Velká Británie,” naznačil komplexnost vztahů.

„Zásadní bude, jak válka dopadne,“ míní Fingerland. Porážka Hamásu je podle něj „nevyhnutelnou podmínkou“ pro dvoustátní řešení. Pokud by naopak v Pásmu Gazy zvítězili teroristé, dojde k rozšíření jejich vlivu i na Západní břeh Jordánu a dále, což ničí vyhlídky na vznik palestinského státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německo také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 12 mminutami

Šlo to velmi dobře, řekla Machadová po schůzce s Trumpem. Detaily neprozradila

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Zároveň ale odmítla prozradit, zda, jak dříve naznačila, předala svou mírovou cenu Trumpovi, který o ni dlouhodobě usiluje.
21:01Aktualizovánopřed 34 mminutami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 3 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 5 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...