Netanjahu hraje o politickou budoucnost. Kritika zní i z USA, Česko mlčí, zaznělo v Událostech, komentářích

33 minut
UK: Placák, Fischer, Tureček a Fingerland hovořili o situaci v Izraeli
Zdroj: ČT24

Česko bezvýhradně podporuje Izrael ve válce proti Hamásu bez ohledu na humanitární škody, stojí v dopise českým představitelům. Zhruba osmdesát osobností v něm vyzvalo vládu i prezidenta k přehodnocení jejich postojů. Jeden ze signatářů, historik a spisovatel Petr Placák, popsal, že mu vadí například i přehlížení populistických kroků premiéra Benjamina Netanjahua. O výzvě, současné situaci na Blízkém východě i vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem v pořadu Události, komentáře diskutovali také senátor a předseda zahraničního výboru Pavel Fischer (nestr.), komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland a analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl požadavky teroristů z hnutí Hamás ohledně příměří v Pásmu Gazy. Plán předložený islamisty z Hamásu navrhoval příměří, které by trvalo celkem čtyři a půl měsíce. Během té doby by teroristé výměnou za palestinské vězně propustili zbývající rukojmí, které unesli přesně před čtyřmi měsíci.

Netanjahu za jediné správné řešení považuje vítězství Izraele. To je podle něj na dosah. Jeruzalém se také dále bude snažit o zničení Hamásu a osvobození rukojmí. „Jsme na cestě k absolutnímu vítězství, které je na dosah. Nejde o otázku několika let nebo desítek let. Je to otázka měsíců,“ řekl Netanjahu.

Fischer: Netanjahu hraje o politické přežití

Podle Fischera je nutné výrok izraelského premiéra posuzovat také z vnitropolitického hlediska. „Hraje o svoji politickou budoucnost, o své politické přežití,“ uvedl. „Ano, je tam otázka bezpečnosti státu Izrael, ale je otázka, jak vůbec hodnotit operaci v Pásmu Gazy z hlediska její úspěšnosti a také počtu civilních obětí, který je nesnesitelně vysoký,” poznamenal senátor.

Připustil, že cíl, který si Izrael stanovil, tedy naprosté zničení Hamásu, možná není dosažitelný pouze vojensky, ale také politicky. Mezinárodní společenství proto musí být připraveno vytvořit podmínky k jednání. „Ale tam zatím nejsme,“ doplnil.

„Hamás je teroristická organizace, která sleduje své cíle. () Nejde o zastupování zájmů Palestinců, primární cíl je zničení Izraele,“ domnívá se Placák. Netanjahu podle něj do jisté míry přispěl k současné situaci. „Nedokázal preventivně zasáhnout proti Hamásu, když měl. Nechal armádu hlídat osadníky na Západním břehu Jordánu a jižní Izrael nechal zcela bez ochrany a otevřel teroristům dveře,” řekl.

Teroristům z Hamásu tak podle Placáka vyhovuje přístup Netanjahua, který vede k velkému počtu civilních obětí. „Nejde jim o Palestince, ale o to znevěrohodnit, izolovat a rozložit Izrael. Benjamin Netanjahu k tomu přispívá.“

Petice vyzvala české představitele k přehodnocení postoje k Izraeli

Placák patří mezi zhruba osmdesát osobností, které vyzvaly českou vládu, prezidenta a zahraniční výbory parlamentu, aby přehodnotili postoj ke krizi na Blízkém východě. Ten podle nich „bezvýhradně podporuje současnou izraelskou vládu bez ohledu na humanitární katastrofu“.

„Vláda České republiky je ve svém postoji naprosto jednoznačná,“ reagoval na výzvu Fischer. Její signatáře pozval k jednání do Senátu. „Chci je vyslechnout. V dopise je vidět dobrá vůle, ale zdá se mi, že je to potřeba konfrontovat s realitou mezinárodní situace,“ řekl.

Podle výzvy česká vláda „v rozporu s mezinárodním právem nebere ohled na základní práva milionu Palestinců“. „Ignorovala prohlášení OSN o situaci v Gaze,“ zdůvodnil Placák. Poznamenal však, že k petici má podobně jako Fischer výhrady. „Ale podepsal jsem ji, protože si myslím, že se o té věci nediskutuje. Mám za to, že demokratický Izrael v mnoha ohledech prohrává s populistickými akcemi pana premiéra Netanjahua,“ řekl.

Tureček: Izrael veřejně kritizuje i Washington, Praha mlčí

Komentátor Českého rozhlasu Fingerland poznamenal, že obsah dopisu je nejednoznačný. „Nejsem si jistý, kam text kráčí – jestli je to kritika Izraele, kritika české vlády nebo třeba sionismu,“ uvedl. „Odpovídá tomu i sbor dosavadních signatářů. Jsou to lidé, kteří – pokud se uvidí fyzicky – se ve skutečnosti neshodnou,“ řekl.

Podle Turečka by česká vláda mohla zaujmout podobný postoj, jaký zastává největší spojenec Jeruzaléma – Spojené státy. Jejich představitelé dokážou veřejně pojmenovat problémy týkající se například počtu civilních obětí v Pásmu Gazy. „Z úst českých politiků neslyšíme vůbec nic,“ poznamenal.

Porážku Hamásu si přejí i některé arabské státy, upozornil Fingerland

Fingerland připomenul, že Česko je zapsané jako stát, který má pochopení pro Izrael. Tento jednoznačný postoj ale zároveň vylučuje, že se Praha stane mostem pro vyjednávání mezi Jeruzalémem a jeho odpůrci.

„Když ale budeme odhrnovat jednotlivé vrstvy konfliktu, zjistíme, že prakticky všichni důležití hráči jako Egypt, Jordánsko nebo Saúdská Arábie si velice přejí porážku Hamásu v Gaze. Jenom to neříkají. Takže Česká republika, pokud podporuje Izrael v boji s Hamásem, možná tak zásadně v rozporu s tím, co si přejí třeba v Rijádu nebo Káhiře, není,“ dodal.

Podle Turečka se nyní bude vyjednávat o dalších kompromisech příměří. Upozornil, že na jeho konečnou podobu budou mít vliv i další hráči v regionu, kteří se soustředí nejen na aktuální situaci, ale i na budoucí vývoj.

„Americký prezident v tuto chvíli tlačí na izraelsko-saúdské usmíření. Saúdové jej zase začali podmiňovat tím, že bude jasně daná mapa ke vzniku palestinského státu. I ve Spojených státech se na ministerstvu zahraničí dokonce probírá možnost, že by Američané uznali palestinský stát. O tomtéž mluví i Velká Británie,” naznačil komplexnost vztahů.

„Zásadní bude, jak válka dopadne,“ míní Fingerland. Porážka Hamásu je podle něj „nevyhnutelnou podmínkou“ pro dvoustátní řešení. Pokud by naopak v Pásmu Gazy zvítězili teroristé, dojde k rozšíření jejich vlivu i na Západní břeh Jordánu a dále, což ničí vyhlídky na vznik palestinského státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 8 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 30 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 39 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...