Netanjahu hraje o politickou budoucnost. Kritika zní i z USA, Česko mlčí, zaznělo v Událostech, komentářích

33 minut
UK: Placák, Fischer, Tureček a Fingerland hovořili o situaci v Izraeli
Zdroj: ČT24

Česko bezvýhradně podporuje Izrael ve válce proti Hamásu bez ohledu na humanitární škody, stojí v dopise českým představitelům. Zhruba osmdesát osobností v něm vyzvalo vládu i prezidenta k přehodnocení jejich postojů. Jeden ze signatářů, historik a spisovatel Petr Placák, popsal, že mu vadí například i přehlížení populistických kroků premiéra Benjamina Netanjahua. O výzvě, současné situaci na Blízkém východě i vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem v pořadu Události, komentáře diskutovali také senátor a předseda zahraničního výboru Pavel Fischer (nestr.), komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland a analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl požadavky teroristů z hnutí Hamás ohledně příměří v Pásmu Gazy. Plán předložený islamisty z Hamásu navrhoval příměří, které by trvalo celkem čtyři a půl měsíce. Během té doby by teroristé výměnou za palestinské vězně propustili zbývající rukojmí, které unesli přesně před čtyřmi měsíci.

Netanjahu za jediné správné řešení považuje vítězství Izraele. To je podle něj na dosah. Jeruzalém se také dále bude snažit o zničení Hamásu a osvobození rukojmí. „Jsme na cestě k absolutnímu vítězství, které je na dosah. Nejde o otázku několika let nebo desítek let. Je to otázka měsíců,“ řekl Netanjahu.

Fischer: Netanjahu hraje o politické přežití

Podle Fischera je nutné výrok izraelského premiéra posuzovat také z vnitropolitického hlediska. „Hraje o svoji politickou budoucnost, o své politické přežití,“ uvedl. „Ano, je tam otázka bezpečnosti státu Izrael, ale je otázka, jak vůbec hodnotit operaci v Pásmu Gazy z hlediska její úspěšnosti a také počtu civilních obětí, který je nesnesitelně vysoký,” poznamenal senátor.

Připustil, že cíl, který si Izrael stanovil, tedy naprosté zničení Hamásu, možná není dosažitelný pouze vojensky, ale také politicky. Mezinárodní společenství proto musí být připraveno vytvořit podmínky k jednání. „Ale tam zatím nejsme,“ doplnil.

„Hamás je teroristická organizace, která sleduje své cíle. () Nejde o zastupování zájmů Palestinců, primární cíl je zničení Izraele,“ domnívá se Placák. Netanjahu podle něj do jisté míry přispěl k současné situaci. „Nedokázal preventivně zasáhnout proti Hamásu, když měl. Nechal armádu hlídat osadníky na Západním břehu Jordánu a jižní Izrael nechal zcela bez ochrany a otevřel teroristům dveře,” řekl.

Teroristům z Hamásu tak podle Placáka vyhovuje přístup Netanjahua, který vede k velkému počtu civilních obětí. „Nejde jim o Palestince, ale o to znevěrohodnit, izolovat a rozložit Izrael. Benjamin Netanjahu k tomu přispívá.“

Petice vyzvala české představitele k přehodnocení postoje k Izraeli

Placák patří mezi zhruba osmdesát osobností, které vyzvaly českou vládu, prezidenta a zahraniční výbory parlamentu, aby přehodnotili postoj ke krizi na Blízkém východě. Ten podle nich „bezvýhradně podporuje současnou izraelskou vládu bez ohledu na humanitární katastrofu“.

„Vláda České republiky je ve svém postoji naprosto jednoznačná,“ reagoval na výzvu Fischer. Její signatáře pozval k jednání do Senátu. „Chci je vyslechnout. V dopise je vidět dobrá vůle, ale zdá se mi, že je to potřeba konfrontovat s realitou mezinárodní situace,“ řekl.

Podle výzvy česká vláda „v rozporu s mezinárodním právem nebere ohled na základní práva milionu Palestinců“. „Ignorovala prohlášení OSN o situaci v Gaze,“ zdůvodnil Placák. Poznamenal však, že k petici má podobně jako Fischer výhrady. „Ale podepsal jsem ji, protože si myslím, že se o té věci nediskutuje. Mám za to, že demokratický Izrael v mnoha ohledech prohrává s populistickými akcemi pana premiéra Netanjahua,“ řekl.

Tureček: Izrael veřejně kritizuje i Washington, Praha mlčí

Komentátor Českého rozhlasu Fingerland poznamenal, že obsah dopisu je nejednoznačný. „Nejsem si jistý, kam text kráčí – jestli je to kritika Izraele, kritika české vlády nebo třeba sionismu,“ uvedl. „Odpovídá tomu i sbor dosavadních signatářů. Jsou to lidé, kteří – pokud se uvidí fyzicky – se ve skutečnosti neshodnou,“ řekl.

Podle Turečka by česká vláda mohla zaujmout podobný postoj, jaký zastává největší spojenec Jeruzaléma – Spojené státy. Jejich představitelé dokážou veřejně pojmenovat problémy týkající se například počtu civilních obětí v Pásmu Gazy. „Z úst českých politiků neslyšíme vůbec nic,“ poznamenal.

Porážku Hamásu si přejí i některé arabské státy, upozornil Fingerland

Fingerland připomenul, že Česko je zapsané jako stát, který má pochopení pro Izrael. Tento jednoznačný postoj ale zároveň vylučuje, že se Praha stane mostem pro vyjednávání mezi Jeruzalémem a jeho odpůrci.

„Když ale budeme odhrnovat jednotlivé vrstvy konfliktu, zjistíme, že prakticky všichni důležití hráči jako Egypt, Jordánsko nebo Saúdská Arábie si velice přejí porážku Hamásu v Gaze. Jenom to neříkají. Takže Česká republika, pokud podporuje Izrael v boji s Hamásem, možná tak zásadně v rozporu s tím, co si přejí třeba v Rijádu nebo Káhiře, není,“ dodal.

Podle Turečka se nyní bude vyjednávat o dalších kompromisech příměří. Upozornil, že na jeho konečnou podobu budou mít vliv i další hráči v regionu, kteří se soustředí nejen na aktuální situaci, ale i na budoucí vývoj.

„Americký prezident v tuto chvíli tlačí na izraelsko-saúdské usmíření. Saúdové jej zase začali podmiňovat tím, že bude jasně daná mapa ke vzniku palestinského státu. I ve Spojených státech se na ministerstvu zahraničí dokonce probírá možnost, že by Američané uznali palestinský stát. O tomtéž mluví i Velká Británie,” naznačil komplexnost vztahů.

„Zásadní bude, jak válka dopadne,“ míní Fingerland. Porážka Hamásu je podle něj „nevyhnutelnou podmínkou“ pro dvoustátní řešení. Pokud by naopak v Pásmu Gazy zvítězili teroristé, dojde k rozšíření jejich vlivu i na Západní břeh Jordánu a dále, což ničí vyhlídky na vznik palestinského státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Silná ukrajinská armáda je nejlepší bezpečnostní záruka, řekl Fiala

Koalice ochotných se shoduje, že nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna je silná ukrajinská armáda, uvedl ve čtvrtek ráno premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na schůzku do Paříže, která se bude věnovat možnostem zajištění míru a bezpečnosti v rusko-ukrajinské válce. Jednání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron.
před 1 hhodinou

Dovoz plynu z Ruska do EU loni vzrostl, tvrdí analýza

Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni zvýšil o osmnáct procent, a to navzdory plánu bloku dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027 postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česko a Francie, uvádí ve své analýze institut Ember.
před 1 hhodinou

Počet dětských zločinců ve Švédsku roste, gangy verbují i desetileté

Násilí mezi zločineckými gangy je v Evropě na vzestupu, stále více pachatelů vražd a pokusů o zabití přitom ještě nedosáhlo zletilosti. Tento jev řeší zejména Švédsko, kde se počet mladých podezřelých za rok více než ztrojnásobil. Trestné činnosti se tam navíc dopouští už i děti mezi deseti a čtrnácti lety. Gangy je využívají a manipulují s nimi pomocí peněz.
před 2 hhodinami

Trump oznámil pětadvacetiprocentní cla na dovoz aut

Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že Spojené státy uvalí cla ve výši 25 procent na dovoz „všech automobilů, které nebyly vyrobeny ve Spojených státech“, a podepsal v tomto směru příslušný exekutivní výnos. Cla vstoupí v platnost 2. dubna. Agentura Reuters později napsala, že prezident počítá s až měsíčním odkladem výběru cla z autodílů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina by učinila NATO silnější, řekl Zelenskyj

Největší bezpečnostní garancí pro Ukrajinu je členství v NATO, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve společném rozhovoru z Paříže, který vedli čtyři členové Evropské vysílací unie (EBU) v předvečer čtvrtečního mezinárodního summitu o Ukrajině, který pořádá francouzská vláda. Zelenskyj mluvil také o tom, že se ruský vůdce Vladimir Putin snaží narušit evropskou a americkou jednotu a v některých oblastech se mu to již podařilo.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

EK vyloučila zrušení sankcí před stažením ruských vojsk z Ukrajiny

Pro zrušení sankcí jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny, uvedla ve středu Evropská komise. Reagovala tak na prohlášení Moskvy, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce. Ihor Žovkva z kanceláře ukrajinského prezidenta sdělil, že dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely USA při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala podmínky nyní zmiňované Moskvou. Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Při výcviku zemřeli v Litvě čtyři američtí vojáci

Čtyři američtí vojáci zemřeli v Litvě během vojenského výcviku, oznámil ve středu šéf NATO Mark Rutte. Agentury předtím informovaly, že se vojáci pohřešují.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Česko omezí kvůli slintavce dopravu na hranicích se Slovenskem

O půlnoci bude kvůli riziku šíření slintavky a kulhavky omezena doprava na česko-slovenských hranicích na čtyři přechody s povinnými dezinfekčními rohožemi pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Situace se podle něj začíná výrazně zhoršovat. K reakci přistoupilo i Rakousko.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...