Netanjahu hraje o politickou budoucnost. Kritika zní i z USA, Česko mlčí, zaznělo v Událostech, komentářích

33 minut
UK: Placák, Fischer, Tureček a Fingerland hovořili o situaci v Izraeli
Zdroj: ČT24

Česko bezvýhradně podporuje Izrael ve válce proti Hamásu bez ohledu na humanitární škody, stojí v dopise českým představitelům. Zhruba osmdesát osobností v něm vyzvalo vládu i prezidenta k přehodnocení jejich postojů. Jeden ze signatářů, historik a spisovatel Petr Placák, popsal, že mu vadí například i přehlížení populistických kroků premiéra Benjamina Netanjahua. O výzvě, současné situaci na Blízkém východě i vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem v pořadu Události, komentáře diskutovali také senátor a předseda zahraničního výboru Pavel Fischer (nestr.), komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland a analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl požadavky teroristů z hnutí Hamás ohledně příměří v Pásmu Gazy. Plán předložený islamisty z Hamásu navrhoval příměří, které by trvalo celkem čtyři a půl měsíce. Během té doby by teroristé výměnou za palestinské vězně propustili zbývající rukojmí, které unesli přesně před čtyřmi měsíci.

Netanjahu za jediné správné řešení považuje vítězství Izraele. To je podle něj na dosah. Jeruzalém se také dále bude snažit o zničení Hamásu a osvobození rukojmí. „Jsme na cestě k absolutnímu vítězství, které je na dosah. Nejde o otázku několika let nebo desítek let. Je to otázka měsíců,“ řekl Netanjahu.

Fischer: Netanjahu hraje o politické přežití

Podle Fischera je nutné výrok izraelského premiéra posuzovat také z vnitropolitického hlediska. „Hraje o svoji politickou budoucnost, o své politické přežití,“ uvedl. „Ano, je tam otázka bezpečnosti státu Izrael, ale je otázka, jak vůbec hodnotit operaci v Pásmu Gazy z hlediska její úspěšnosti a také počtu civilních obětí, který je nesnesitelně vysoký,” poznamenal senátor.

Připustil, že cíl, který si Izrael stanovil, tedy naprosté zničení Hamásu, možná není dosažitelný pouze vojensky, ale také politicky. Mezinárodní společenství proto musí být připraveno vytvořit podmínky k jednání. „Ale tam zatím nejsme,“ doplnil.

„Hamás je teroristická organizace, která sleduje své cíle. () Nejde o zastupování zájmů Palestinců, primární cíl je zničení Izraele,“ domnívá se Placák. Netanjahu podle něj do jisté míry přispěl k současné situaci. „Nedokázal preventivně zasáhnout proti Hamásu, když měl. Nechal armádu hlídat osadníky na Západním břehu Jordánu a jižní Izrael nechal zcela bez ochrany a otevřel teroristům dveře,” řekl.

Teroristům z Hamásu tak podle Placáka vyhovuje přístup Netanjahua, který vede k velkému počtu civilních obětí. „Nejde jim o Palestince, ale o to znevěrohodnit, izolovat a rozložit Izrael. Benjamin Netanjahu k tomu přispívá.“

Petice vyzvala české představitele k přehodnocení postoje k Izraeli

Placák patří mezi zhruba osmdesát osobností, které vyzvaly českou vládu, prezidenta a zahraniční výbory parlamentu, aby přehodnotili postoj ke krizi na Blízkém východě. Ten podle nich „bezvýhradně podporuje současnou izraelskou vládu bez ohledu na humanitární katastrofu“.

„Vláda České republiky je ve svém postoji naprosto jednoznačná,“ reagoval na výzvu Fischer. Její signatáře pozval k jednání do Senátu. „Chci je vyslechnout. V dopise je vidět dobrá vůle, ale zdá se mi, že je to potřeba konfrontovat s realitou mezinárodní situace,“ řekl.

Podle výzvy česká vláda „v rozporu s mezinárodním právem nebere ohled na základní práva milionu Palestinců“. „Ignorovala prohlášení OSN o situaci v Gaze,“ zdůvodnil Placák. Poznamenal však, že k petici má podobně jako Fischer výhrady. „Ale podepsal jsem ji, protože si myslím, že se o té věci nediskutuje. Mám za to, že demokratický Izrael v mnoha ohledech prohrává s populistickými akcemi pana premiéra Netanjahua,“ řekl.

Tureček: Izrael veřejně kritizuje i Washington, Praha mlčí

Komentátor Českého rozhlasu Fingerland poznamenal, že obsah dopisu je nejednoznačný. „Nejsem si jistý, kam text kráčí – jestli je to kritika Izraele, kritika české vlády nebo třeba sionismu,“ uvedl. „Odpovídá tomu i sbor dosavadních signatářů. Jsou to lidé, kteří – pokud se uvidí fyzicky – se ve skutečnosti neshodnou,“ řekl.

Podle Turečka by česká vláda mohla zaujmout podobný postoj, jaký zastává největší spojenec Jeruzaléma – Spojené státy. Jejich představitelé dokážou veřejně pojmenovat problémy týkající se například počtu civilních obětí v Pásmu Gazy. „Z úst českých politiků neslyšíme vůbec nic,“ poznamenal.

Porážku Hamásu si přejí i některé arabské státy, upozornil Fingerland

Fingerland připomenul, že Česko je zapsané jako stát, který má pochopení pro Izrael. Tento jednoznačný postoj ale zároveň vylučuje, že se Praha stane mostem pro vyjednávání mezi Jeruzalémem a jeho odpůrci.

„Když ale budeme odhrnovat jednotlivé vrstvy konfliktu, zjistíme, že prakticky všichni důležití hráči jako Egypt, Jordánsko nebo Saúdská Arábie si velice přejí porážku Hamásu v Gaze. Jenom to neříkají. Takže Česká republika, pokud podporuje Izrael v boji s Hamásem, možná tak zásadně v rozporu s tím, co si přejí třeba v Rijádu nebo Káhiře, není,“ dodal.

Podle Turečka se nyní bude vyjednávat o dalších kompromisech příměří. Upozornil, že na jeho konečnou podobu budou mít vliv i další hráči v regionu, kteří se soustředí nejen na aktuální situaci, ale i na budoucí vývoj.

„Americký prezident v tuto chvíli tlačí na izraelsko-saúdské usmíření. Saúdové jej zase začali podmiňovat tím, že bude jasně daná mapa ke vzniku palestinského státu. I ve Spojených státech se na ministerstvu zahraničí dokonce probírá možnost, že by Američané uznali palestinský stát. O tomtéž mluví i Velká Británie,” naznačil komplexnost vztahů.

„Zásadní bude, jak válka dopadne,“ míní Fingerland. Porážka Hamásu je podle něj „nevyhnutelnou podmínkou“ pro dvoustátní řešení. Pokud by naopak v Pásmu Gazy zvítězili teroristé, dojde k rozšíření jejich vlivu i na Západní břeh Jordánu a dále, což ničí vyhlídky na vznik palestinského státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kosovo v předčasných volbách rozhoduje o nové vládě

Lidé v Kosovu v předčasných parlamentních volbách rozhodují o novém vedení země. Nový termín vyhlásila prezidentka Vjosa Osmaniová poté, co se původně vítěznému hnutí Sebeurčení nepodařilo ani na druhý pokus vládu sestavit. Kosovo od února nemá funkční parlament a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, píše Deutsche Welle.
před 4 mminutami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 1 hhodinou

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 2 hhodinami

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 4 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 8 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 10 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 11 hhodinami
Načítání...