Netanjahu hraje o politickou budoucnost. Kritika zní i z USA, Česko mlčí, zaznělo v Událostech, komentářích

33 minut
UK: Placák, Fischer, Tureček a Fingerland hovořili o situaci v Izraeli
Zdroj: ČT24

Česko bezvýhradně podporuje Izrael ve válce proti Hamásu bez ohledu na humanitární škody, stojí v dopise českým představitelům. Zhruba osmdesát osobností v něm vyzvalo vládu i prezidenta k přehodnocení jejich postojů. Jeden ze signatářů, historik a spisovatel Petr Placák, popsal, že mu vadí například i přehlížení populistických kroků premiéra Benjamina Netanjahua. O výzvě, současné situaci na Blízkém východě i vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem v pořadu Události, komentáře diskutovali také senátor a předseda zahraničního výboru Pavel Fischer (nestr.), komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland a analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl požadavky teroristů z hnutí Hamás ohledně příměří v Pásmu Gazy. Plán předložený islamisty z Hamásu navrhoval příměří, které by trvalo celkem čtyři a půl měsíce. Během té doby by teroristé výměnou za palestinské vězně propustili zbývající rukojmí, které unesli přesně před čtyřmi měsíci.

Netanjahu za jediné správné řešení považuje vítězství Izraele. To je podle něj na dosah. Jeruzalém se také dále bude snažit o zničení Hamásu a osvobození rukojmí. „Jsme na cestě k absolutnímu vítězství, které je na dosah. Nejde o otázku několika let nebo desítek let. Je to otázka měsíců,“ řekl Netanjahu.

Fischer: Netanjahu hraje o politické přežití

Podle Fischera je nutné výrok izraelského premiéra posuzovat také z vnitropolitického hlediska. „Hraje o svoji politickou budoucnost, o své politické přežití,“ uvedl. „Ano, je tam otázka bezpečnosti státu Izrael, ale je otázka, jak vůbec hodnotit operaci v Pásmu Gazy z hlediska její úspěšnosti a také počtu civilních obětí, který je nesnesitelně vysoký,” poznamenal senátor.

Připustil, že cíl, který si Izrael stanovil, tedy naprosté zničení Hamásu, možná není dosažitelný pouze vojensky, ale také politicky. Mezinárodní společenství proto musí být připraveno vytvořit podmínky k jednání. „Ale tam zatím nejsme,“ doplnil.

„Hamás je teroristická organizace, která sleduje své cíle. () Nejde o zastupování zájmů Palestinců, primární cíl je zničení Izraele,“ domnívá se Placák. Netanjahu podle něj do jisté míry přispěl k současné situaci. „Nedokázal preventivně zasáhnout proti Hamásu, když měl. Nechal armádu hlídat osadníky na Západním břehu Jordánu a jižní Izrael nechal zcela bez ochrany a otevřel teroristům dveře,” řekl.

Teroristům z Hamásu tak podle Placáka vyhovuje přístup Netanjahua, který vede k velkému počtu civilních obětí. „Nejde jim o Palestince, ale o to znevěrohodnit, izolovat a rozložit Izrael. Benjamin Netanjahu k tomu přispívá.“

Petice vyzvala české představitele k přehodnocení postoje k Izraeli

Placák patří mezi zhruba osmdesát osobností, které vyzvaly českou vládu, prezidenta a zahraniční výbory parlamentu, aby přehodnotili postoj ke krizi na Blízkém východě. Ten podle nich „bezvýhradně podporuje současnou izraelskou vládu bez ohledu na humanitární katastrofu“.

„Vláda České republiky je ve svém postoji naprosto jednoznačná,“ reagoval na výzvu Fischer. Její signatáře pozval k jednání do Senátu. „Chci je vyslechnout. V dopise je vidět dobrá vůle, ale zdá se mi, že je to potřeba konfrontovat s realitou mezinárodní situace,“ řekl.

Podle výzvy česká vláda „v rozporu s mezinárodním právem nebere ohled na základní práva milionu Palestinců“. „Ignorovala prohlášení OSN o situaci v Gaze,“ zdůvodnil Placák. Poznamenal však, že k petici má podobně jako Fischer výhrady. „Ale podepsal jsem ji, protože si myslím, že se o té věci nediskutuje. Mám za to, že demokratický Izrael v mnoha ohledech prohrává s populistickými akcemi pana premiéra Netanjahua,“ řekl.

Tureček: Izrael veřejně kritizuje i Washington, Praha mlčí

Komentátor Českého rozhlasu Fingerland poznamenal, že obsah dopisu je nejednoznačný. „Nejsem si jistý, kam text kráčí – jestli je to kritika Izraele, kritika české vlády nebo třeba sionismu,“ uvedl. „Odpovídá tomu i sbor dosavadních signatářů. Jsou to lidé, kteří – pokud se uvidí fyzicky – se ve skutečnosti neshodnou,“ řekl.

Podle Turečka by česká vláda mohla zaujmout podobný postoj, jaký zastává největší spojenec Jeruzaléma – Spojené státy. Jejich představitelé dokážou veřejně pojmenovat problémy týkající se například počtu civilních obětí v Pásmu Gazy. „Z úst českých politiků neslyšíme vůbec nic,“ poznamenal.

Porážku Hamásu si přejí i některé arabské státy, upozornil Fingerland

Fingerland připomenul, že Česko je zapsané jako stát, který má pochopení pro Izrael. Tento jednoznačný postoj ale zároveň vylučuje, že se Praha stane mostem pro vyjednávání mezi Jeruzalémem a jeho odpůrci.

„Když ale budeme odhrnovat jednotlivé vrstvy konfliktu, zjistíme, že prakticky všichni důležití hráči jako Egypt, Jordánsko nebo Saúdská Arábie si velice přejí porážku Hamásu v Gaze. Jenom to neříkají. Takže Česká republika, pokud podporuje Izrael v boji s Hamásem, možná tak zásadně v rozporu s tím, co si přejí třeba v Rijádu nebo Káhiře, není,“ dodal.

Podle Turečka se nyní bude vyjednávat o dalších kompromisech příměří. Upozornil, že na jeho konečnou podobu budou mít vliv i další hráči v regionu, kteří se soustředí nejen na aktuální situaci, ale i na budoucí vývoj.

„Americký prezident v tuto chvíli tlačí na izraelsko-saúdské usmíření. Saúdové jej zase začali podmiňovat tím, že bude jasně daná mapa ke vzniku palestinského státu. I ve Spojených státech se na ministerstvu zahraničí dokonce probírá možnost, že by Američané uznali palestinský stát. O tomtéž mluví i Velká Británie,” naznačil komplexnost vztahů.

„Zásadní bude, jak válka dopadne,“ míní Fingerland. Porážka Hamásu je podle něj „nevyhnutelnou podmínkou“ pro dvoustátní řešení. Pokud by naopak v Pásmu Gazy zvítězili teroristé, dojde k rozšíření jejich vlivu i na Západní břeh Jordánu a dále, což ničí vyhlídky na vznik palestinského státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chilané zvolili prezidentem krajně pravicového politika Kasta

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení více než 99 procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít po jasném Kastově vítězství nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok v Sydney má řadu obětí. Cílil na židovskou komunitu

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také 50letý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po střelbě na Brownově univerzitě v USA zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva studenti zemřeli po sobotní střelbě na Brownově univerzitě ve státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Dalších devět lidí utrpělo zranění, většina je ve stabilizovaném stavu, informovaly pode médií úřady. Policie později uvedla, že zadržela v souvislosti se střelbou jednu osobu. Podle šéfa policie Oscara Pereze je podezřelému kolem 20 let, s odvoláním na probíhající vyšetřování však odmítl sdělit podrobnosti. Úřady v tuto chvíli nepátrají po dalších podezřelých.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Britští reformisté navzdory řadě kauz hlásí širokou členskou základnu

Britští reformisté Nigela Farage prohlašují, že jsou „největší britskou politickou stranou“. V počtech členů předstihli vládní labouristy, kterým základna podporovatelů naopak klesá. Pokračující úspěchy pravice zatím nebrzdí ani skandály ohledně výdajů za kampaň a možných rasistických výroků jejího předsedy z dob studií.
před 7 hhodinami

Zelenskyj připustil, že Ukrajina by mohla udělat kompromis ohledně NATO

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Súdánu jsou mrtví po dronovém úderu na nemocnici

Sedm lidí zemřelo a dalších dvanáct utrpělo zranění při dronovém útoku na vojenskou nemocnici v rebely obléhaném městě Dilling na jihu Súdánu. Mezi oběťmi jsou pacienti i jejich příbuzní, píše agentura AFP s odvoláním na zdravotníky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kolemjdoucí bleskově odzbrojil střelce v Sydney

Jeden z kolemjdoucích v Sydney nejspíš zabránil většímu masakru, když se mu během krátké chvíle podařilo připlížit k jednomu ze střelců a odzbrojit ho. Video, jež se rychle šíří na sociálních sítích, zveřejnila australská média či britský Telegraph. Útok si vyžádal mnoho mrtvých, podle úřadů střelci cílili na účastníky židovské akce.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ropa za agenty pro Madura. Zabavený tanker měl pomoci Kubě, píše NYT

Firmy s vazbami na Kubu získávají větší podíl na vývozu venezuelské ropy. Děje se tak v době, kdy USA hrozí Caracasu intervencí a režim autoritáře Nicoláse Madura spoléhá na kubánské bezpečnostní síly v zemi, píše deník The New York Times (NYT). Jako spojka mezi oběma státy funguje podle listu sankciovaný panamský podnikatel. Zásobovat chudý komunistický ostrov měl i tanker zadržený tento týden Američany.
před 16 hhodinami
Načítání...