Izrael buduje v Pásmu Gazy nárazníkovou zónu. Stáhne se z ní po porážce Hamásu

Izraelští vládní činitelé slíbili v předchozích dnech Washingtonu, že nárazníková zóna, kterou armáda židovského státu buduje v Pásmu Gazy u hranic s Izraelem, bude jen dočasná. Jeruzalém se z ní údajně stáhne v okamžiku, kdy bude teroristická organizace Hamás zcela poražena. Informoval o tom server The Times of Israel s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele.

Podle serveru The Times of Israel izraelská armáda už několik týdnů bourá palestinské domy v Pásmu Gazy podél hranice s Izraelem, aby tam vytvořila asi kilometr širokou bezpečnostní zónu, do níž nebudou smět Palestinci. Podle deníku The Wall Street Journal se tento krok nelíbí americké vládě, která trvá na tom, aby Pásmo Gazy nepřišlo po skončení konfliktu mezi Izraelem a Hamásem o žádné území.

The Times of Israel také napsal, že americká vláda je i proti dočasné nárazníkové zóně. Obává se totiž, že Izrael by se pak už z této bezpečnostní zóny nestáhl.

Server Axios během pondělí s odvoláním na nejmenované činitele zároveň informoval, že izraelský ministr obrany Joav Galant slíbil zabránit výstavbě nelegálních židovských osad v Pásmu Gazy. Tyto obavy ještě zesílila nedělní konference pravicových aktivistů v Jeruzalémě, které se účastnila desítka izraelských ministrů a řada vládních poslanců a jež vyzvala k obnovení židovských osad v Pásmu Gazy. Někteří účastníci této akce se vyslovili i pro vystěhování Palestinců z tohoto úzkého pobřežního pásma.

Pásmo Gazy je asi čtyřicet kilometrů dlouhá a šest až dvanáct kilometrů široká pobřežní oblast. Izrael ho obsadil po šestidenní válce v roce 1967 spolu s jordánským Západním břehem a východním Jeruzalémem a syrskými Golanskými výšinami. Z Pásma Gazy se Izrael stáhl na základě mírových dohod v roce 2005, kdy evakuoval dvacítku židovských osad.

V roce 2007 oblast násilím ovládlo hnutí Hamás, které Izrael, USA či EU považují za teroristickou organizaci. Izrael zahájil ofenzivu v Pásmu Gazy po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října, kdy palestinští teroristé povraždili v izraelském pohraničí na 1200 lidí, z toho tisícovku civilistů, a asi 250 osob unesli. Z nich stovku propustili koncem listopadu při dosud jediném příměří a na 130 lidí stále zadržují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole téměř dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů téměř dvacet lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 1 hhodinou

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 1 hhodinou

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 7 hhodinami

Evropský pohled