Izraelské speciální jednotky zasahovaly v Rafahu. Z Pásma Gazy dostaly dva rukojmí

Nahrávám video

Izraelská armáda oznámila, že speciální jednotky osvobodily v Rafahu na jihu Pásma Gazy dva rukojmí unesené Hamásem při jeho teroristickém útoku na Izrael ze 7. října. Podle serveru The Times of Israel jde o teprve druhou úspěšnou vojenskou operaci na osvobození rukojmí od začátku války v Pásmu Gazy před více než čtyřmi měsíci. Izraelská armáda dříve oznámila v oblasti Rafahu sérii útoků proti „teroristickým cílům“. Palestinské úřady ovládané Hamásem hovoří o desítkách obětí, informace však nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Prezident USA Joe Biden oznámil, že Spojené státy pracují na vyjednání nejméně šestitýdenního příměří v Pásmu Gazy. Operace v Rafahu by podle něj neměla pokračovat bez ochrany civilistů.

Operace byla společným dílem armády, tajné služby a policie. Izraelská komanda pronikla do Rafahu v jednu hodinu ráno místního času. „Podle mluvčího izraelské armády se jednalo o akci, která byla připravována dlouho dopředu. Patrně nastal vhodný okamžik, ve kterém bylo vyhodnoceno, že rizika jsou relativně nízká a je možné akci provést. Během zásahu komand došlo jen k jednomu lehčímu zranění jednoho účastníka speciálních jednotek a akce proběhla úspěšně,“ sdělil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Ve stejnou dobu Izraelci ostřelovali Rafah ze vzduchu. „Série leteckých úderů na Rafah byla patrně zamýšlena jako úhybný manévr, který měl rozptýlit pozornost Hamásu a umožnit izraelskému komandu, aby proniklo do jedné z budov v centrální části Rafahu, kde ve druhém podlaží byli ti dva rukojmí, kteří byli osvobozeni,“ popsal Borek. „Je to operace, která myslím nemá od počátku války precedent, s jedinou výjimkou, kdy se těsně po začátku války podařilo osvobodit rukojmí. Toto je druhý případ,“ připomněl zpravodaj.

Nahrávám video

Operace na osvobození rukojmí trvala podle deníku hodinu

Zvláštní jednotky podle listu Times of Israel během několika sekund zneškodnily v domě tři stráže Hamásu a osvobodily rukojmí, do vysílačky nato oznámily: „Diamanty jsou v našich rukou.“ V tu chvíli začalo letectvo bombardovat cíle v okolí, aby komandu poskytlo krytí k evakuaci rukojmích. Ti byli poté v obrněných vozidlech rychle převezeni na místo hluboko v Pásmu Gazy, odkud je vrtulník dopravil do nemocnice. Tím byla operace do hodiny ukončena.

„Izraelská armáda zveřejnila, že i v minulosti chtěla podobnými operacemi osvobodit rukojmí, ale nakonec od toho ustoupila, protože by byla operace riskantní. Zdá se, že tady byla akce dlouho plánovaná a Izraelci čekali na moment, kdy bude šance na úspěch velká,“ uvedla ve vysílání ČT24 analytička z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.

Nevěří však, že takovéto akce je možné opakovat ve větším množství. „Hamás se poučí. A je třeba zmínit, že tato rukojmí byla držena v domě. Většina dalších rukojmí je držena Hamásem a dalšími teroristickými organizacemi v tunelech, kde šance na osvobození je mnohem menší,“ upozorňuje Kalhousová.

Nahrávám video

Podle agentury AP více než hodinové bombardování zničilo řadu domů a dvě mešity a mezi lidmi v Rafahu vyvolalo paniku, protože už několik dní se hovoří o tom, že izraelská armáda chystá rozsáhlou operaci v této oblasti. Izraelská média později zveřejnila videozáznam, na němž je vidět zcela zničený dům, který je podle palestinských médií tím, z něhož vojáci rukojmí zachránili. Server Times of Israel nicméně napsal, že věrohodnost záznamu nelze ověřit.

Muži jsou argentinského původu

Oba muži ve věku šedesát a sedmdesát let byli v dobrém zdravotním stavu převezeni do izraelské nemocnice. „Je to mimořádně dobrá zpráva pro jednu rozšířenou rodinu původem z Argentiny, která se před pár lety přestěhovala do Izraele a hned pět (členů rodiny) bylo uneseno z kibucu z nejjižnější části hranice mezi Izraelem a Gazou. Tři (členové rodiny) se dostali na svobodu během krátkého příměří v listopadu, zbývali tito dva muži,“ informoval Borek.

Agentura AP hodnotí zprávu o osvobození jako malý, ale symbolicky významný úspěch Izraele v jeho snaze přivést domů více než sto zajatců, o nichž se předpokládá, že je teroristé v Pásmu Gazy stále zadržují.

Blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček si myslí, že šlo spíše o výjimečný případ. „Izrael zřejmě ví o několika málo případech, kde přesně jsou rukojmí. Zřejmě u většiny z nich neví přesně, nebo ví, že jsou zhruba na místech, kde by byla takováto operace nebezpečná, nebo že by rukojmím v případě vojenské operace hrozilo nebezpečí,“ míní zpravodaj s tím, že rukojmí pravděpodobně zůstávají v tunelech, kde je vedení Hamásu drží de facto jako živé štíty.

Nahrávám video

Teroristé z Hamásu a dalších extremistických skupin při útoku na jižní Izrael 7. října pozabíjeli na dvanáct set lidí a dalších 253 unesli. Izraelská armáda následně zahájila masivní letecké údery a pozemní ofenzivu proti Hamásu v Pásmu Gazy, při níž podle palestinských úřadů ovládaných hnutím zahynulo bezmála 30 tisíc lidí. Čísla však nelze nezávisle ověřit.

V současné době Hamás stále zadržuje 136 osob, ale podle izraelských vojenských zdrojů je pravděpodobné, že nejméně třicet z nich již není naživu. Podle izraelských médií by zabitých rukojmí mohlo být až padesát, uvedla agentura DPA. V pondělí odpoledne oznámilo ozbrojené křídlo Hamásu, že další tři z osmi rukojmí, která byla zraněna při izraelských vzdušných úderech v předchozích čtyřech dnech, svým zraněním podlehla. Informaci ale není možné nezávisle ověřit.

Záchranu dvou rukojmí v pondělí ocenilo sdružení příbuzných unesených, které ale zopakovalo, že je nutné co nejrychleji zachránit i ostatní. „Izraelská vláda musí využít všechny možnosti, aby byli propuštěni,“ uvedlo sdružení. Příbuzný jednoho z nově zachráněných vyzval vládu, aby co nejrychleji uzavřela dohodu o příměří, která povede k propuštění všech unesených.

Nahrávám video

Na podporu rukojmí, která nadále zůstávají v Pásmu Gazy, se pravidelně scházejí lidé v Tel Avivu. Demonstrace za jejich propuštění nabývají v Izraeli v poslední době stále více politické podtóny. Tito lidé vzkazují premiérovi aby urychleně jednal o návratu zadržovaných. Vznikla ale i konkurenční organizace rodin rukojmí, která, ačkoliv si návrat blízkých také přeje, podporuje vládu a pokračování boje proti Hamásu.

Pozemní operace v Rafahu je na spadnutí

Město Rafah se nachází na samém jihu Pásma Gazy u hranice s Egyptem a před boji na severu se tam za čtyři měsíce války mezi Izraelem a Hamásem uchýlily statisíce civilistů. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu minulý týden nařídil armádě, aby připravila plán evakuace civilistů z Rafahu před očekávanou „masivní“ pozemní invazí s cílem zničit zbývající jednotky Hamásu.

Netanjahu v pondělí zopakoval, že k propuštění rukojmí povede jen vojenský nátlak, a hodlá pokračovat ve válce až do úplné likvidace Hamásu, což ale mnozí považují za nereálné. Není jasné ani to, kam by se měl milion lidí z jihu enklávy evakuovat. Egypt už posílil ochranu hranic v obavách, že desítky tisíc Palestinců, včetně teroristů z Hamásu, by se mohly dostat na jeho území.

Americký prezident Joe Biden v nedělním telefonátu řekl Netanjahuovi, že Izrael by neměl zahajovat vojenskou ofenzivu v Rafahu, pokud nenabídne důvěryhodný a uskutečnitelný plán na zajištění bezpečnosti tamních uprchlíků.

Chtějí je evakuovat na Měsíc? ptá se Borrell

Obavy z izraelských útoků na Rafah v pondělí vyjádřili také šéf unijní diplomacie Josep Borrell a ředitel Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) Philippe Lazzarini, který se v Bruselu účastnil neformálního zasedání unijních ministrů zodpovědných za rozvojovou problematiku.

Podle Borrella množství zemí neustále říká, že je potřeba zabránit dalším obětem v Pásmu Gazy a že už umírá příliš mnoho lidí. „Kolik lidí je ale už příliš?“ ptal se Borrell a poznamenal, že mezinárodní společenství by se možná mělo zamyslet nad tím, kolik zbraní Izraeli posílá.

„Nevím, kde by byli v Gaze v bezpečí. Lidé jsou tam vláčeni sem a tam, kam by měli jít? Nevím,“ uvedl na dotaz ohledně evakuací Lazzarini. „Chtějí je evakuovat? Kam? Na Měsíc?“ doplnil ho Borrell. V Rafahu je podle šéfa UNRWA kvůli bombardování stále obtížnější pracovat. Lazzarini uvedl, že několik kamionů s pomocí bylo dokonce vyrabováno, protože pracovníci úřadu už se nemohou spoléhat na ochranu lokální policie, kterou měli dříve.

Hamás varuje, že postup Izraelců do Rafahu zhatí vyjednávání o propuštění rukojmí. Egypt proto vyzval přímo Hamás, aby dosáhl dohody do dvou týdnů, jinak nebude Izraelcům nic bránit, aby postoupili na nejjižnější bod Pásma Gazy.

Lazzarini s ministry zahraničí hovořil i o obviněních, která proti organizaci UNRWA vznesl Izrael. Židovský stát obvinil dvanáct z celkových 13 tisíc zaměstnanců úřadu v Pásmu Gazy, že se loni 7. října účastnili útoku Hamásu. Izrael volá už roky po rozpuštění UNRWA.

Podle Lazzariniho se veškerá vznesená obvinění vyšetřují, OSN v této souvislosti žádá Izrael o důkazy, které má pro svá tvrzení. Ty zatím židovský stát neposkytl, dodal šéf UNRWA. První předběžné výsledky vyšetřování by měly být známy do měsíce. Vyšetřování vede úřad vnitřního dohledu OSN. Několik členských států EU už právě kvůli obviněním ze strany Izraele financování agentury OSN pozastavilo.

USA volají po přestávce v bojích v Gaze

Bílý dům v pondělí Izrael vyzval, aby usiloval o dohodu o pozastavení bojů v Pásmu Gazy výměnou za propuštění dalších rukojmí zadržovaných Hamásem. „Nadále podporujeme delší humanitární pauzu,“ citovala agentura Reuters mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho. USA se aktuálně snaží společně s dalšími zeměmi dovést Izraelce a Hamás k novému přerušení bojů, oboustranně přijatelné podmínky však zatím jednání nepřinesla. Podle Kirbyho ve vyjednáváních nastal jistý pokrok, stále je však třeba na kýžené dohodě pracovat. Dokud Hamás nepropustí všechna rukojmí, nemůže válka v Gaze skončit, dodal mluvčí Bílého domu.

Mluvčí americké diplomacie Matthew Miller zase uvedl, že dohoda o klidu zbraní je stále možná. „Máme za to, že přínosy pauzy a dohody o rukojmí by byly ohromné, jednak samozřejmě pro rukojmí... ale také pro humanitární operaci v Gaze,“ citovala ho AFP. Washington nicméně trvá na podpoře Izraele.

„Porazit Hamás“

Členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v pondělních Událostech, komentářích připomněla, že Izrael do války vstoupil, aby zničil Hamás. „Pokud zbytky Hamásu jsou dnes v Rafahu, tak si úplně nejsem jistá, že má Izrael jinou možnost než celou tu operaci dotáhnout do konce. Protože pokud by nyní přestal, tak Hamás nadále zůstane fungovat. A je otázkou, jestli (je) nebezpečím jen pro Izrael, nebo jako každý terorista je nebezpečím i pro mnohem širší region, čehož se obávám já osobně,“ upozornila. Rozumí tlakům ze zahraničí, aby válka byla vedena „humánněji“. „Jenom si myslím, že vždy je potřeba to vrátit nazpátek – co je následek a co je příčina. A já si pořád myslím, že příčinou toho utrpení je především Hamás,“ podotkla.

Bývalý lidovecký ministr zahraničí Cyril Svoboda se nicméně nedomnívá, že pokud Izrael do Rafahu nevstoupí, bude to jeho prohra. „Porazit Hamás je jenom přání a je to nereálné. To je jako říct – porazit terorismus,“ řekl. Izrael podle něj může zničit nějakou strukturu či zlikvidovat velitele. „Ale nemůže porazit Hamás jako takový,“ míní.

Podle ředitele odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petra Hladíka ale Izrael neříká, že jeho cílem je zlikvidovat Hamás, ale zlikvidovat vojenské struktury teroristického hnutí. „A to je cíl, který je dosažitelný,“ oponoval s tím, že česká diplomacie ho podporuje. Podle informací od Izraele a spojenců podle něj stále existuje snaha Izraele o dodržení humanitárního práva. „Jestli je stoprocentně naplňována? Není, protože to je ozbrojený konflikt,“ podotkl. Česko podle něj vnímá humanitární krizi. „Ale to nic nemění na naší další podpoře státu Izrael,“ dodal.

Podle Svobody Izrael dělá „všechno pro to, aby ztrácel podporu ve světě“. To, že na Izrael tlačí USA i Británie, považuje za velmi vážnou věc. Zdůraznil, že proti terorismu je potřeba bojovat. „Ale také se musí směřovat ke konci. Ti lidé tam žijí v pekle,“ řekl.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má devět obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí devět mrtvých včetně dvanáctileté dívky a přes čtyřicet zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
04:56Aktualizovánopřed 36 mminutami

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev.
14:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
14:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Lotyšská premiérka Siliňová rezignuje

Lotyšská premiérka Evika Siliňová rezignuje, oznámila ve čtvrtek dopoledne veřejnoprávní stanice LSM, podle níž tento krok znamená faktický konec vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 4 hhodinami

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
před 4 hhodinami

Eurovize znovu „objevuje“ národní jazyky

Posledních dvacet let je Eurovize spojována především s písněmi v angličtině. Ne vždy tomu tak ale bylo. Soutěž stojí na reprezentaci různých kultur a hudebních tradic evropských zemí, a zpočátku proto všechny zúčastněné státy vystupovaly ve svých národních jazycích. O tom, jak se jazyková „krajina“ na Eurovizi v průběhu desetiletí měnila, napsal pro kulturní projekt Artillery novinář Suspilne Culture Vinston Von.
před 5 hhodinami
Načítání...