Damašek strana 2 z 4

Pro veřejnost se poprvé otevřelo město Radžar na pomezí Izraele, Libanonu a Golanských výšin. Prakticky z nuly v něm startuje turistický ruch, který láká zdejší unikátní komunita muslimských alávitů i možnost podívat se zblízka na sousední Libanon, oddělený hranicí střeženou jednotkami OSN.

V Turecku sílí spekulace o normalizaci vztahů s režimem syrského prezidenta Bašára Asada.  Ankara s pomocí syrské opozice, kterou vojensky podporuje, podnikla od roku 2016 čtyři vpády do Sýrie a severozápadní pohraničí země de facto ovládá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ovšem koncem týdne prohlásil, že o svržení svého syrského protějšku neusiluje a že by měla zůstat otevřená cesta dialogu.

Až dvě desítky poškozených vzácných historických předmětů ze Sýrie dorazilo do restaurátorských dílen Národního muzea. Část památek během války poničili teroristé z takzvaného Islámského státu. Nyní je v Česku čeká dokumentace a oprava.

Ruská armáda v Sýrii poprvé použila své protiletadlové systémy S-300 proti izraelským letadlům. Upozornila na to izraelská televize. Izrael na syrském území útočí na cíle Íránu a jeho libanonského spojence Hizballáhu. Tel Aviv tyto útoky odůvodňuje snahou zamezit Hizballáhu vyzbrojovat se íránskými zbraněmi a přibližovat pozice Teheránu v Sýrii k izraelské hranici. Rusko, které je spojencem Damašku a má v Sýrii své vojáky, dosud těmto operacím nebránilo.

Libanonský šíitský Hizballáh a jeho spojenci v nedělních parlamentních volbách přišli o parlamentní většinu. Podle úterního oznámení ministerstva vnitra tento blok nemá 65 křesel potřebných k zachování většiny ve stoosmadvacetimístném parlamentu. Po minulých volbách jich měl 71. V úterý oznámené výsledky jsou konečné.

U jeruzalémské mešity al-Aksá se střetli maskovaní Palestinci s izraelskou policií. Policie uvedla, že Palestinci házeli kameny na Židy, kteří se modlili u Zdi nářků. Podle palestinského Červeného půlměsíce utrpělo na devět desítek lidí zranění. V oblasti se v posledních týdnech zvýšilo napětí a sílí izraelsko-palestinské srážky, ty páteční jsou největší od začátku muslimského postního měsíce ramadánu.

V blízkosti amerického konzulátu v Irbílu na severu Iráku dopadlo několik raket. Podle údajů iráckého ministerstva vnitra byl jeden člověk lehce zraněn. Další zdroje uvedly, že rakety zřejmě neponičily budovu konzulátu. K odpovědnosti se přihlásily íránské revoluční gardy a akci charakterizovaly jako útok na izraelské strategické centrum v Irbílu.

Sedmdesátá léta byla pro civilní letectví v celém světě velmi nešťastným obdobím. Létalo se již vcelku běžně, do provozu vstoupila nová velkokapacitní letadla, ale bezpečnost ještě měla řadu nedostatků. A tak se v této dekádě stala vůbec nejhorší katastrofa v historii (Tenerife 1977), nejhorší britská letecká nehoda (Staines 1972), nejtragičtější nehoda ČSA (Damašek 1975) i mnoho dalších. Výjimečná byla katastrofa letu Jugoslávských aerolinií JU 367, kterou způsobila exploze za letu. Trosky letadla dopadly poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku, a přestože stroj spadl z desetikilometrové výšky, nehodu přežila jedna členka posádky. S 27 oběťmi je to historicky třetí nejtragičtější letecká nehoda, která se stala v českém vzdušném prostoru, tehdy však byla vůbec nejhorší. Od nehody uplynulo rovné půlstoletí.

Soud v Německu poslal na doživotí do vězení bývalého člena syrské tajné služby. Podle agentury DPA ho vrchní zemský soud v Koblenci uznal vinným ze zločinů proti lidskosti. Anwar Raslan byl odsouzen v celosvětově patrně prvním procesu proti vykonavatelům mučení, které řídil režim syrského autoritářského prezidenta Bašára Asada. Doživotí pro něj navrhovali i žalobci, podle kterých odpovídá za „systematické a brutální“ mučení tisíců lidí.

Izrael hodlá do pěti let zdvojnásobit počet osadníků na Golanských výšinách. Plán odsoudila Liga arabských států, podle níž jde o flagrantní porušení mezinárodního práva. Podobně se už dříve vyjádřila Sýrie. Na okupovaném území nyní žije asi dvacet pět tisíc Izraelců. Většina světa anexi této oblasti neuznává, výjimkou jsou Spojené státy.

Syrská státní média uvedla, že izraelské letectvo v noci na úterý zaútočilo na přístav ve městě Latákíja, které je největším obchodním přístavem v Sýrii. Podle státní televize vzplál požár v kontejnerové části přístavu a později se ho podařilo uhasit. Ráno se ozval silný výbuch v Damašku, kde armáda ničila munici zabavenou povstalcům.

Izrael chce zdvojnásobit počet osadníků na Golanských výšinách, řekl v neděli na schůzi vlády premiér Naftali Bennett. Na tomto syrském strategickém území, které Izrael obsadil za války v roce 1967, nyní žije asi 25 tisíc izraelských osadníků a 23 tisíc drúzů, z nichž většina se považuje za Syřany se statusem izraelských rezidentů. Izrael v roce 1981 obsazenou část výšin anektoval, což ale OSN a mnoho zemí považuje za neplatné.

Turecko zažívá nejhorší měnovou krizi za poslední čtvrtstoletí. Tamní lira jen za poslední měsíc ztratila třetinu hodnoty. Prezident Recep Tayyip Erdogan ignoruje kritiku své politiky nízkých úroků během vysoké inflace. Autoritářský lídr ji obhajuje mimo jiné muslimskou vírou a tvrdí, že vede ekonomickou válku za nezávislost.

Nejdražším městem na světě je izraelský Tel Aviv, který vystřídal trojici Paříž, Hongkong a Curych, jež se o první příčku dělily loni. Francouzská metropole je nově druhá, spolu se Singapurem. Praha patří mezi největší skokany, celkově je na 79. příčce. Vyplývá to z průzkumu britské analytické společnosti Economist Intelligence Unit (EIU), který srovnává ceny dvou set výrobků a služeb ve 173 městech po celém světě.

Turecko coby klíčová tranzitní země tvoří na svých letištích bariéry pro omezení přílivu běženců do Běloruska. Tamní úřady v pátek nepustily na palubu pravidelných spojů do Minsku Iráčany, Syřany a Jemence a z Istanbulu tak nemohly odcestovat desítky lidí. Evropská komise se chce na obdobném postupu dohodnout i s dalšími zeměmi.

Nejméně 350 209 lidí přišlo v uplynulých deseti letech o život v syrské občanské válce. Uvedl to v pátek Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Připustil přitom, že skutečný počet mrtvých je pravděpodobně výrazně vyšší.

Před sedmdesáti lety, 20. července 1951, zabil atentátník v jeruzalémské mešitě krále Abdalláha I., prvního panovníka dnešního Jordánska. Muž, který snil o Velké Sýrii a později o Palestině, ve které by Židé žili pouze v jednom „autonomním regionu“, vládl Jordánsku pouhých pět let. Králem je dnes jeho pravnuk Abdalláh II., který z Jordánska udělal stabilní zemi a s Izraelem udržuje dobré vztahy. Ve funkci je už 22 let.

Už přes deset let svírá Sýrii občanská válka. Nyní přichází pro zkoušenou zemi další rána v podobě extrémního sucha. Letošní sklizeň bude výrazně horší než loňská a podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství Sýrii chybí zhruba půldruhého milionu tun pšenice. Zpustošená země dlouhodobě zápolí s nedostatkem základních potravin.

V syrské provincii Homs přišlo při útocích v noci na středu o život osm lidí. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která ze zásahů podezřívá Izrael. Stejně mluví i úřady v Damašku. Mezi mrtvými je i pět syrských vojáků a tři členové provládních milicí.

Ve vládou kontrolovaných částech Sýrie zorganizoval režim volby, ve kterých lidé vybírali prezidenta na příštích sedm let. Očekává se, že stávající hlava státu Bašár Asad, proti němuž kandidují dva málo známí politici, získá čtvrtý mandát. Opozice, OSN a mnoho západních států volby nepovažují za demokratické ani legitimní. Pro velký zájem země prodloužila hlasování o pět hodin, takže se volební místnosti zavřely až o půlnoci místního času (23:00 SELČ). Výsledky by měly být známé do 48 hodin.

Do vzdálenosti asi 40 kilometrů od izraelského jaderného střediska Dimona brzy ráno dopadly střepiny ze syrské střely. V místě se rozezněly sirény varující před leteckým či raketovým útokem. Informovala o tom agentura AP, podle níž se jedná o nejzávažnější incident mezi Izraelem a Sýrií v posledních letech.

17. dubna 1946 z tehdejšího francouzského mandátu v Sýrii po skoro třiceti letech odešel poslední francouzský voják. Syřané po táhlých sporech mohli konečně oficiálně vyhlásit svůj nezávislý stát. Počátky ale nebyly vůbec růžové. Střety mezi etniky a náboženstvími, stejně jako výrazné ekonomické rozdíly a politická nestabilita, navždy zanechaly skvrnu v syrské společnosti.

Dánsko je první evropská země, která neprodlužuje syrským uprchlíkům povolení k pobytu s tím, že je už část syrského území dostatečně bezpečná, aby se tam mohli vrátit. Jak napsal britský list The Guardian, od loňského léta dánské úřady zamítly žádosti o prodloužení dočasného pobytu už 189 Syřanům.

Když se v březnu 2011 po Sýrii rozšířily protesty arabského jara, jen máloco napovídalo tomu, v jakou tragédii se nepokoje promění. Vzdor proti polovojenské diktatuře ale přerostl v lidové povstání a to ve zničující občanskou válku. Po deseti letech bojů a civilních hrůz přitom stojí v čele Sýrie stále týž vládce – Bašár Asad –, byť již neovládá celé dřívější území. Klíčové momenty rozebírali v pořadu Horizont ČT24 zpravodajové České televize.