Kurdové se podle nové dohody s Damaškem začlení do syrské armády

Nahrávám video
Události: Syrská dohoda o příměří s Kurdy
Zdroj: ČT24

Kurdové s Damaškem uzavřeli novou dohodu o příměří, podle které se jejich síly postupně začlení do syrské armády a policie, oznámila v pátek Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF). Dohoda podle agentury AFP bere Kurdům naději, že se jim podaří obnovit autonomii na severovýchodě Sýrie, kterou vyhlásili během občanské války mezi lety 2011 a 2024 a kterou předchozí ani současná syrská vláda neuznaly.

Dohody bylo podle syrského vládního úředníka dosaženo v pozdních hodinách ve čtvrtek a nabyla okamžité platnosti, píše agentura Reuters. Syrská armáda se tak podle ní stáhne z bojových linií na severu země, ale bezpečnostní síly Damašku se rozmístí ve městech Hasaka a Kámišlí, která ovládají Kurdové. Do tamních bezpečnostních složek budou patřit Kurdové i členové syrské armády.

Podle kusých informací ze sociálních sítí a od některých novinářů na místě vyplývá, že syrské síly se skutečně částečně stahují, uvedl po čtrnácté hodin SEČ zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

„Cílem dohody je sjednotit syrské území a dosáhnout plné integrace v regionu posílením spolupráce mezi oběma stranami,“ stojí v prohlášení. Dohoda dále předpokládá vznik vojenské divize pod vedením syrské armády přidružené k provincii Aleppo, do níž budou začleněny tři brigády SDF a brigáda kurdských sil z města Kobane.

Zaměstnanci úřadů na kurdském území, které po mnoho let fungovaly de facto nezávisle na Damašku, budou od nynějška pracovat pro syrské státní instituce, píše agentura AP. Kurdům jsou ale garantována občanská práva a právo na vzdělání. Bezpečný návrat by měl být také zajištěn všem Kurdům, kteří kvůli bojům museli opustit své domovy.

„Pro Damašek dohoda znamená naplnění více než rok dlouhé snahy o sjednocení Sýrie pod jedno mocenské centrum,“ sdělil Papadopulos, podle něhož je sice část země na jihu okupována izraelskými silami a v některých částech armáda nemá definitivní kontrolu, ale kurdské síly SDF byly ještě začátkem ledna největším vyzyvatelem Damašku.

Vládní síly od začátku ledna obsadily rozsáhlá území

Na začátku ledna propukly lokální boje mezi vládními silami a koalicí SDF ve městě Aleppo. Vládní síly pod vedením prozatímního prezidenta Ahmada Šaráa tento měsíc obsadily rozsáhlá území na severu a východě Sýrie.

Nahrávám video
Studio ČT24: Zpravodaj ČT Andreas Papadopulos o dohodě mezi Damaškem a Kurdy
Zdroj: ČT24

Vláda v Damašku se od pádu režimu diktátora Bašára Asada v prosinci předloňského roku snaží o integraci SDF do svých ozbrojených složek a o převzetí kontroly nad převážně kurdským územím na severovýchodě země. Obě strany loni v březnu podepsaly dohodu, která měla tento proces umožnit.

Začátkem ledna však nové kolo jednání nepřineslo žádný posun, což vedlo k obnovení bojů. Nová verze dohody byla podepsána 19. ledna a dva dny poté bylo vyhlášeno čtyřdenní příměří, které bylo od soboty prodlouženo.

Podle Papadopulose má nová dohoda větší šanci na úspěch než ta, která byla podepsána vloni v březnu. „Změnila se realita – zatímco ještě vloni kurdské síly SDF kontrolovaly asi čtvrtinu syrského území a vyjednávaly ze silnější pozice, tak letos už musely přistoupit na řadu bolestivých kompromisů,“ popsal Papadopulos s tím, že syrská vláda tentokrát zároveň měla mnohem větší podporu ze zahraničí od Spojených států amerických a Turecka.

Spojené státy a Francie uzavření dohody uvítaly. Zvláštní vyslanec USA v Sýrii Tom Barrack ji označil za „historický milník“ a francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X napsal, že Francie podporuje suverénní, jednotnou Sýrii, která je respektující ke všem svým občanům. Turecký ministr zahraniční Hakan Fidan zase řekl, že Istanbul bude vývoj v Sýrii po dohodě pozorně sledovat, píše Reuters.

Podle zpravodaje ČT ale zůstávají některé problémy a výzvy. „Spornou otázkou zůstává, kdo bude fakticky vykonávat dohled ve městech, která jsou obývána většinově Kurdy,“ poznamenal s tím, že stávající úřady chtějí, aby tento dohled vykonávaly kurdské složky, jelikož centrální vládě nevěří. „Protože (Kurdové) bojovali s Islámským státem (teroristickou organizací) a klíčovou složkou současné syrské vlády je uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které mělo konexe na (teroristickou organizaci) al-Káida a bylo personálně provázáno s teroristy Islámského státu,“ vysvětlil Papadopulos.

Nahrávám video
Zprávy ve 12: Zpravodaj ČT v Turecku Andreas Papadopulos o nové dohodě o příměří mezi Kurdy a Damaškem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Laviny v Rakousku v jednom dni usmrtily několik lidí, zranily i Čechy

Laviny si v pátek v Rakousku vyžádaly nejméně čtyři oběti. Tři lidé zemřeli poblíž obce Sankt Anton am Arlberg, další lyžař zahynul v Nauders poblíž švýcarských hranic, informovaly agentury AFP a APA. Lyžař podle nich pocházel z Německa a jeho syn je těžce zraněný. Národnost dalších tří obětí agentury neupřesnily. Rakouská policie uvedla, že lavina v pátek zranila také dva Čechy. Od minulého pátku zasahovali záchranáři u přibližně dvou stovek lavin.
před 4 mminutami

Zklamání a ostuda, reaguje Trump na verdikt soudu o clech. Hodlá zavést další

Americký Nejvyšší soud se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident USA Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře kritizuje. V pátek na brífinku oznámil, že podepíše nařízení o zavedení desetiprocentního globálního cla dle obchodního zákona z roku 1974.
16:30Aktualizovánopřed 27 mminutami

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
09:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
17:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
před 1 hhodinou

Už jednat s agresorem je kompromis, řekl Zelenskyj

Ukrajina je připravena na skutečné kompromisy, ale ne za cenu své nezávislosti a suverenity. Uvedl to prezident Volodymyr Zelenskyj. Za velký kompromis označil už to, že je Kyjev ochoten jednat o míru na základě toho, kde se v současné době nachází frontová linie. A kompromis sám o sobě je podle něj to, že Ukrajina jedná o střední cestě s Ruskem jako agresorem. Moskvu zároveň pak lídr napadené země obvinil z ultimát. Na stažení ukrajinských vojsk z Donbasu ale podle něj naléhají i Spojené státy.
14:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie dál prohledává dům bývalého prince Andrewa

Policie v pátek pokračuje v prohlídce bývalého domu Andrewa Mountbattena-Windsora. Děje se tak den poté, co byl bývalý princ a bratr krále Karla III. zadržen na téměř jedenáct hodin kvůli podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Případ bratra krále Karla III. souvisí s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Informovaly o tom agentura AP a stanice BBC.
13:32Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Deset zadržených chystalo atentáty na ukrajinské činitele, oznámil Kyjev

Bezpečnostní složky zadržely na Ukrajině a v Moldavsku deset lidí, kteří jsou podezřelí z plánování atentátů na ukrajinské činitele, známé osobnosti a cizince na příkaz Moskvy. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská generální prokuratura. Podle serveru RBK-Ukrajina byl jedním ze zamýšlených cílů mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrij Jusov. Rusko se k obvinění nevyjádřilo.
před 8 hhodinami
Načítání...