Kurdové se podle nové dohody s Damaškem začlení do syrské armády

Nahrávám video

Kurdové s Damaškem uzavřeli novou dohodu o příměří, podle které se jejich síly postupně začlení do syrské armády a policie, oznámila v pátek Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF). Dohoda podle agentury AFP bere Kurdům naději, že se jim podaří obnovit autonomii na severovýchodě Sýrie, kterou vyhlásili během občanské války mezi lety 2011 a 2024 a kterou předchozí ani současná syrská vláda neuznaly.

Dohody bylo podle syrského vládního úředníka dosaženo v pozdních hodinách ve čtvrtek a nabyla okamžité platnosti, píše agentura Reuters. Syrská armáda se tak podle ní stáhne z bojových linií na severu země, ale bezpečnostní síly Damašku se rozmístí ve městech Hasaka a Kámišlí, která ovládají Kurdové. Do tamních bezpečnostních složek budou patřit Kurdové i členové syrské armády.

Podle kusých informací ze sociálních sítí a od některých novinářů na místě vyplývá, že syrské síly se skutečně částečně stahují, uvedl po čtrnácté hodin SEČ zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

„Cílem dohody je sjednotit syrské území a dosáhnout plné integrace v regionu posílením spolupráce mezi oběma stranami,“ stojí v prohlášení. Dohoda dále předpokládá vznik vojenské divize pod vedením syrské armády přidružené k provincii Aleppo, do níž budou začleněny tři brigády SDF a brigáda kurdských sil z města Kobane.

Zaměstnanci úřadů na kurdském území, které po mnoho let fungovaly de facto nezávisle na Damašku, budou od nynějška pracovat pro syrské státní instituce, píše agentura AP. Kurdům jsou ale garantována občanská práva a právo na vzdělání. Bezpečný návrat by měl být také zajištěn všem Kurdům, kteří kvůli bojům museli opustit své domovy.

„Pro Damašek dohoda znamená naplnění více než rok dlouhé snahy o sjednocení Sýrie pod jedno mocenské centrum,“ sdělil Papadopulos, podle něhož je sice část země na jihu okupována izraelskými silami a v některých částech armáda nemá definitivní kontrolu, ale kurdské síly SDF byly ještě začátkem ledna největším vyzyvatelem Damašku.

Vládní síly od začátku ledna obsadily rozsáhlá území

Na začátku ledna propukly lokální boje mezi vládními silami a koalicí SDF ve městě Aleppo. Vládní síly pod vedením prozatímního prezidenta Ahmada Šaráa tento měsíc obsadily rozsáhlá území na severu a východě Sýrie.

Nahrávám video

Vláda v Damašku se od pádu režimu diktátora Bašára Asada v prosinci předloňského roku snaží o integraci SDF do svých ozbrojených složek a o převzetí kontroly nad převážně kurdským územím na severovýchodě země. Obě strany loni v březnu podepsaly dohodu, která měla tento proces umožnit.

Začátkem ledna však nové kolo jednání nepřineslo žádný posun, což vedlo k obnovení bojů. Nová verze dohody byla podepsána 19. ledna a dva dny poté bylo vyhlášeno čtyřdenní příměří, které bylo od soboty prodlouženo.

Podle Papadopulose má nová dohoda větší šanci na úspěch než ta, která byla podepsána vloni v březnu. „Změnila se realita – zatímco ještě vloni kurdské síly SDF kontrolovaly asi čtvrtinu syrského území a vyjednávaly ze silnější pozice, tak letos už musely přistoupit na řadu bolestivých kompromisů,“ popsal Papadopulos s tím, že syrská vláda tentokrát zároveň měla mnohem větší podporu ze zahraničí od Spojených států amerických a Turecka.

Spojené státy a Francie uzavření dohody uvítaly. Zvláštní vyslanec USA v Sýrii Tom Barrack ji označil za „historický milník“ a francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X napsal, že Francie podporuje suverénní, jednotnou Sýrii, která je respektující ke všem svým občanům. Turecký ministr zahraniční Hakan Fidan zase řekl, že Istanbul bude vývoj v Sýrii po dohodě pozorně sledovat, píše Reuters.

Podle zpravodaje ČT ale zůstávají některé problémy a výzvy. „Spornou otázkou zůstává, kdo bude fakticky vykonávat dohled ve městech, která jsou obývána většinově Kurdy,“ poznamenal s tím, že stávající úřady chtějí, aby tento dohled vykonávaly kurdské složky, jelikož centrální vládě nevěří. „Protože (Kurdové) bojovali s Islámským státem (teroristickou organizací) a klíčovou složkou současné syrské vlády je uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které mělo konexe na (teroristickou organizaci) al-Káida a bylo personálně provázáno s teroristy Islámského státu,“ vysvětlil Papadopulos.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump mění tvář Washingtonu. Podle kritiků ignoruje názory odborníků

Další kontroverze kolem projektů Donalda Trumpa, který před oslavami 250. výročí americké nezávislosti mění tvář Washingtonu. Prezident ostře kritizoval soudce, který označil za nelegální nadzemní stavbu sálu na místě zbořeného východního křídla Bílého domu. Hlava státu uvedla, že verdikt ohrožuje národní bezpečnost. Stavba je v současnosti kvůli odvolání federálních úřadů pozastavena. Podle Trumpa je americká metropole zanedbaná, kritici mu ale vyčítají, že při snaze zapsat se do její podoby ignoruje zavedená pravidla a názory odborníků.
20:23Aktualizovánopřed 3 mminutami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni byli nejspíše zastřeleni dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Soud v úterý vpodvečer také na tři týdny pozastavil výstavbu zařízení a přikázal vládě, aby zveřejnila všechny související dohody s USA.
11:11Aktualizovánopřed 54 mminutami

Litevský parlament podpořil mírnější reformu veřejnoprávní stanice LRT, píše AFP

Litevský parlament schválil mírnější podobu reformy týkající se veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice LRT. Navzdory úpravám v navrhovaném zákoně mediální organizace varují, že by nezávislost vysílání mohla být ohrožena. V úterý to napsala agentura AFP. Původní plány vyvolaly v pobaltské zemi rozsáhlé protesty a kritiku mediálních organizací, podle nichž by změny mohly oslabit redakční nezávislost stanice. Po schválení návrhu zákona parlamentem je podle agentury DPA zapotřebí ještě podpis prezidenta Gitanase Nausedy.
před 1 hhodinou

Počet případů podezřelých na nákazu ebolou v Kongu podle WHO prudce klesl

Počet podezřelých případů eboly v Demokratické republice Kongo výrazně klesl z více než tisíc na 116. Důvodem je vyřazení stovek lidí po negativních testech, oznámila podle agentury Reuters Světová zdravotnická organizace (WHO). Konžské úřady vpodvečer podle agentury uvedly, že počet potvrzených případů eboly vzrostl zhruba o dvacet na 344, z nichž šedesát tvoří úmrtí.
15:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko masivně udeřilo na Kyjev i Dnipro. Je přes dvacet mrtvých a sto zraněných

Nejméně 22 mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovořil o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump jako nového šéfa tajných služeb vybral hypotečního specialistu Pulteho

Americký prezident Donald Trump vybral za nového úřadujícího šéfa amerických tajných služeb (DNI) Billa Pulteho, nynějšího ředitele Federální agentury pro financování bydlení (FHFA) a předsedu představenstva hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac. Podle agentur překvapivé rozhodnutí poslat do klíčové vládní funkce svého spojence bez jakýchkoli zkušeností v oblasti národní bezpečnosti oznámil Trump v úterý na sociální síti. Pulte ve funkci nahradí Tulsi Gabbardovou, která nedávno oznámila odchod z rodinných důvodů.
před 4 hhodinami

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 5 hhodinami

„Měla jsem být zastřelena, ale až poté, co mě znásilní.“ Ukrajinky pro ČT popsaly ruské zajetí

V ruském zajetí zůstávají nejen tisíce ukrajinských vojáků, ale také ranění civilisté a ženy. Právě počet zajatých Ukrajinek se odhaduje na několik stovek. Reportérka zahraniční redakce ČT Barbora Maxová v průběhu čtyř let opakovaně natáčela s ženami, které zažily teror ruských lágrů a otevřeně promluvily o sexuálním násilí i brutálním mučení.
před 5 hhodinami
Načítání...