V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
Na největší ostrov světa, který je autonomní součástí Dánského království, vyslala Francie zatím patnáct vojáků a Německo třináct. Nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans uvedl, že se nizozemská armáda bude podílet na přípravě plánovaného cvičení NATO v Arktidě a vypravilo do Grónska jednoho armádního důstojníka. Finské ministerstvo obrany oznámilo, že tam se stejným cílem vysílá dva důstojníky. Podobný krok učinilo už ve středu Švédsko a Norsko, když obě země na arktický ostrov rovněž poslaly své vojenské představitele.
Vojáci Bundeswehru do grónské metropole Nuuku odletěli transportním letounem A400M. „Cílem je prověřit rámcové podmínky pro možný vojenský příspěvek k podpoře Dánska při zajištění bezpečnosti v regionu, například schopnosti k monitorování moře,“ uvedlo německé ministerstvo obrany.
Mise, o kterou požádala Kodaň, se bude konat od čtvrtka do soboty, účastnit se budou vojáci z Německa, Francie či Švédska. Paříž vyšle v příštích dnech na ostrov další pozemní, letecké a námořní prostředky, oznámil prezident Emmanuel Macron.
„Ohrožené“ evropské zájmy
„Francie a Evropané musí být i nadále přítomni všude, kde jsou ohroženy jejich zájmy, bez eskalace, ale nekompromisně při respektování územní suverenity,“ řekl Macron na letecké základně Istres nedaleko Marseille. Vývojem v Grónsku se ve čtvrtek ve Francii zabývala i bezpečnostní rada státu.
Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen podle dánské televizní stanice DR uvedl, že záměrem je „zavést trvalejší vojenskou přítomnost s větším dánským příspěvkem“. Řekl, že vojáci z několika zemí NATO budou v Grónsku působit na principu rotace.
Generální tajemník NATO Mark Rutte tento týden řekl, že ochrana arktického regionu je kvůli rostoucí přítomnosti Ruska a Číny velice důležitá.
Americká administrativa v posledních týdnech otevřeně hovoří o svých ambicích získat ostrov, který je dánským autonomním územím. Trump i vysocí představitelé jeho administrativy přitom opakovaně nevyloučili možnost ovládnutí území za použití vojenské síly. Šéf Bílého domu tvrdí, že pokud ho nezískají Spojené státy, pokusí se o to Moskva nebo Peking.
Podle Tuska by ale případný americký vojenský zásah byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Aliance, by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval polský předseda vlády.
„Bohužel, vzhledem k dosavadnímu počínání administrativy Donalda Trumpa je každý scénář možný,“ připustil Tusk a dodal, že Varšava nehodlá do Grónska vyslat polské vojáky a že hodlá udělat vše, aby Evropa byla jako celek solidární.
Zástupci sedmi evropských zemí v úterý ve společném prohlášení uvedli, že Grónsko patří svému lidu a pouze Dánsko a Grónsko mohou rozhodovat o záležitostech, které se týkají jejich vztahů. Lídři Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska, Británie a Dánska v prohlášení mimo jiné uvedli, že bezpečnosti v Arktidě musí být dosaženo kolektivně, ve spolupráci se spojenci z NATO, včetně USA.
Pavel: Spor o Grónsko lze řešit diskusí v rámci NATO
Spor o Grónsko lze řešit diskusí v rámci Severoatlantické aliance, řekl český prezident Petr Pavel při návštěvě Ukrajiny. Americké převzetí ostrova, který formálně patří Dánsku, by podle něj bylo vážnou hrozbou pro NATO. Pavel odmítl silová řešení a prohlásil, že konflikt v rámci Severoatlantické aliance by pouze nahrál jejím protivníkům. USA i Dánsko patří k zakládajícím členům NATO.
„Ať už je výhrada Spojených států ve vztahu ke Grónsku a zajištění obrany jakákoliv, tak je řešitelná v rámci spojeneckých jednání,“ řekl Pavel novinářům ve Lvově.
Dánsko podle českého prezidenta dalo jasně najevo, že je otevřeno jednání o větší přítomnosti USA v Grónsku, o četnosti cvičení, o technickém zajištění i případně o průzkumu a využití nerostného bohatství.
Když je jedna strana naprosto otevřena jednání, tak nedává smysl dělat nějaké silové opatření, dodal Pavel s tím, že Aliance by si měla sednout ke stolu a hovořit o tom, co může udělat pro zvýšení bezpečnosti Grónska.
S odkazem na slova dánské premiérky Mette Frederiksenové o tom, že americká anexe ostrova by znamenala „konec NATO“, Pavel uvedl, že by to byla skutečně „vážná hrozba“ pro důvěryhodnost aliance i pro její principy. Varoval také, že by toho využili protivníci aliance, kteří se dlouhodobě snaží o její rozložení.
„Tohle by jim opravdu jenom nahrálo a já věřím, že to si nepřejí ani evropští spojenci, ani Spojené státy,“ dodal český prezident.
Macinka projedná situaci s Dány
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) plánuje hovořit o situaci kolem Grónska s dánskými diplomaty. Ve čtvrtek sdělil, že setkání se uskuteční velmi brzy a na toto téma bude určitě hovořit i se svým dánským protějškem na blížícím se summitu unijních šéfů diplomacie.
V informaci, kterou Macinka poskytl ve čtvrtek serveru Novinky.cz, také uvedl, že o Grónsku minulý týden hovořil s velvyslancem USA v Praze. „Teď znám jejich postoj. Nyní si chci vyslechnout ještě postoj dánské strany,“ uvedl Macinka.
Hnutí STAN před týdnem vyzvalo vládu, aby se připojila k aktivitě sedmi evropských zemí, které hájí Grónsko. Připojení k prohlášení lídrů sedmi evropských zemí by považoval za správné také prezident Petr Pavel. Premiér Andrej Babiš (ANO) před týdnem řekl, že spíš než deklarace je potřeba dialog.
Macinka uvedl 7. ledna na síti X, že Česko je přesvědčeno, že je prostor záležitost řešit dialogem Dánska a Spojených států. „Jsme připraveni do tohoto dialogu přispět způsobem, aby se celá tato záležitost co nejdříve uklidnila,“ uvedl šéf diplomacie.
Zásadní rozkol
Po středeční schůzce ve Washingtonu dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen uvedl, že se Dánsko, Grónsko a USA stále neshodnou na základních věcech.
„Řekl bych, že jsme vedli upřímnou, ale i konstruktivní diskusi zaměřenou na to, jak zajistit dlouhodobou bezpečnost v Grónsku. A musím říct, že se v této oblasti naše názory i nadále rozcházejí. Návrhy, které nerespektují územní celistvost Dánského království a právo grónského lidu na sebeurčení, jsou pro nás zcela nepřijatelné. V tom stále panuje zásadní neshoda,“ sdělil Rasmussen.
„Důležité pro nás je posílit spolupráci se Spojenými státy. To ale neznamená, že chceme být jejich vlastnictvím,“ zdůraznila grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová. Trump později řekl, že situace se nějak vyřeší, a zopakoval, že USA ostrov potřebují kvůli národní bezpečnosti.
Německý ministr obrany Boris Pistorius v úterý zdůraznil, že Německo stojí po boku Kodaně, a odmítl americký argument, že je třeba Grónsko lépe zabezpečit. Aliance ostrov podle něj vždy chránila a chrání.
„Rusko a Čína využívají Arktidu stále více vojensky a zpochybňují tím svobodu dopravních, komunikačních a obchodních cest. NATO to nepřipustí a bude nadále vystupovat na podporu mezinárodního řádu založeného na právu,“ uvedl ve čtvrtek Pistorius.
Dodal, že rozhodující je, aby se při společné misi pod dánským vedením a v rámci NATO účastníci dobře zkoordinovali, „obzvlášť s naším americkým partnerem“.
